PROFILPELAJAR.COM

Praha – Česká Třebová
Stát	Česko
Číslo	001 (dálková doprava); 010 (Kolín – Česká Třebová); 011 (Praha–Kolín)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy, Leo Express, Metrans Rail, PKP Cargo International, RegioJet aj.
Technické informace
Délka	164 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	3 kV DC
Maximální sklon	8 ‰
Minimální poloměr oblouku	305 m
Počet kolejí	2 (3 v úseku Poříčany – Praha-Libeň)
Maximální rychlost	160 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	337,400
	337,100

Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v České republice.^[2] Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železnic. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrifikovaná. V úseku Praha-Libeň – Poříčany je trojkolejná. Začátkem roku 2024 po trati jezdilo až 430 vlaků za den (v úseku Praha-Běchovice – Český Brod).^[2]

V jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tabulky 001, osobní a spěšné vlaky v úseku Praha–Kolín jsou v jízdním řádu pro cestující vyčleněny do tabulky 011, v úseku Kolín – Česká Třebová pak do tabulky 010 (stav v roce 2024).

Historie

Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrizována a na přelomu 21. století modernizována.

Co vypovídají staré jízdní řády

Dopravní zatížení tratě mezi Prahou a Kolínem v pracovní dny
rok	provozovaná trať	počet vlaků na výjezdu z Prahy
1900	2 Praha – Česká Třebová – Vídeň	4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan)
1921 léto	1a Praha – Kolín	4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan)
1928/29 zima	1a Praha – Kolín	5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan)
1937/38 zima	1a Praha – Český Brod – Kolín	7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan)
1944/45	501a Praha – Český Brod – Kolín	5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček)
1945/46	1a Praha – Český Brod – Kolín	6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček)
1959/60	1a Praha – Kolín	15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan)
1988/89	011 Praha – Kolín	25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan)
2002/03	011 Praha – Kolín	29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan)
2012/13	011 Praha – Kolín	60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Českého Brodu)
Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Dopravní zatížení tratě mezi Kolínem a Českou Třebovou v pracovní dny
rok	provozovaná trať	počet vlaků
1900	2 Praha – Česká Třebová – Vídeň	4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň)
1921 léto	1 Praha – Brno – Břeclava – Bratislava – Szob	7 R, 9 Os
1928/29 zima	1 Praha – Brno – Břeclav	9 R, 10 Os
1937/38 zima	1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob	13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1944/45	501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová	6 R, 8 Os
1945/46	1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová	9 R, 9 Os
1959/60	1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová	14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice)
1988/89	010 Praha) – Kolín – Česká Třebová	21 R + 3 R Pardubice – Česká Třebová Třebová, 16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová
2002/03	010 Praha) – Kolín – Česká Třebová	32 R + 1 R Pardubice – Česká Třebová, 18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová
2012/13	010 Praha) – Kolín – Česká Třebová	75 R, 21 Os
Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Důležité železniční uzly

Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.

Modernizace

V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1157 m) a tunel Oucmanice (délka 4985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.^[3] Trať by se měla začít stavět v roce 2026.^[4]

Navazující tratě

Poříčany

Železniční trať Poříčany–Nymburk

Pečky

Železniční trať Pečky – Bošice – Bečváry/Kouřim

Kolín

Přelouč

Železniční trať Přelouč–Prachovice

Pardubice hlavní nádraží

Moravany

Železniční trať Chrudim–Borohrádek

Choceň

Ústí nad Orlicí

Železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie

Česká Třebová

Fotogalerie

pohled na bývalý Choceňský tunel z kolejiště stanice Choceň
Trať mezi Zábořím nad Labem a Starým Kolínem
Děličník
Napínák a rychlostníky
Vítkovský tunel
Návěstidla v tunelu
Nové spojení
Zhlaví směr Dlouhá Třebová
Ústecko-orlické zhlaví

Stanice a zastávky

stanice Praha Masarykovo nádraží
stanice Praha hlavní nádraží
stanice Praha-Libeň
zastávka Praha-Kyje
zastávka Praha-Dolní Počernice
stanice Praha-Běchovice
zastávka Praha-Běchovice střed
zastávka Praha-Klánovice
stanice Úvaly
zastávka Tuklaty
zastávka Rostoklaty
stanice Český Brod
zastávka Klučov
stanice Poříčany
zastávka Tatce
stanice Pečky
zastávka Cerhenice
stanice Velim
zastávka Nová Ves u Kolína
zastávka Kolín zastávka
stanice Kolín
zastávka Starý Kolín
stanice Záboří nad Labem
zastávka Týnec nad Labem
stanice Řečany nad Labem
stanice Přelouč
zastávka Valy u Přelouče
zastávka Pardubice-Opočínek
zastávka Pardubice-Svítkov
stanice Pardubice hlavní nádraží
zastávka Pardubice-Pardubičky
zastávka Pardubice-Černá za Bory
stanice Moravany
stanice Uhersko
stanice Zámrsk
stanice Choceň
stanice Brandýs nad Orlicí
zastávka Bezpráví (zrušena)
stanice Ústí nad Orlicí
zastávka Ústí nad Orlicí město
stanice Dlouhá Třebová
stanice Česká Třebová

Osobní doprava

Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha–Pečky jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod - Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha – Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.

Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou soupravami soupravami s lokomotivou 162 nebo 163 a řídicím vozem Bfhpvee²⁹⁵, jen několik je vedeno jednotkou 471.

Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 150, 151, 162, 362, 363, 371 a 380, slovenskými lokomotivami 350 či 361, polskými EP09, elektrickými jednotkami 680 a InterPanter a jednotkami Railjet. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska, Běloruska a Ruska.

Tarif

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Přelouč využít v zastávkových vlacích, spěšných vlacích a rychlících časové a vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Jednotlivé jízdenky je v úseku Praha–Kolín nutno označit před nástupem do vlaku v automatu umístěném na nástupišti.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Místní část Ústí nad Orlicí, dnešní Hylváty (Hilbetten) patřila v letech 1938 – 1945 do Říše v rámci největšího německého jazykového ostrova na území ČSR zvaného Schönhengstgau (Hřebečsko).
↑ ^a ^b Denní počty skutečně jedoucích vlaků v období 1. leden – 31. březen 2023 [online]. Správa železnic [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
↑ Ústí nad Orlicí–Choceň, nová trať Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine., SŽDC, SUDOP Praha, 2009
↑ Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
↑ Železnice v PID [online]. pid pražská integrovaná doprava, rev. 2023-06-11 [cit. 2023-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-08-11.