Děkanství bylo v České Lípě (tehdy Lipá) zřízeno již kolem roku 1200. Duchovní správcové zde dlouhý čas bývali dosazováni z řad členů místní významné rodiny Veitmilů, z níž pocházel také významný kronikář doby císaře Karla IV., Beneš Krabice z Veitmile.
Po roce 1350 při farním kostele sv. Petra a Pavla existovala škola. Dochoval se záznam z roku 1391 o nadání oltáře sv. Václava a Ludmily v české kapli kostela a škole na jižní straně dnešního Škroupova náměstí, kde byla roku 1612 postavena škola nová. K roku 1406 pak na farnosti působil farář Kuník z rodu Weitmilů a pro zpívající žáky získal od měšťanů malou odměnu.[3]
Při velkém požáru města v roce 1820 zanikl definitivně původní děkanskýkostel sv. Petra a Pavla (stával v prostoru dnešního Škroupova náměstí), a jeho status byl přenesen na kostel Povýšení sv. Kříže v dnešní Moskevské ulici. V roce 1821 do České Lípy nastoupil (víceméně za trest) osvícenský kněz P. Anton Krombholz. Město i farnost byly po požáru ve značně neutěšeném stavu, a sám Krombholz popsal tehdejší situaci takto:
"Dobytčí a obecní prasečí trhy se konaly v místě, kde se jinak křesťanská obec scházela k nejsvětějším úkonům, a kde odpočívaly pozemské ostatky mnoha rodin."[4] – sám děkan Krombholz byl také nucen žít v ubohých podmínkách. Jeho byt, jak sám píše, byl "co nejubožeji zařízen, neboť po požáru, kdy byla obec administrována, se v něm zdržovalo několik rodin a administrátor se o něj vůbec nestaral. Schody byly částečně zbořeny, střecha poškozena tak, že voda při každém dešti pronikala na všechny strany, kamna zničena, zámky od dveří zmizely, stáj a kůlna byly zbořené, krovy tu a tam vyřezány, (...) kaplani bydleli hned tam, hned jinde, jak jim vykázali byt či kde si jej sami pronajali."[4]
Ve 40. letech 19. století byl několikrát důkladně rekonstruován kostel Povýšení sv. Kříže,[5] který byl nakonec v letech 1896–1897 novogoticky upraven Josefem Mockerem v podstatě již do dnešní podoby. V současné době je tento kostel využíván českolipskou pravoslavnou církví k jejím bohoslužbám.
Novější události
V polovině 20. století byla opuštěna budova původního děkanství – mohutný dvoupatrový dům v ulici Jindřicha z Lipé, a duchovní správa se přesunula do budovy někdejšího proboštství plaských cisterciáků v sousedství kostelíka sv. Máří Magdaleny, kde je dodnes sídlo duchovní správy farnosti. V letech 1952–1954 zde byl kaplanem pozdější 15. infulovaný arciděkan hornopolický, Mons. Josef Stejskal.
Za působení P. Ivana Josefa Peši, OSA byl adaptován do dnešní podoby interier kostelíka sv. Máří Magdaleny, a areál dnešního děkanství upraven do podoby, v níž existuje v podstatě dodnes. Na faře s P. Ivanem žil též jeho spolubratr, augustiniánský bratr laik, fr. Jiří Marada, OSA. Právě za P. Peši došlo ke značné obrodě náboženského života ve farnosti.
Na počátku 90. let 20. století proběhla z iniciativy farníků rekonstrukce kostela Narození Panny Marie na Palackého náměstí. Na přelomu let 1992/1993 odešel P. Peša na odpočinek, a duchovní správy se ujal dosavadní administrátor v Zákupech a českolipský kaplanViliam Matějka. Byla dokončena rekonstrukce Mariánského kostela, který byl posléze znovu vysvěcen, a slouží dodnes bohoslužbám. V letech 1999–2011 zde byl kaplanem P. Jan Chmelař, a krátce, od listopadu2006 do července2007, zde byl ustanoven ještě druhý kaplan, P. Mgr. Artur Sciana (v době, kdy byl z České Lípy dočasně administrován Cvikov a k němu patřící farnosti).
Ve farnosti funguje řada aktivit,[5] mimo jiné výuka náboženství (kterou navštěvuje cca 80 dětí). Během adventní doby jsou při bohoslužbách zpívány staročeské roráty, ve Svatém týdnu před Velikonocemi jsou při bohoslužbách zpívané pašije atd. Čas od času farnost organizuje přednášky na různá témata. V roce 2012 byly zavedeny pravidelné bohoslužby v českolipské nemocnici.[6]
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
1852 Joann. Titz, n. 21. 6. 1801 Flöhau, o. 4. 9. 1826
1873 Guilielm. Seyfert, n. 22. 4. 1820 Drum, o. 25. 7. 1844, † 19. 6. 1884
1884 Ignat. Seidlich, n. 22. 5. 1843 Königswalde, o. 20. 7. 1869, † 25. 5. 1889
1889 Raimund Fuchs, n. 11. 1. 1846 Leipa, o. 20. 7. 1869, † 28. 7. 1926
1902 Anton Günther, n. 17. 4. 1859 Hainspach, o. 3. 6. 1883, † 12. 9. 1912
1912 dec. vacat, adm. int. Josef Rischling, n. 7. 12. 1884, o. 16. 7. 1911, † 8. 6. 1934 (později působil ve Šluknově, v r. 1918 vstoupil do dominikánského řádu a přijal řeholní jméno Kajetán[7])
1913 Theod. Schlegel, n. 12. 7. 1871 Leipa, o. 7. 7. 1895, † 9. 4. 1938
1. 11. 1929 Rudolph. Richter, n. 1. 12. 1885 Hainspach, o. 11. 7. 1909
Vzhledem k tomu, že od smrti R.D. Jana Chmelaře v roce 2011 má farnost již pouze jediného kněze, od uvedeného roku zde v případě potřeby obětavě vypomáhají kněží z okolních farností, zejména z Nového Boru, Mimoně a Jestřebí.
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z farnosti – děkanství Česká Lípa – in urbe. Do této kolatury patří farnosti:
↑ abcV letech 1758-1804 probíhal spor o patronát mezi vrchností: Nový zámek a město, proto litoměřická biskupská konsistoř jmenovala jen administrátory děkanství.
Reference
↑MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 409.
↑PANÁČEK, Jaroslav. Školy a univerzitní studenti na Českolipsku v době předhusitské. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 8. ISSN1211-9172.
↑ abcitováno z: Kamila Veverková, Dílo Antona Krombholze a jeho význam pro reformní teologické myšlení v Čechách, vydalo Centrum pro náboženský a kulturní dialog při HTF UK v Praze, r. 2004, ISBN80-86263-47-9 str. 38
↑ abDěkanství Česká Lípa, Kostely [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
↑Nemocnice Česká Lípa: Duchovní služba [online]. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s. [cit. 2020-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-27.
↑Česká dominikánská provincie, nekrolog - P. Kajetán Rischling, OP (dostupné online)
↑FLOSMAN, Martin. Zemřel R. D. Jan Chmelař [online]. Církev.cz, 2011-01-06 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
↑Scriptores Ordinis S. Benedicti qui 1750 – 1880 fuerunt in Imperio Austriaco - Hungarico. Vídeň: [s.n.], 1881.
↑Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Narození Panny Marie, Česká Lípa [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 320 s. ISBN978-80-7195-121-6. S. 249.
↑Katalog biskupství litoměřického, farní kostel Povýšení sv. Kříže, Česká Lípa [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Máří Magdalény, Česká Lípa [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑Katalog biskupství litoměřického, hřbitovní kaple sv. Josefa, Okřešice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
↑Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Antonína Paduánského, Žizníkov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.