V roce 1926 konstruktéři továrny Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla v Praze-Holešovicích, inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn navrhli stíhací letoun Avia BH-26. Prototyp byl zalétán 6. května1926 továrním pilotemKarlem Fritschem. Světovou premiéru si letoun odbyl na X.pařížském aerosalonu na podzim 1926.[3]Stíhací letoun, dvoumístné bitevní letadlo BH-26, vzbudilo na tomto francouzském aerosalonu živý zájem. Letoun s motorem Walter-Jupiter 450 ks (Walter Jupiter IV) byl následně předváděn i v zahraničí. Tento stíhací letoun vynikal svým dostupem, BH-26 vystoupal na 8000 m, později tato hodnota byla ještě zvýšena na 8500 m (s plným zatížením 600 kg).[4] Jak komentář v magazínu Letec vyzdvihl "v oboru stíhacích letadel je patrno, že se Avie dnes vypracovaly opravdové světovosti, k čemuž lze jak pp. konstruktérům Benešovi a Hajnovi, tak i řediteli Bondymu co nejupřímněji blahopřát."[5] Tyto letouny byly posledními typy vzniklými za vedení firmy Milošem Bondym. V roce 1926 majitelé Miloš Bondy a spol. přistoupili k prodeji továrny Avia novému vlastníkovi, kterým se stal koncern Škoda, právě toto spojení umožnilo další rozvoj továrny.
V roce 1927 uspořádal Aeroklub RČs., opět po tříleté přestávce, mezinárodní leteckou výstavu (IV. ročník), která poskytla přehlídku toho, co bylo vykonáno v československém letectví od roku 1924, kdy se konal III. ročník. Továrna Avia, mající takřka světový primát v oboru stíhacích letounů, vystavovala v Praze stíhačku BH-26 a BH-33, školní letounBH-29, pozorovatelský letounBH-28 a dopravní letounBH-25 kromě dalších letounů.[6]
Oba kokpity byly těsně za křídly. Místo pozorovatele bylo vybaveno opatřeno otočným kulometem Lewis. Dva nebo jeden kulometVickers mohly být namontovány pevně, synchronizovaně s otáčením dvoulisté vrtule. Řízení bylo zdvojeno. Letoun mohl být vyráběn ve dvou alternativách. Jednak jako stíhací dvojsedadlový bitevní letoun, jednak jako průzkumný letoun.[3]
↑ abNĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 122.
↑ abc-, -hf-. Účast Československa na letošní výstavě letecké v Paříži.. Letectví. Listopad 1926, roč. VI. (1926), čís. 11, s. 272–276. Dostupné online.
↑HOF, E,. dr. Po IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze. Letectví. Červen 1927, roč. VII. (1927), čís. 6, s. 127–134. Dostupné online.
↑ IV. mezinárodní letecká výstava v Praze. Letec. Červenec 1927, roč. 3. (1927), čís. 2, s. 25–32. Dostupné online.
↑HARTMAN, Antonín Robert. Rekapitulace našeho letectví za rok 1927. Letec. 1928-01-15, roč. 4. (1928), čís. 1, s. 5–8. Dostupné online.
↑ abNĚMEČEK, Václav. Továrna Avia do odchodu konstruktérů Beneše a Hajna. Letectví. 1951-05-14, roč. 1951, čís. 10, s. 224–226. Dostupné online.
↑NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 256–257.