Podle místní tradice uviděl prý jeden lobendavský občan při své cestě Saskem děti, jak při hře táhnou na provázku dřevěnou sošku sv. Anny. Koupil ji od nich a věnoval lobendavskému kostelu. Pozdně gotická soška z počátku 16. století byla postavena nejprve na tzv. kopci sv. Jáchyma a nad ní byla postavena prostá dřevěná kaple, která byla roku 1776 nahrazena kamennou barokní kaplí, rozšířenou pak roku 1857. V trojlodní kapli se tato soška těšila velké úctě věřících, kteří sem putovali po celé léto, zejména pak v oktávu sv. Anny, kdy sem přicházelo až několik tisíc poutníků a bylo udělováno na 500 svátostí. Později počet věřících klesal, ale poutě ke sv. Anně trvaly až do poloviny 20. století.[4][5] Po roce 2000 došlo k postupnému obnovování poutních aktivit a v sobotu 2. září 2017 litoměřický biskup Jan Baxant požehnal zrestaurovanou křížovou cestu na Anenském vrchu a sloužil mši svatou v kapli sv. Anny.[6]
Architektura
Barokní kaple je původně centrální stavbou na půdorysu řeckého kříže s osmibokým jádrem s kupolí. Přistavěná východní část má v klenbě šest polí české placky. Vně kaple jsou lizénové rámce a segmentem ukončená okna. V západním průčelí je kamenný portál se salmovským znakem a datem 1775. Vnitřní zařízení je klasicistní z období kolem roku 1800. Milostná pozdně gotická socha sv. Anny pochází z počátku 16. století.[2]
Okolí kaple
Na Anenském vrchu je venkovní lobendavská křížová cesta, která začíná figurální skupinou Krista a apoštolů v Getsemanské zahradě z poloviny 19. století.[2] Křížovou cestu tvoří třináct zastavení[6] z roku 1834,[2] která jsou uspořádána do tvaru podkovy, v jejímž středu stojí kaple sv. Anny. Čtrnácté zastavení,[6] pocházející z 19. století,[2] má podobu kovového okna a je umístěno na stěně kapličky Božího hrobu,[6] která pochází také z 19. století.[2] Celý areál sakrálních staveb (s výjimkou kaple sv. Anny, která patří lobendavské farnosti) je v majetku obce Lobendava, která o něj také pečuje. V roce 2017 byla památkově chráněná křížová cesta zrestaurována a osazena novými obrazovými výplněmi.[6]
↑ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
↑HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
↑ abcdeMICHÁLKOVÁ, Jana. Biskup Jan Baxant požehná křížovou cestu na Annabergu [online]. 2017-08-29 [cit. 2018-07-28]. Dostupné online.