Obec Čistěves (německy Cistowes) se nachází v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Žije v ní 191[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225, kdy ji král Přemysl Otakar I. výměnou za Vestec postoupil bratrům Petrovi a Benedovi, měšťanům z Hradce, a to včetně sedmi popluží a osvobodil je a jejich potomky od služebných povinností „nářezu a noclehu“. [4] Vladykové z Čistěvsi zde v následujícím století založili tvrz, připomínanou v letech 1389 a 1445. Stávala si 1 km od obce v poloze Na Hrádku, při nynější železniční trati.[5][6]
V 17. století spadala Čistěves pod panství Smiřice. V dobách rekatolizace byla dle soupisu poddaných tato ves „devátá v počtu protivných a spurných“ obyvatel smiřického panství, kteří odmítali přijmout katolické náboženství. Někteří obyvatelé uprchli a připojili se k exulantům.[7]
Po zrušení nevolnictví byla obec roku 1850 připojena ke správě okresu Hradec Králové. Tragickým dnem obce byl 3. červenec roku 1866, kdy se zde a v lese Svíb odehrála krvavá bitva Prusko-rakouské války, v níž se střetl 8. prapor polních myslivců armády rakouského císařství se 7. pěší divizí vojska pruského království.[8]
Obecní správa
Od 26. listopadu 1971 do 31. prosince 1988 k obci patřily Máslojedy.[9]
Pamětihodnosti
- Pomník padlým vojákům 8. rakouského praporu polních myslivců z prusko-rakouské války roku 1866, v lese Svíbu, vápenec, Viktor Tilgner, Vídeň 1896
- Torzo pomníku padlých z prusko-rakouské války roku 1866, (chybí nástavec s křížem), pískovec, kolem 1870
- Poklad 356 stříbrných středověkých mincí, zvláště ražeb českých denárů Slavníkovců a Přemyslovců (Boleslava I., II., III. a Vladivoje) z doby kolem roku 1000, a filigránových kuličkových náušnic, byl nalezen roku 1896 na poli a předán do numismatického oddělení Národního muzea v Praze.
Spolky
- Spolek dobrovolných hasičů – poprvé založen roku 1890 (doloženo foto 1893), podruhé roku 2009
Galerie
-
Torzo pomníku
-
Obchod
-
Stavení čp. 6
-
Stavení čp. 9
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae. Tomus II., edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 272, č. 278
- ↑ Šimek a kol. 1989, s. 86
- ↑ Křížek-Řezník 1992, s. 10
- ↑ Poddaní, zběhlí ze svých gruntů a z panství smiřického a hořiněveského v 17. a 18. století [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie a vojenství, svazek 40, 1991, s. 9-12
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 324.
Literatura
- Tomáš Šimek a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, svazek 6. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989
- Pavel Křížek, Miloš Řezník: Hrady, zámky a tvrze na Královéhradecku: historický průvodce. Společnost ochránců památek ve východních Čechách, Hradec Králové 1992, s.10
Externí odkazy
