Mimopražské území se dělí na 76 okresů (hlavní město Praha není de iure okres, ale mělo podobné pravomoci; někdy se tak uvádí celkem 77 okresů); ty i po zrušení okresních úřadů k 1. lednu 2003 a převedení jejich pravomocí na obce s rozšířenou působností slouží především pro statistické účely a územní členění některých úřadů státní správy).[1]
Mimo toto administrativní členění se pro volby do Senátu území republiky dělí na 81 zhruba stejně lidnatých obvodů; pro evropské statistické účely a administraci evropských dotací se kraje sdružují do celkem osmi regionů soudržnosti.
1. ledna 2007 – vyhláška MV č. 513/2006 Sb. změnila hranice okresů tak, že správní obvod většiny obcí s rozšířenou působností již nezasahuje mimo jejich okres. Výjimkou zůstalo 33 obcí spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce ležely v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec ležela v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leželo v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec ležela v okrese Semily), Turnov (13 obcí v okrese Liberec a 3 obce v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce ležely v okrese Vsetín).
1. ledna 2021 – je účinný nový zákon o územně správním členění státu, dle něhož je daná skladebnost jednotlivých úrovní členění státu; každý z 13 krajů se dělí na 3 až 12 okresů, každý ze 76 okresů se dělí na 1 až 6 obvodů obcí s rozšířenou působností (těch je 205); výjimku tvoří několik obcí v obvodu ORP Turnov, které nepatří do okresu Semily; Hlavní město Praha se obdobně dělí na 10 obvodů a 22 městských částí s přenesenou působností
Odkazy
Reference
↑Správní členění kraje [online]. Portál regionálních informačních servisů, 2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13.
↑ Veřejný dálkový přístup k datům RÚIAN. vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online.