Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou dvoukolejného úseku Pardubice – Opatovice nad Labem-Pohřebačka) železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor (s výjimkou úseku trati, který v Jizerských horách leží a nachází se zde i nejvýše položená zastávka na trati),[1] kde je i několik tunelů, do Liberce.
Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[3] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce Králové do Jaroměře.
V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř – Železný Brod.[4]
Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[5]
Rekonstrukce úseků trati
V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka. V rámci této modernizace zde bylo zřízeno regionální dispečerské pracoviště ovládající úsek Jaroměř (mimo) – Malá Skála (mimo).[zdroj?]
Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Od prosince 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci.[6][7] Po jejím vzniku od prosince 2015 přestaly vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu bylo změnou od 4. dubna 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[8] Tento modernizovaný úsek je ovládán ze stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka, což znamenalo ukončení služby výpravčího a signalistů ve Stéblové a hláskaře v Čeperce.[zdroj?]
Na jaře roku 2016 proběhla revitalizace trati Hradec Králové – Trutnov.[9] Především se jednalo o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy původně při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bylo možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou z původních 120 minut na systémových 90 minut.[10] Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci je 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji mohou využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.[9]
V roce 2021 začala rekonstrukce v úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová, v rámci které byl úsek zdvoukolejněn v celém úseku s cílem dosažení traťové rychlosti 160 km/h a zvýšení kapacity dráhy. Ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem bylo vybudováno jedno vnější jazykové nástupiště a jedno ostrovní nástupiště přístupné podchodem. Rekonstrukcí prošla zastávka Pardubice-Semtín a došlo k výstavbě nové zastávky Stéblová obec, která zkrátila docházkovou vzdálenost na vlak. V rámci stavby byl rekonstruován a zdvoukolejněn most přes Labe. V listopadu 2022 začal dvojkolejný provoz a od jara 2025 má být v provozu ETCS, poté má být využita maximální rychlost 160 km/h.[11][12]
O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.
Železniční nehody
14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.
4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.[13]Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.[14]
Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec
Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok
provozovaná trať
počet vlaků v úseku
1900
64 Josefov–Liberec–Seidenberg
5 Os Josefov–Železný Brod, 7 Os Železný Brod–Liberec
1921 léto
158 Josefov-Jaroměř–Turnov
6 Os Josefov–Stará Paka, 7 Os Stará Paka–Turnov
142 Praha–Liberec–Seidenberg
2 R + 8 Os Turnov–Liberec
1928/1929 zima
149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec
2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab.–Turnov, 2 R + 9 Os Turnov–Liberec
1937/1938 zima
130 Německý Brod–Pardubice–Liberec
2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka, 3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov, 4 R + 9 Os Turnov–Liberec
1944/1945
503 Pardubice–Turnov
8 Os Josefov–Dvůr Králové n. Lab., 4 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka, 7 Os Stará Paka–Turnov
160m Liberec–Turnov
2 R + 10 Os
1945/1946
3 Pardubice–Liberec
2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka 3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov 4 R + 7 Os Turnov–Liberec
1959/1960
3 Pardubice–Turnov
2 R + 12 Os Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka 3 R + 11 Os Stará Paka–Turnov
6 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec
4 R + 8 Os Turnov–Liberec
1988/1989
030 Pardubice–Turnov
4 R + 10 Os Jaroměř–Turnov
070 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec
7 R + 9 Os Turnov–Liberec
2002/2003
030 Jaroměř–Liberec
3 R + 8 Os Jaroměř–Stará Paka 3 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod 4 R + 13 Os Železný Brod–Turnov 5 R + 11 Os Turnov–Liberec
2012/2013
030 Jaroměř–Liberec
9 R + 5 Os Jaroměř–Stará Paka 9 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod 10 R + 10 Os Železný Brod–Turnov 9 R + 10 Os Turnov–Liberec
Vysvětlivky
R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak
Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:
5 Os Pardubice–Hradec Králové, 6 Os Hradec Králové–Jaroměř
1921 léto
157 Německý Brod–Libava
7 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř
1928/1929 zima
149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec
2 R + 10 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř
1937/1938 zima
130 Německý Brod–Pardubice–Liberec
4 R + 9 Os Pardubice–Hradec Králové, 2 R + 11 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1944/1945
503 Pardubice–Turnov
11 Os Pardubice–Hradec Králové, 1 R + 9 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1945/1946
3 Pardubice–Liberec
2 R + 10 Os Pardubice–Hradec Králové 3 R + 12 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1959/1960
3 Pardubice–Turnov
3 R + 16 Os Pardubice–Hradec Králové 2 R + 12 Os Hradec Králové–Jaroměř
1988/1989
030 Pardubice–Turnov
6 R + 20 Os Pardubice–Hradec Králové 4 R + 16 Os Hradec Králové–Jaroměř
2002/2003
031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř
5 R + 27 Os Pardubice–Hradec Králové 7 R + 20 Os Hradec Králové–Jaroměř
2012/2013
031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř
9 R + 31 Os Pardubice–Hradec Králové 15 R + 23 Os Hradec Králové–Jaroměř
2016/2017
031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř
1 Rx + 18 R + 14 Sp + 42 Os Pardubice–Hradec Králové hl.n.
33 R + 27 Sp + 16 Os Hradec Králové hl.n.–Jaroměř
Vysvětlivky
Rx – rychlík vyšší kvality, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak
Provoz
V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[15][16]
↑HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.
↑Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. [cit. 2011-06-28]. Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
↑KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
↑KULHAVÝ, Josef. Největší železniční neštěstí v České republice. www.top365.cz [online]. 4-1-2003, rev. 24-10-2013 [cit. 24-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 02-04-2015.
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
