Po přezkoumání případu, když byla událost oznámena litoměřickému biskupovi, dovolil biskup na místě zázraku přeměnit světničku Magdaleny Kadeové na kapli.[2] K výstavbě této milostné kaple došlo v letech 1870 až 1873. Následně zde byl, podle plánů vídeňskéhoarchitektaFranze Hutzlera v letech 1873–1886 (plány pocházely zřejmě již z roku 1870[4]), postaven pseudorománský kostel.[2] Kostel byl dobově vyzdoben z četných darů věřících a celá stavba byla pořízena nákladem 292 tisíc zlatých.[1] Nové poutní místo bylo v roce 1885 svěřeno do péče redemptoristům, kteří si v blízkosti kostela postavili v letech 1914–1915klášter (kolej). V roce 1926 byl kostel papežem Piem XI. povýšen na baziliku minor.
Architektura
Průčelí filipovské baziliky
Monumentální bazilika je jednolodní, novorománská stavba na půdorysu latinského kříže. Má polokruhovou apsidu, sedlovou střechu a boční okna s bazilikálním osvětlení, v průčelí stojí dvě věže. Projektoval ji vídeňský architekt Franz Hutzler (1823-1882).[5] Vnitřní zařízení je zčásti původní (vitráže, oltáře) a zčásti novodobé.[4] V interiéru baziliky pod oltářem, v místě, kde se Panna Maria zjevila, je pod sklem vložen kus dřevěné podlahy z domu Kadeových. Na oltáři stojí 90 cm vysoká socha Panny Marie z kararského mramoru. Ve druhé sakristii je lůžko, na kterém trpěla Magdalena Kadeová. V roce 1985 pražský arcibiskup František Tomášek posvětil v křížení baziliky obětní stůl a korunoval Madonu stříbrozlatou korunkou se šesti českými granáty.[2]
