První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1143, a to v zakládací listině Strahovského kláštera. Patřila ke třinácti vesnicím bydžovského a královéhradeckého okresu, které klášteru přidělil pražský biskup Jan I. K roku 1350 je doložena existence farního kostela, který byl během husitských válek vyrabován a po nich obnoven. Tehdy ves patřila světským majitelům. Roku 1469 ji město Hradec Králové zakoupilo od Lva Tluksy z Čechtic. Roku 1586 postihla Lochenice morová epidemie. Za třicetileté války roku 1642 byly vypleněny. V berní rule z roku 1654 se zde popisuje 16 dvorů, z nichž 13 bylo vypáleno roku 1666. Další požár Lochenice postihl roku 1714, tehdy lehlo popelem 17 stavení. Stejně jako z mnoha jiných obcí (Jeníkovice aj.) uprchla před jezuitskými metodami rekatolizace značná část obyvatel Lochenic do exilu. Např. rodina Václava Jičínského emigrovala v roce 1736 – později žila v Choběbuzi a Berlíně),[4] dále uprchl Martin Šádovský,[4] Dorota Voříšková či Dorota Bukovská.[5] V sedmileté válce roku 1763 pruská vojska celou ves Lochenice vyplenila. Poslední morová epidemie vypukla roku 1772.
Roku 1850 Lochenice připadly k okresu Hradec Králové. Od roku 1851 se začala pěstovat řepa cukrovka a budovat cukrovar v Předměřicích nad Labem. Roku 1856 byla severně od vsi postavena první trať železnice a 3. října 1857 vyjel z Pardubic do Liberce první vlak. 3. července 1866 se několik kilometrů odtud ve Chlumu odehrála bitva u Hradce Králové. Roku 1911 tu žilo 746 obyvatel. Mezi léty 1915 a 1925 byla regulována řeka Labe. V letech 1949–1960 byly Lochenice připojeny k okresu Hradec Králové-okolí.
Pozdně barokníkostel Narození Panny Marie z let 1784–1786 byl postaven na základech gotické stavby z poloviny 14. století, věž je v jádře gotická. Vnitřní zařízení je novorenesanční. Významné stříbrné gotické ciborium je vystaveno ve Východočeském muzeu v Hradci Králové.
Přilehlý hřbitov se vyznačuje několika zajímavými náhrobky. Mimo jiné je zde hrob bratra K. H. Máchy, Michaela.[9] Ten působil v 60. letech jako přednosta stanice v přilehlých Předměřicích.[10]
Barokní kamenná Boží muka se sochou Ukřižovaného Krista a reliéfem Bolestné Panny Marie na soklu
Kamenná Boží muka se sochou Ukřižovaného Krista a pamětním nápisem z roku 1841
Fara – postavena současně s kostelem v pozdně barokním slohu
