PROFILPELAJAR.COM

Kravaře
	barokní zámek Kravaře
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kravaře
Obec s rozšířenou působností	Kravaře; (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°55′55″ s. š., 18°0′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 655 (2024)
Rozloha	19,37 km²
Katastrální území	Kravaře ve Slezsku
Nadmořská výška	233 m n. m.
PSČ	747 21
Počet domů	1 878 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 405/43; Kravaře; 747 21 Kravaře u Hlučína ; mesto@kravare.cz
Starostka	Monika Brzesková (KDU-ČSL)
	Oficiální web: www.kravare.cz
	Kravaře
Další údaje
Kód obce	507580
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn^[4] či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 700^[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.

Části obce

Kravaře
Dvořisko
Kouty

Všechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.

Název

Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.^[5]

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.

Pamětihodnosti

barokní zámek Kravaře,^[6]^[7] ^[8]ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple archanděla Michaela s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
Klášter kongregace Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje^[9] a fara^[10] (vše v cihlové neogotice^[11] typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)

Partnerská města

Zajímavosti

V roce 1941 se zřejmě ve zdejší chovatelské stanici Franze Czerneho narodila Hitlerova fena Blondi.^[12]

Osobnosti

Karl Düsterberg (1917–2014),^[13] německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin^[14]
Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace
prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (1937–2023), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor
Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska
šlechtický rod pánů z Kravař
Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař
Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař
Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař
Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií^[15]
PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
doc. PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
Monika Brzesková (* 1977), rozená Žídková, Miss ČR, Miss Europe 1995, starostka Kravař (od 2014 dosud)

Galerie

Radnice
Zámek
Kostel sv. Bartoloměje
Památník obětem první světové války
Zámecký park
Autobusová zastávka
Vlaková zastávka Kravaře-Kouty
Ulice

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 835.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 448.
↑ barokní zámek Kravaře. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23.
↑ zámek Kravaře a www.hrady.cz
↑ AUGUSTINKOVÁ, Lucie; KOUŘILOVÁ, Danuška; NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Zámek Kravaře / Barokní klenot Horního Slezska. Kravaře: Město Kravaře, 2019. 157 s. ISBN 978-80-270-5396-4.
↑ novogotický kostel sv. Bartoloměje. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-06.
↑ AUGUSTINKOVÁ, Lucie. Fara v Kravařích - jeden ze stavebních monumentů po Josefu Seyfriedovi. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. 2020, roč. 2019 a 2020, s. 52–64.
↑ KOUŘILOVÁ, Danuška. Pálená hlína v historických stavbách Moravy. Příprava vydání SLABOTÍNSKÝ, Radek. Brno: Technické muzeum v Brně, 2021. ISBN 978-80-87896-18-1. Kapitola Chvála cihle, s. 14–23.
↑ Hitlerův pes Blondi pocházel zřejmě z Kravař [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupné online.
↑ Düsterberg, Karl: Im Innersten Kaufmann. www.apetito.de [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12.
↑ Tiefkühl-Pionier Karl Düsterberg wird 96. www.tk-report.de [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09.
↑ Do tří let budou naše zboží rozvážet drony, věří podnikatelé z Kravař