Provincie Pensylvánie, kterou poslední katolický král Anglie Jakub II. daroval kvakeroviWilliamu Pennovi, prosazovala náboženskou toleranci, a proto v ní žili i někteří katolíci.[11][12] Někteří katolíci žili i v provincii New York (pojmenované po zmíněném Jakubovi II.). V roce 1785 se odhadoval počet katolíků na 25 000; v Marylandu 15 800, v Pensylvánii 7 000 a v New Yorku 1 500.[13] Věřícím sloužilo pouze 25 kněží. To byla méně než 2 % z celkového počtu obyvatel třinácti kolonií.[13]
Protikatolická politika byla politikou Angličanů, kteří jako první osídlili kolonie v Nové Anglii, a přetrvala i tváří v tvář válkám s Francouzi v Nové Francii (dnes součást Kanady).[22] Maryland byl založen katolíkem lordem Baltimorem jako první „nekonfesijní“ kolonie a jako první přijímal katolíky. Charta mu byla vydána v roce 1632.[23] V roce 1650 se puritáni v kolonii vzbouřili a zrušili zákon o toleranci. Katolicismus byl postaven mimo zákon a katoličtí kněží byli pronásledováni a vyhnáni. V roce 1658 byl Toleranční zákon obnoven a Maryland se stal centrem katolicismu až do poloviny 19. století. V roce 1689 se puritáni vzbouřili a marylandský Toleranční zákon opět zrušili. Tito rebelové spolupracovali s koloniálním shromážděním, „v němž převládali anglikáni, aby obdarovali anglikánskou církev daňovou podporou a znemožnili katolíkům (a kvakerům) zastávat veřejné úřady.“[24] Zajímavé je, že New York se svým katolickým guvernérem Thomasem Donganem a dalšími katolickými úředníky byl tolerantnější.[25] Svoboda vyznání se vrátila s americkou revolucí. V roce 1756 odhadoval marylandský katolický úředník sedm tisíc praktikujících katolíků v Marylandu a tři tisíce v Pensylvánii.[26] Williamsburg Foundation odhaduje v roce 1765 počet marylandských katolíků na 20 000 a 6 000 v Pensylvánii. Počet obyvatel těchto kolonií v té době činil přibližně 180 000 a 200 000. V době zahájení americké války za nezávislost v roce 1776 tvořili katolíci 1,6 %, tj. 40 000 osob z 2,5 milionu obyvatel 13 kolonií.[27][28] Jiný odhad uvádí 35 000 v roce 1789, z toho 60 % v Marylandu s ne více než 30 kněžími.[29] John Carroll, první katolický biskup, v roce 1785, dva roky po Pařížské smlouvě (1783), hlásil 24 000 registrovaných věřících v nové zemi, z nichž 90 % bylo v Marylandu a Pensylvánii.[30]
Po revoluci Řím přijal zcela nová opatření pro vytvoření americké diecéze pod vedením amerických biskupů.[31][32] Mnoho katolíků sloužilo v americké armádě a nový národ měl velmi úzké vazby na katolickou Francii.[33] Generál George Washington trval na toleranci; například v roce 1775 vydal přísný rozkaz, že „papežův den“, koloniální obdoba Noci Guye Fawkese, se nesmí slavit. Evropští katolíci hráli významnou vojenskou roli, zejména Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, Jean-Baptiste Donatien de Vimeur, hrabě de Rochambeau, Charles Hector, hrabě d'Estaing, Casimir Pulaski a Tadeusz Kościuszko.[34] Významnou vojenskou roli sehrál také komodorJohn Barry z irskéhoWexfordu, často označovaný za „otce amerického námořnictva“.[35] V dopise biskupu Carrollovi Washington ocenil tento jedinečný přínos francouzských katolíků i vlastenecký přínos samotného Carrolla: „A slibuji, že Vaši spoluobčané nezapomenou na vlasteneckou účast, kterou jste se podílel na úspěších jejich revoluce a na ustavení jejich vlády, ani na důležitou pomoc, které se jim dostalo od národa, v němž se vyznává římskokatolické náboženství.“[36]
Žili jako občané druhé kategorie, byli politicky, profesně i společensky diskriminováni. Revoluce to všechno změnila. Nové zákony a nové ústavy jim daly náboženskou svobodu..... [což vedlo] Johna Carrolla k tomu, že v roce 1779 poznamenal, že římští katolíci jsou členy Kongresu, shromáždění a zastávají civilní a vojenské funkce.[38]
Prezident Washington podporoval náboženskou toleranci svými proklamacemi a veřejnou účastí na bohoslužbách v různých protestantských a katolických kostelech.[39] Staré koloniální zákony, které omezovaly katolíky, byly postupně ve státech zrušeny a v nové federální ústavě byly zakázány.[40]
V roce 1787 se dva katolíci, Daniel Carroll z irského rodu O'Carrollů a v Irsku narozený Thomas Fitzsimons, podíleli na přípravě nové ústavy Spojených států.[41] John Carroll byl Vatikánem jmenován apoštolským prefektem, čímž se stal představeným misijní církve ve třinácti státech. Zformuloval první plány Georgetownské univerzity a v roce 1789 se stal prvním americkým biskupem.[42]
Počet katolíků prudce vzrostl ve 40. letech 19. století, kdy do města přišlo velké množství německých, irských a dalších evropských katolíků. Po roce 1890 tvořili největší počet nových katolíků Italové a Poláci, ale přispívalo k nim mnoho evropských zemí a také Quebec. Do roku 1850 se katolíci stali největším jednotlivým vyznáním v zemi. V letech 1860 až 1890 se jejich počet ztrojnásobil na sedm milionů.
Historik John McGreevy popisuje velké katolické obrození, které na počátku 19. století zasáhlo Evropu, Severní a Jižní Ameriku. Vyvíjelo se ve světě katolických městských čtvrtí, farností, škol a spolků, jejichž členové se chápali jako odpůrci a morálně nadřazení širší americké společnosti. Katolická obroda se nazývá „ultramontanismus“. Jeho součástí byl nový důraz na tomistickou teologii pro intelektuály. Pro farníky znamenalo mnohem hlubší zbožnost, která kladla důraz na zázraky, světce a nové pobožnosti, jako byla povinná nedělní účast, pravidelná zpověď a přijímání, modlitba růžence, úcta k Panně Marii a bezmasé pátky. Prohloubila se úcta k biskupům a zejména k papeži, přičemž Vatikán měl větší přímou kontrolu nad výběrem biskupů a místní farnosti měly menší autonomii. Došlo k prudkému nárůstu návštěvnosti mší, vzrostl počet řeholních povolání, zejména mezi ženami. Katolíci zřídili systém farních škol s využitím nově dostupných řádových sester a finančních prostředků od zbožnějších rodičů. Sňatky s protestanty byly důrazně zakázány. Bylo tolerováno pouze v případě, že děti byly vychovávány jako katolíci. Farní školy účinně podporovaly sňatky uvnitř své víry. Koncem 19. století diecéze budovaly ve farnostech cizojazyčné základní školy, které se staraly o Němce a další neanglicky mluvící skupiny. Získávaly velké částky na výstavbu diecézních středních škol pouze s výukou angličtiny, což mělo za následek zvýšení etnických sňatků a rozmělnění etnického nacionalismu.[43] Vedoucí postavení bylo stále více v rukou Irů. Irští biskupové úzce spolupracovali s Vatikánem a prosazovali vatikánskou svrchovanost, která vyvrcholila vyhlášením papežské neomylnosti v roce 1870.[44]
V 90. letech 19. století rozbouřila vysoké úředníky polemika o amerikanismu. Vatikán měl podezření, že v americké církvi je příliš mnoho liberalismu, a výsledkem byl obrat ke konzervativní teologii, neboť irští biskupové stále více projevovali svou naprostou loajalitu papeži a stopy liberálního myšlení na katolických kolejích byly potlačovány.[46][47] V rámci tohoto sporu byl zakladatel otců paulistůIsaac Hecker obviněn francouzským duchovním Charlesem Maignenem ze subjektivismu a kryptoprotestantismu.[48] Navíc někteří, kteří s Heckerem ve Francii sympatizovali, byli obviněni z amerikanismu.
Kardinál James Gibbons (1834–1921), arcibiskup z Baltimoru, uznávaný představitel amerických katolíků
Mnišky a řádové sestry hrály od počátku 19. století významnou roli v americkém náboženství, školství, ošetřovatelství a sociální práci. V katolické Evropě byly kláštery po staletí bohatě dotovány a sponzorovány šlechtou. V Americe však bylo jen velmi málo bohatých katolíků a žádní aristokraté. Řeholní řády zakládaly podnikavé ženy, které viděly potřebu a příležitost, a zaměstnávaly zbožné ženy z chudých rodin. Jejich počet rychle rostl, od 900 sester v 15 komunitách v roce 1840 přes 50 000 ve 170 kongregacích v roce 1900 až po 135 000 ve 300 různých kongregacích v roce 1930. Od roku 1820 sestry vždy převyšovaly počet kněží a řádových bratří.[49] Jejich počet dosáhl vrcholu v roce 1965, kdy jich bylo 180 000, poté klesl na 56 000 v roce 2010. Mnoho žen opustilo své řády a přibylo jen málo nových členek.[50]
8. dubna 2008 se kardinál William Levada, prefekt Kongregace pro nauku víry pod vedením Benedikta XVI., setkal v Římě s vedoucími představitelkami Konference ženských řeholí a sdělil, že CDF provede doktrinální hodnocení LCWR, přičemž vyjádřil obavy, že řeholnice vyjadřují radikální feministické názory. Podle Laurie Goodsteinové bylo vyšetřování, které mnozí američtí katolíci vnímali jako „otravnou a nespravedlivou inkvizici sester, které vedly církevní školy, nemocnice a charitativní organizace“, nakonec v roce 2015 papežem Františkem uzavřeno.[51]
Antikatolicismus
Objevila se některá protikatolická politická hnutí: Know Nothings ve 40. letech 19. století. Ve Spojených státech působila American Protective Association (APA) v 90. letech 19. století a druhý Ku-klux-klan ve 20. letech 20. století. Ale již v roce 1884, tváří v tvář výbuchům antikatolicismu, byli katoličtí představitelé jako James kardinál Gibbons naplněni obdivem ke své zemi: „Čím častěji jezdím do Evropy,“ řekl Gibbons, „čím déle tam zůstávám a čím více studuji politické poměry jejího lidu, tím více se vracím domů naplněn obdivem k naší vlastní zemi a [jsem] hluboce vděčný za to, že jsem americkým občanem.“[52] Nepřátelství ze strany protestantů sláblo, když katolíci prokázali své vlastenectví v první světové válce, svou oddanost charitě a oddanost demokratickým hodnotám.[53]
V období intenzivní emigrace od 40. let 19. století do roku 1914 biskupové často zakládali samostatné farnosti pro hlavní etnické skupiny z Irska, Německa, Polska, francouzské Kanady a Itálie. V Iowě je ilustrativní vývoj arcidiecéze Dubuque, působení biskupa Lorase a stavba katedrály svatého Rafaela, která měla uspokojit potřeby Němců a Irů. Za zmínku stojí také přínos 400 italských jezuitských emigrantů, kteří v letech 1848-1919 založili desítky institucí sloužících různorodému obyvatelstvu na Západě. Do konce století založili vysoké školy (později univerzity) v San Francisku, Santa Claře, Denveru, Seattlu a Spokane, aby uspokojili kulturní a náboženské potřeby obyvatel tohoto regionu. Sloužili také horníkům v Coloradu, původním obyvatelům v několika státech a Hispáncům v Novém Mexiku, „stavěli kostely [v posledně jmenovaném státě], vydávali knihy a noviny a provozovali školy ve veřejném i soukromém sektoru.“[54]
Na počátku 20. století byla přibližně šestina obyvatel Spojených států katolického vyznání. Novodobí katoličtí přistěhovalci přicházejí do Spojených států z Filipín, Polska a Latinské Ameriky, zejména z Mexika a Střední Ameriky. Tato multikulturnost a rozmanitost ovlivnila chování katolicismu ve Spojených státech. Například většina diecézí nabízí mše v několika jazycích a stále více farností nabízí mše v oficiálním jazyce církve, latině, vzhledem k její univerzálnosti.
Sociolog Andrew Greeley, vysvěcený katolický kněz z Chicagské univerzity, provedl na konci 20. století řadu celostátních průzkumů mezi katolíky. Vydal stovky knih a článků, odborných i populárních. Jeho životopisec shrnuje jeho výklad:
Argumentoval přetrvávajícím významem etnicity v americkém životě a odlišností katolické náboženské imaginace. V různých publikacích vysvětloval, že katolíci se od ostatních Američanů liší svým sklonem k „svátostnému“ myšlení, kdy si Boha představují jako přítomného ve světě, který je spíše zjevením než bezútěšným. Poetické prvky katolické tradice – její příběhy, obrazy a rituály – podle Greeleyho udržovaly většinu katolíků věrné, ať už nesouhlasili s jakýmikoliv aspekty církevní disciplíny nebo nauky. Navzdory neměnné povaze církevní nauky Greeley trval na tom, že Humanae Vitae, papežská encyklika z roku 1968, která potvrdila katolický zákaz antikoncepce, je jedinou příčinou prudkého poklesu týdenní návštěvnosti mší v letech 1968–1975.[55]
V roce 1965 se mše pravidelně účastnilo 71 % katolíků.[56]
Na konci 20. století „[...] se katolická církev ve Spojených státech stala předmětem kontroverzí kvůli obviněním ze zneužívání dětí a mladistvých duchovními, z nedbalosti biskupů při potírání těchto zločinů a z četných civilních žalob, které katolické diecéze stály stovky milionů dolarů jako odškodné.“[57] Z tohoto důvodu byla zavedena vyšší kontrola a řízení, jakož i ochranná politika a diecézní vyšetřování seminářů, aby se napravilo toto dřívější zneužívání moci a ochránili farníci a církev před dalším zneužíváním a skandály.
Jednou z iniciativ je „National Leadership Roundtable on Church Management“ (NLRCM), skupina vedená laiky, která se zrodila po skandálu se sexuálním zneužíváním a věnuje se zavádění lepších administrativních postupů ve 194 diecézích, které zahrnují 19 000 farností po celé zemi s přibližně 35 000 laickýmicírkevními služebníky (Lay ecclesial ministry), kteří v těchto farnostech odpracují 20 a více hodin týdně.[58] Podle studie Pew Researchers z roku 2015 navštěvuje 39 % katolíků kostel alespoň jednou týdně a 40 % jednou nebo dvakrát měsíčně.[59]
Ačkoli byla otázka svěřenství (trusteeism) většinou vyřešena v 19. století, vyskytly se některé související problémy. V roce 2005 byl vydán interdikt členům správní rady kostela svatého Stanislava Kostky (St. Louis, Missouri) ve snaze přimět je k předání církevního majetku arcidiecézi Saint Louis. V roce 2006 byl jeden kněz obviněn z krádeže 1,4 milionu dolarů ze své farnosti, což vyvolalo debatu o zákonu 1098 z Connecticutu, který měl katolickou církev přinutit k jinému hospodaření s penězi. S otázkami vlastnictví majetku souvisí i to, že některé farnosti byly zlikvidovány a majetek byl odebrán diecézi, místo aby byl rozdělen okolním farnostem, což je v rozporu s církevními finančními pravidly.
V roce 2009 John Micklethwait, redaktor časopisu The Economist a spoluautor knihy God Is Back: How the Global Revival of Faith Is Changing the World (Bůh je zpět: Jak globální obroda víry mění svět), uvedl, že americký katolicismus, který ve své knize popisuje jako „pravděpodobně nejvýraznější evangelikální úspěch druhé poloviny devatenáctého století“, docela šťastně konkuroval, „aniž by ztratil cokoli ze svých základních charakteristik“. V americkém „pluralismu“ se mu dařilo.[60]
Odhaduje se, že v roce 2011 bylo 26 milionů amerických katolíků „odpadlých (matrikových)“, tj. nepraktikujících svou víru. Někteří náboženští komentátoři je běžně označují za „druhou největší náboženskou denominaci ve Spojených státech.“[61] Nedávné výsledky průzkumu Pew Research z roku 2014 ukazují, že asi 31,7 % dospělých Američanů bylo vychováno jako katolíci, zatímco 41 % z této skupiny se již jako katolíci neidentifikuje.[62]
Podle průzkumu vědců z Georgetownské univerzity z roku 2015 je Američanů, kteří se sami označují za katolíky, včetně těch, kteří nechodí pravidelně na mši, 81,6 milionu, tedy 25 % populace, a 68,1 milionu, tedy 20 % americké populace, jsou katolíci vázaní na konkrétní farnost. Asi 25 % amerických katolíků uvádí, že se účastní mše jednou týdně nebo častěji, a asi 38 % chodilo na mši alespoň jednou měsíčně. Studie zjistila, že počet amerických katolíků se od roku 1965 každé desetiletí zvýšil o 3 až 6 % a že katolická církev je „nejrozmanitější z hlediska rasy a etnické příslušnosti v USA“, přičemž Hispánci tvoří 38 % katolíků a černoši a Asiaté po 3 %.[63] Katolická církev v USA „představuje snad nejvíce multietnickou organizaci jakéhokoli druhu, a je tak hlavní laboratoří mezikulturní spolupráce a mezikulturní komunikace zcela v rámci hranic státu.“[64] Jako by si přála vytvořit širší církevní identitu, která by nově příchozím poskytla inkluzivnější přijetí, podobně jako to chtěli církevní představitelé 19. století, například arcibiskupové John Ireland a James Gibbons, kteří „chtěli, aby se katoličtí přistěhovalci stali plně americkými, a ne ,cizinci v cizí zemiʻ.“[65] Pouze 2 % amerických katolíků chodí ke zpovědi pravidelně, zatímco tři čtvrtiny z nich chodí ke zpovědi jednou ročně nebo méně často; platnou zpověď církev vyžaduje po spáchání smrtelného hříchu k návratu do stavu posvěcující milosti, který je nezbytný k přijetí svatého přijímání.[66] Jako jedno z církevních přikázání se také vyžaduje, aby každý katolík vykonal platnou zpověď alespoň jednou ročně.[67]
Podle analýzy Matthewa Bunsena z průzkumu Real Clear mezi americkými katolíky z konce roku 2019:
Katolicismus je vystaven náporu sekularismu, materialismu a relativismu. Neúspěchy v katechezi a formaci vytvořily velké mezery v praxi a víře, které dnes zasahují do všech aspektů katolického života.[68]
Od roku 1970 klesla týdenní návštěvnost kostela mezi katolíky z 55 % na 20 %, počet kněží se snížil z 59 000 na 35 000 a počet lidí, kteří opustili katolicismus, se zvýšil z necelých 2 milionů v roce 1975 na dnešních více než 30 milionů.[69] V roce 2022 zůstalo ve Spojených státech méně než 42 000 řádových sester, což představuje 76% pokles za 50 let, přičemž méně než 1 % řeholnic je mladších 40 let.[70]
Údaje z průzkumu společnosti RealClear ukazují, že latinskoamerický prvek nyní dosahuje 37 % katolické populace a stále roste. Je to 60 procent demokratů, zatímco nelatinští katolíci jsou politicky rozděleni přibližně půl na půl. Přestože se mnoho Američanů stále hlásí ke katolické církvi, míra jejich náboženské účasti klesá. V současné době chodí na mši alespoň jednou týdně pouze 39 % všech katolíků. Téměř dvě třetiny katolíků tvrdí, že jejich důvěra ve vedení církve byla podkopána krizí sexuálního zneužívání duchovními. Přesto 86 % všech katolíků stále považuje náboženství za důležité pro svůj život.[71]
Katolíci se sdružují v místních společenstvích zvaných farnosti, v jejichž čele stojí kněz, a obvykle se scházejí ve stálé církevní budově k liturgii každou neděli, ve všední dny a ve sváteční dny. V rámci 196 geografických diecézí a arcidiecézí (bez arcidiecéze vojenských služeb) bylo v roce 2018 ve Spojených státech 17 007 místních katolických farností.[74] Katolická církev má třetí nejvyšší celkový počet místních společenství v USA po jižních baptistech a spojených metodistech. Průměrná katolická farnost je však výrazně větší než průměrná baptistická nebo metodistická kongregace; katolíků je více než čtyřikrát ve srovnání s jižanskými baptisty a více než osmkrát ve srovnání s metodisty.[75]
Ve Spojených státech je 197 církevních jurisdikcí:
V čele apoštolského exarchátu syromalankarské katolické církve ve Spojených státech stojí biskup, který je členem Konference katolických biskupů USA. Apoštolský exarchát je obdobou apoštolského vikariátu východní katolické církve. Nejedná se o plnohodnotnou diecézi/eparchii, ale je zřízen Svatým stolcem pro pastorační péči o východní katolíky v oblasti mimo území východní katolické církve, ke které patří. V jejím čele stojí biskup nebo kněz s titulem exarcha.
Osobní ordinariát Stolce svatého Petra byl založen 1. ledna 2012, aby sloužil bývalým anglikánským skupinám a duchovním ve Spojených státech, kteří se chtěli stát katolíky. Ordinariát, podobný diecézi, i když s celostátní působností, sídlí v texaském Houstonu a zahrnuje farnosti a komunity po celých Spojených státech, které jsou plně katolické a zároveň si zachovávají prvky svého anglikánského dědictví a tradic.
K roku 2024 je 8 diecézí ze 196 neobsazených (sede vacante).
Katolíci ve Spojených státech nemají žádného primase. V padesátých letech 19. století bylo baltimorské arcidiecézi přiznáno výsadní postavení, které jejímu arcibiskupovi propůjčuje některé z vedoucích pravomocí, jež jsou v jiných zemích přiznávány primasům. Arcidiecéze baltimorská byla první diecézí založenou ve Spojených státech v roce 1789, jejím prvním biskupem byl John Carroll (1735–1815). Po mnoho let byla nejvlivnější diecézí v rodícím se státě. Nyní však mají Spojené státy několik velkých arcidiecézí a řadu kardinálů-arcibiskupů.
Většina katolíků ve Spojených státech patří k latinské církvi katolické církve. Ritus obecně označuje formu bohoslužby („liturgický ritus“) v církevním společenství vzhledem ke kulturním a historickým rozdílům i rozdílům v praxi. Dokument II. vatikánského koncilu Orientalium Ecclesiarum („O východních církvích“) však uznává, že tato východní katolická společenství jsou „pravými církvemi“, a nikoliv jen rity v rámci katolické církve.[78] Ve Spojených státech je 14 dalších církví (23 v rámci celosvětové katolické církve), které jsou ve společenství s Římem, plně uznané a platné z pohledu katolické církve. Mají své vlastní biskupy a eparchie. Největší z těchto společenství v USA je Chaldejská katolická církev.[79] Většina těchto církví je východoevropského a blízkovýchodního původu. Východní katolické církve se odlišují od pravoslavných, přičemž je lze identifikovat podle toho, že používají termín katolická.[80]
Někteří katolíci, laici i duchovní, žijí formou zasvěceného života, namísto manželství. Patří sem široká škála vztahů, od mnišských (mniši a mnišky), přes žebravé (řeholníci a řeholnice), apoštolské (kněží, bratři a sestry) až po laické a sekulární instituty. Zatímco mnozí z nich slouží také v nějaké formě výše uvedené služby, jiní vykonávají světskou kariéru v rámci církve nebo mimo ni. Zasvěcený život – sám o sobě – nečiní z člověka součást kléru nebo služebníka církve.
Kromě toho je mnoho laiků zaměstnáno ve „světských“ profesích na podporu církevních institucí, včetně pedagogů, zdravotníků, odborníků na finance a lidské zdroje, právníků a dalších.
Biskupové
Vedení katolické církve ve Spojených státech vykonávají biskupové, jednotlivě pro své diecéze a kolektivně prostřednictvím Katolické biskupské konference Spojených států amerických (USCCB). Existují některá seskupení biskupů střední úrovně, jako jsou církevní provincie (často pokrývající jeden stát) a čtrnáct geografických regionů USCCB, ale ty mají pro potřeby konference spíše menší význam.
Běžnou funkcí biskupa je být biskupem určité diecéze, jejím hlavním pastýřem a duchovním, obvykle geograficky vymezené a zahrnující v průměru asi 350 000 katolických křesťanů. V kanonickém právu se biskup, který vede určitou diecézi nebo podobný úřad, nazývá „ordinář“ (tj. má na tomto území nebo seskupení křesťanů úplnou jurisdikci).
Diecéze jsou geograficky seskupeny do provincií, obvykle v rámci jednoho státu, části státu nebo více států dohromady. Provincii tvoří několik diecézí, které se obracejí na jednoho sídelního biskupa (obvykle z nejlidnatější nebo historicky nejvlivnější diecéze/města), aby je vedl a řídil. Tento vedoucí biskup je jejich arcibiskup a jeho diecéze je arcidiecéze. Arcibiskup se nazývá „metropolitní“ biskup, který usiluje o dosažení určité jednoty v praxi se svými bratry „sufragánními“ biskupy.
Některé větší diecéze mají další biskupy, kteří pomáhají diecéznímu biskupovi, a ti se nazývají „pomocní“ biskupové nebo v případě biskupa „koadjutora“ s právem nástupnictví.
Kromě toho jsou někteří biskupové povoláni k tomu, aby zvláštním způsobem radili a pomáhali římskému biskupovi, papeži, a to buď jako další povinnost vedle svého diecézního úřadu, nebo někdy na plný úvazek v římské kurii či příbuzné instituci sloužící univerzální církvi. Těmto osobám se říká kardinálové, protože jsou „inkardinováni“ do druhé diecéze (Říma). Všichni kardinálové mladší 80 let se účastní volby nového papeže, když se uvolní papežský úřad.
Ve Spojených státech je 428 aktivních a emeritních katolických biskupů:
630 katolických nemocnic v USA má celkový rozpočet 101,7 miliardy dolarů a zaměstnává 641 030 zaměstnanců na plný úvazek.[87]
Na 6525 katolických základních a středních školách v USA pracuje 151 101 zaměstnanců na plný úvazek, z nichž 97,2 % jsou laici, 2,3 % zasvěcené osoby a 0,5 % vysvěcené osoby.[88]
261 katolických institucí vyššího (terciárního) vzdělávání v USA zaměstnává přibližně 250 000 zaměstnanců na plný úvazek, včetně vyučujících, správců a pomocného personálu.[89]
Celkově katolická církev zaměstnává více než milion zaměstnanců s provozním rozpočtem téměř 100 miliard dolarů na provoz farností, diecézních základních a středních škol, domovů důchodců, rekolekčních center, nemocnic a dalších charitativních institucí.[90]
V polovině 19. století začali katolíci ve větších městech budovat vlastní farní školský systém. Hlavním podnětem byla obava, že kontakt s protestantskými učiteli ve veřejných školách a protestantskými spolužáky povede ke ztrátě víry. Protestanti na to reagovali silným odporem proti jakémukoli veřejnému financování církevních škol.[91] Katolíci přesto budovali své základní školy, farnost po farnosti, a jako učitele využívali velmi špatně placené řádové sestry.[92]
Ve třídách byly nejvyššími prioritami zbožnost, pravověrnost a přísná kázeň. Znalosti předmětu byly podružné a na konci 19. století jen málo učitelů na církevních (nebo světských) školách samo překročilo osmou třídu. Sestry pocházely z mnoha denominací a neexistovala žádná snaha o společné vzdělávací programy pro učitele. Biskupové byli lhostejní. Nakonec kolem roku 1911, pod vedením Katolické univerzity ve Washingtonu, začaly katolické vysoké školy pořádat letní instituty, kde se sestry vzdělávaly v pedagogických technikách. Dlouho po druhé světové válce byly katolické školy ve srovnání se státními školami poznamenány horšími zařízeními a méně vzdělanými učiteli. Učitelé byli vybíráni podle religiozity, nikoliv podle pedagogických schopností; výsledkem byly zbožné děti a menší riziko sňatků s protestanty.[93] V druhé polovině 20. století však začaly katolické školy dosahovat výrazně lepších výsledků než jejich veřejné protějšky.[94]
Podle údajů Asociace katolických vysokých škol a univerzit (Association of Catholic Colleges and Universities) z roku 2011 je ve Spojených státech přibližně 230 katolických univerzit a vysokých škol s téměř 1 milionem studentů a přibližně 65 000 profesorů.[95] V roce 2016 počet terciárních škol klesl na 227, přičemž počet studentů rovněž klesl na 798 006.[96] Národní univerzitou církve, založenou národními biskupy v roce 1887, je The Catholic University of America ve Washingtonu D.C. První katolickou vysokou školou/univerzitou založenou ve Spojených státech je Georgetown University, založená v roce 1789.[97] Nejbohatší americkou katolickou univerzitou je University of Notre Dame (založena v roce 1842), jejíž nadační jmění v roce 2022 činilo více než 20 miliard.[98] Ve vydání žebříčku U.S. News & World Report z roku 2023 bylo 10 ze 100 nejlepších národních univerzit v USA katolických.[99]
Podle Oficiálního katolického adresáře z roku 2016 bylo v roce 2016 ve Spojených státech 243 seminářů s 4785 studenty; 3629 diecézních seminaristů a 1456 řeholních seminaristů. Podle oficiálních statistik z roku 2017 je ve Spojených státech 5 050 seminaristů (3 694 diecézních a 1 356 řeholních). Američtí katoličtí biskupové navíc dohlížejí na Papežskou severoamerickou kolej pro americké seminaristy a kněze studující na některé z papežských univerzit v Římě.
V roce 2002 byl katolický systém zdravotní péče, který zastřešoval 625 nemocnic s celkovým příjmem 30 miliard dolarů, největší skupinou neziskových systémů v zemi.[100] V roce 2008 se náklady na provoz těchto nemocnic zvýšily na 84,6 miliardy dolarů, včetně 5,7 miliardy dolarů, které věnují.[101] Podle americké Katolické zdravotnické asociace (Catholic Health Association of the United States) přijímá 60 zdravotnických systémů v průměru každého šestého pacienta v celé zemi[102] a podle organizace Merger Watch (2018) tvoří katolická zařízení přibližně 10 % všech „jediných komunitních poskytovatelů služeb“ v USA (49 z 514). V některých státech je tento podíl mnohem vyšší: například ve Wisconsinu a Jižní Dakotě „katolické nemocnice tvoří nejméně 50 % jediných komunitních poskytovatelů (služeb)“.[103]
Katolická charita(Catholic Charities USA) působí jako největší síť dobrovolných sociálních služeb ve Spojených státech. V roce 2009 přivítala v New Jersey 50 000. uprchlíka, který přišel do Spojených států z Barmy. Stejně tak od roku 2006 přesídlilo 14 846 uprchlíků z Barmy.[104] Podle průzkumu The Chronicle of Philanthropy byla Catholic Charities USA v roce 2010 jednou z pouhých čtyř charitativních organizací mezi 400 největšími charitativními organizacemi, které v roce 2009 zaznamenaly nárůst darů.[105]
Počet katolíků v 19. a 20. století rychle rostl díky vysoké porodnosti a přistěhovalectví, zejména z Irska a Německa,[106] a po roce 1880 z východní Evropy, Itálie a Quebecu. Po roce 1910 začala rozsáhlá katolická imigrace z Mexika a v roce 2019 tvořili Latinoameričané 37 % amerických katolíků.
Od roku 1960 klesl podíl Američanů, kteří se hlásí ke katolické církvi, z přibližně 25 % na 22 %.[107] Ve studii Pew Research z roku 2021 se „21 % dospělých Američanů označilo za katolíky, což odpovídá podílu katolíků v populaci v roce 2014.“[108] V absolutních číslech se počet katolíků zvýšil ze 45 milionů na 72 milionů. K 9. dubnu 2018 navštěvovalo kostel každý týden 39 % amerických katolíků, zatímco u amerických protestantů to bylo 45 %.[109]
Asi 10 % obyvatel Spojených států z roku 2010 jsou bývalí katolíci nebo nepraktikující katolíci, což je téměř 30 milionů lidí.[110] Lidé opouštějí církev z řady důvodů, které se týkají i jiných denominací: ztráta víry, rozčarování, lhostejnost nebo nesouhlas s jinou náboženskou skupinou nebo s žádnou. Ačkoli jsou stoupenci katolické církve přítomni po celé zemi, katolíci jsou obecně více koncentrováni na severovýchodě a městském Středozápadě. V současné době se však soustřeďují také na jihozápadě. Důvodem je pokračující růst americké hispánské komunity, která jako podíl na americké populaci postupně přesouvá geografické centrum amerického katolicismu ze severovýchodu a městského Středozápadu na jih a západ.[111] Regionální rozložení amerických katolíků (v procentech z celkového počtu amerických katolíků) je následující: Severovýchod – 24 %, Středozápad – 19 %, Jih – 32 % (tento podíl se v posledních letech zvýšil díky rostoucímu počtu katolíků především v Texasu, Louisianě a na Floridě, zatímco ostatní jižní státy zůstávají převážně protestantské) a Západ – 25 %.[112] Zatímco nejbohatší a nejvzdělanější Američané patří spíše k některým protestantským americkým skupinám, stejně jako k židovským a hinduistickým skupinám jako celku, více katolíků (13,3 milionu ),[113] vzhledem ke svému počtu žije v domácnostech s ročním příjmem 100 000 dolarů nebo vyšším než kterákoli jiná náboženská skupina.[114] Vysokoškolské vzdělání má více katolíků (více než 19 milionů) než příslušníků jakéhokoli jiného náboženského společenství ve Spojených státech, pokud je rozdělíme podle příslušných denominací nebo náboženských směrů.[113]
V roce 2017 bylo ve Spojených státech 70 412 000 registrovaných katolíků (22 % obyvatel USA), jak spočítali američtí biskupové ve svém Oficiálním katolickém adresáři (Official Catholic Directory) 2016.[96] Tento počet se opírá především o farní daň, kterou kněží každoročně vyhodnocují podle počtu registrovaných členů a přispěvatelů. V červenci 2021 vydal Public Religion Research Institute vlastní zprávu založenou na novém sčítání 500 000 osob. V ní se také uvádí, že 22 % z 330 milionů Američanů se hlásí ke katolické církvi: 12 % běloši, 8 % Latinoameričané a 2 % ostatní (černoši, Asiaté atd.).[115] Odhady celkového počtu amerických katolíků z posledních let se obecně pohybují kolem 20–28 %. Podle Alberta J. Menedese, ředitele výzkumu organizace „Američané za náboženskou svobodu“, se mnoho Američanů nadále označuje za katolíky, ale „z různých důvodů se neregistrují v místních farnostech.“[116] Podle průzkumu mezi 35 556 obyvateli USA (zveřejněného v roce 2008 Pew Forum on Religion and Public Life) se 23,9 % Američanů označuje za katolíky (přibližně 72 milionů z 306 milionů obyvatel země).[117] Studie uvádí, že 10 % lidí, kteří se v rozhovoru označili za protestanty, jsou bývalí katolíci a 8 % lidí, kteří se označili za katolíky, jsou bývalí protestanti.[118] V posledních letech se více farností otevřelo, než zavřelo.
V severovýchodním kvadrantu USA (tj. v Nové Anglii, středním Atlantiku, východním severním středu a západním severním středu) došlo od roku 1970 k poklesu počtu farností, ale v ostatních pěti regionech (tj. v jižním Atlantiku, východním jižním středu, západním jižním středu, Tichomoří a horských regionech) počet farností stoupá a neustále roste.[119][120] Katolíci v USA tvoří asi 6 % z celkového celosvětového počtu 1,3 miliardy členů církve.
Mezi lety 1990 a 2008 přibylo 11 milionů katolíků. Z toho 9 milionů připadá na nárůst latinskoamerické populace. V roce 2008 tvořili 32 % všech amerických katolíků oproti 20 % v roce 1990.[123] Procento Hispánců, kteří se označili za katolíky, kleslo z 67 % v roce 2010 na 55 % v roce 2013.[124]
Podle novější zprávy Pew Forum, která zkoumala americkou religiozitu v roce 2014 a porovnávala ji s rokem 2007,[62] bylo v roce 2014 50,9 milionu dospělých katolíků (bez dětí mladších 18 let), což představuje asi 20,8 % obyvatel USA, což je méně než v roce 2007, kdy jich bylo 54,3 milionu a 23,9 %. Pew také zjistil, že katolická populace stárne a tvoří vyšší procento starší populace než mladé, horší je také mezi mladými míra setrvání v katolické církvi. Přibližně 41 % „mladých“ vychovaných katolíků opustilo víru (oproti 32 % celkového počtu), z toho asi polovina se přiklonila k neangažované populaci a zbytek k evangelickým, jiným protestantským náboženským společenstvím a nekřesťanské víře. Konverze ke katolicismu jsou vzácné, 89 % současných katolíků bylo vychováno v tomto náboženství; 8 % současných katolíků jsou bývalí protestanti,[125] 2 % byla vychována bez vyznání a 1 % v jiných náboženstvích (ortodoxní křesťané, mormoni nebo jiní netrinitární, buddhisté, muslimové atd.), přičemž ze všech sledovaných náboženských skupin se nejméně pravděpodobně stali katolíky židé a hinduisté. Celkově má katolicismus ze všech velkých náboženských skupin zdaleka nejhorší bilanci čistých konverzí, protože má vysokou míru odchodů z víry a nízkou míru příchodů k víře; naproti tomu u většiny ostatních náboženství jsou míry odchodů a příchodů zhruba vyrovnané, ať už jsou vysoké, nebo nízké. To se připisuje liberálnějšímu postoji církve po II. vatikánském koncilu, kdy se již konverze ke katolicismu nepodporují, a také tomu, že se v katolickém školství přestaly zdůrazňovat základní katolické náboženské představy. Přesto je podle Pew Research Center z roku 2015 „podíl katolíků v populaci podle řady dalších průzkumů dlouhodobě relativně stabilní.“[126] Podle rasy je 59 % katolíků bělochů, 34 % hispánců, 3 % černochů, 3 % Asiatů a 2 % míšenců nebo původních obyvatel Ameriky. Naopak 19 % bělochů nehispánského původu bylo v roce 2014 katolíky (pokles z 22 % v roce 2007), zatímco 55 % hispánců bylo katolíky (oproti 58 % v roce 2007). V roce 2015 bylo Hispánců 38 %, zatímco černochů a Asiatů po 3 %.[63][127] Vzhledem k tomu, že v současnosti dochází k odklonu od katolicismu a k úplnému opuštění náboženství mnohem rychleji mezi Hispánci než mezi euroamerickými bělochy, černochy (2,9 % katolické populace USA)[128] a asijskými katolíky, je pochybné, že v dohledné budoucnosti početně převýší poslední tři kategorie katolíků. Pew Research Center předpovídá, že do roku 2050 (kdy bude počet hispánské populace 128 milionů)[129] bude pouze 40 % „třetí generace Latinoameričanů“ katolíky, 22 % se stane protestanty, 24 % bude bez vyznání a zbytek budou ostatní.[130] To odpovídá prudkému poklesu podílu katolíků mezi sebeidentifikujícími se demokraty, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou nebílí než republikáni.[131] V jedné studii tři autoři zjistili, že asi 10 % amerických katolíků jsou „sekularisté“, „což znamená, že jejich náboženská identifikace je čistě symbolická.“[132]
V roce 2023 papež František kritizoval katolickou církev ve Spojených státech jako reakční a řekl, že v některých jejích částech nahradila víru ideologie.[142][143][144] V listopadu 2023 papež odvolal konzervativního texaského biskupa Josepha E. Stricklanda z Tyleru v Texasu.[145]
↑Black Catholics seek worship spaces free of racism [online]. Diocese of Raleigh, 2022-03-28, rev. 2023-08-07 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑Center for Applied Research in the Apostolate [online]. Georgetown University > Frequently Requested Church Statistics > Parishes, 2017-03-17, rev. 2019-05-08 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
↑The World Factbook — Central Intelligence Agency [online]. cia.gov, 2007-06-13, rev. 2018-09-27 [cit. 2024-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-20. (anglicky)
↑BRENAN, Megan. Religiosity Largely Unaffected by Events of 2020 in U.S. [online]. Gallup.com, 2021-03-29, rev. 2022-06-éř [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑Catholic Data, Catholic Statistics, Catholic Research [online]. cara.georgetown.edu, 2013-08-20, rev. 2016-01-20 [cit. 2024-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-20. (anglicky)
↑ abKINDER, Donald; DALE-RIDDLE, Allison. Religion as a short-term force in 1960. The End of Race? Obama, 2008, and Racial Politics in America. [s.l.]: Yale University Press, 2012. ISBN9780300183597. (anglicky)
↑MIDDDLETON, Richard. Colonial America. [s.l.]: [s.n.] S. 94–103. (anglicky)
↑ abHARDY, Beatrix Betancourt. Roman Catholics, Not Papists: Catholic Identity in Maryland, 1689–1776 [online]. epicpew.com, 2016-07-07, rev. 2018-02-11 [cit. 2024-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-11. (anglicky)
↑WARNER, Christine. The United States' Catholic Beginnings in Colonial Maryland [online]. NAPA Institute, 2020-10-15, rev. 2021-01-26 [cit. 2024-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26. (anglicky)
↑ abNew England's God: Anti-Catholicism and Colonial New England [online]. John Carroll University, 2015, rev. 2020-10-15 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcSHELLEY, Thomas J. The Colonial Beginnings of North American Catholicism [online]. America Magazine, 2017-04-24 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑NEWMAN, Paul Douglas. "Good Will to All Men... from the King on the throne to the beggar on the dunghill": William Penn, the Roman Catholics and Religious Toleration. Pennsylvania History: A Journal of Mid-Atlantic Studies. 1994, roč. 61, čís. 4, s. Paul Douglas Newman: 457–479. Dostupné online. JSTOR27773762. (anglicky)
↑ abCOLLOPY, William Francis. Welfare and Conversion: The Catholic Church in African-American Communities in the U.S. South, 1884–1939 [online]. core.ac.uk, 2011-12, rev. 2020-10-19 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (angličtina)
↑ abVENNET, Matt Vander. The Story Behind 54 American Cities Named After Catholic Saints [online]. Epic Pew, 2016-07-07, rev. 2018-02-11 [cit. 2024-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-11. (anglicky)
↑MELANCON, Megan Elizabeth. The Sociolinguistic Situation of Creoles in South Louisiana: Identity, Characteristics, Attitudes [online]. Louisiana State University, 2000, rev. 2020-10-15 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑The Catholic soul of Cajun Country [online]. Catholic Digest, 2010-01-29, rev. 2020-10-15 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑GANNON. The Cross in the Sand: The Early Catholic Church in Florida, 1513–1870. [s.l.]: University of Florida Press, 1983. (anglicky)
↑Table 1.1 Acquisition of the Public Domain 1781–1867 [online]. blm.gov, rev. 2006-09-29 [cit. 2024-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-09-29. (anglicky)
↑SMORAG, Pascale. Spanish Place Names in the USA: from Colonial to Mainstream [online]. academia.edu, 2020-10-15, rev. 2022-04-14 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑MCCARTNEY, P. T. Religion, the Spanish-American War, and the Idea of American Mission. Journal of Church and State. 2012, roč. 54, čís. 2, s. 257–278. Dostupné online. DOI10.1093/jcs/csr050. (anglicky)
↑BILLINGTON, Ray Allen. The Protestant Crusade: 1800–1860; a study of the origins of American nativism. New York: The Macmillan Company, 1938. Dostupné online. S. 1–15. (anglicky)
↑MIDDLETON, Richard. Colonial America 1565–1776. 3. vyd. Oxford: Blackwell Publishing, 2002. Dostupné online. ISBN978-0-631-22141-8. S. 95. (anglicky)
↑TAYLOR, Alan. American Colonies. New York: Viking, 2001. Dostupné online. S. 283. (anglicky)
↑TAYLOR, Dale. The Writers' Guide to Everyday Life in Colonial America, 1607–1783. Cincinnati, Ohio: Writer's Digest Books, 1997. Dostupné online. S. 273. (anglicky)
↑MAYNARD, Theodore. The story of American Catholicism. New York: The Macmillan Company, 1941. Dostupné online. S. 126. (anglicky)
↑NOLL, Mark A. A History of Christianity in the United States and Canada. Londýn: Society for Promoting Christian Knowledge, 1992. Dostupné online. ISBN0-281-04693-X. S. 205. (anglicky)
↑FARAGHER, John Mack. The Encyclopedia of Colonial and Revolutionary America. New York: Da Capo Press, 1996. Dostupné online. ISBN0-306-80687-8. S. 376. (anglicky)
↑GRIFFIN, Martin I. J. Catholics and the American Revolution. [s.l.]: [s.n.], 1909. Dostupné online. S. 1–7. (anglicky)
↑ELLIS, John Tracy. American Catholicism. 2. vyd. [s.l.]: University of Chicago Press, 1969. Dostupné online. S. 39. (anglicky)
↑FROST, J. William; et al. Christianity: A Social and Cultural History. 2. vyd. Upper Saddle River, New Jersey: Prentice Hall, 1997. Dostupné online. ISBN978-0-13-578071-8. Kapitola 33. An American Roman Catholic Church, s. 456. (anglicky)
↑DOLAN, Jay P. The American Catholic Experience: A History from Colonial Times to the Present. [s.l.]: Crown Publishing, 2011. Dostupné online. ISBN9780307553898. S. 180–181. (anglicky)
↑BOLLER, Paul F. George Washington and Religious Liberty. William and Mary Quarterly. Říjen 1960, roč. 17, čís. 4, s. Omohundro Institute of Early American History and Culture: 486–506. DOI10.2307/1943414. JSTOR1943414. (anglicky)
↑MACCAFFREY, James. History of the Catholic Church in the Nineteenth Century (1789–1908). [s.l.]: M.H. Gill, 1910. Dostupné online. S. 270. (anglicky)
↑O'DONNELL, Catherine. John Carroll and the Origins of an American Catholic Church, 1783–1815. William and Mary Quarterly. Leden 2011, roč. 68, čís. 1, s. Omohundro Institute of Early American History and Culture: 101–126. DOI10.5309/willmaryquar.68.1.0101. JSTOR10.5309/willmaryquar.68.1.0101. (anglicky)
↑ALBA, Richard D. The Twilight of Ethnicity Among American Catholics of European Ancestry. Annals of the American Academy of Political and Social Science. 1981, čís. 454 (1), s. 86–97. Dostupné online. DOI10.1177/000271628145400108. (anglicky)
↑MCGREEVY, John T. Catholicism and American Freedom: A History. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online. S. 12–28, 129. (anglicky)
↑MCDONOUGH, Peter. Men astutely trained: A history of the Jesuits in the American Century. [s.l.]: [s.n.], 2008. (anglicky)
↑HENNESSY, Jame, S.J. American Catholics: A history of the Roman Catholic community in the United States (1981). [s.l.]: [s.n.] S. 194–203. (anglicky)
↑MCAVOY, Thomas T. The Catholic Minority after the Americanist Controversy, 1899–1917: A Survey. The Review of Politics. Leden 1959, roč. 21, čís. 1, s. Cambridge University Press: 53–82. DOI10.1017/S0034670500021975. JSTOR1405340. (anglicky)
↑Hecker Studies: Essays on the Thought of Isaac Hecker. Příprava vydání Farina, John (ed.). New York: Paulist Press, 1983. Dostupné online. ISBN978-0-8091-2555-5. (anglicky)
↑O'TOOLE, James M. The Faithful: A History of Catholics in America. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. S. 104. (anglicky)
↑MCGUINNESS, Margaret M. Called to Serve. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. Kapitola 8. (anglicky)
↑GOODSTEIN, Laurie. Vatican ends battle with U.S. Catholic nuns' group [online]. The New York Times. New York, 2015-04-16, rev. 2017-03-01 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ELLIS, John Tracy. The Life of James Cardinal Gibbons. Svazek I. Milwaukee: The Bruce Publishing Company, 1952. S. 221. (anglicky)
↑ANBINDER, Tyler. Nativism and prejudice against immigrants. Příprava vydání Reed Ueda (ed.). [s.l.]: A companion to American immigration, 2006. S. 177–201. (anglicky)
↑MCKEVITT, Gerard. Brokers of Culture: Italian Jesuits in the American West, 1846–1919. Stanford: Stanford University Press, 2007. Dostupné online. S. 1–11, 208–233. (anglicky)
↑CAREY, Patrick W. Catholics in America: A history. Westport, Connecticut: Praeger, 2004. Dostupné online. ISBN978-0-275-98255-3. S. 141. (anglicky)
↑GIBSON, David. Declaration of interdependence. The Tablet. 4. června 2009, s. 8–9. (anglicky)
↑ Attendance at Religious Service. In: Religious Landscape Study. [s.l.]: Pew Research, 2015-05-12. (anglicky)
↑IVEREIGH, Austin. God Makes a Comeback: An Interview with John Micklethwait. America. 2009-10-05, s. 13–14. (anglicky)
↑MAHONEY, Karen. Why won't my kids go to church [online]. Archdiocese of Milwaukee Catholic Herald, 2011-02-23, rev. 2011-08-19 [cit. 2024-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-19. (anglicky)
↑OAKES, Kaya. American Sin: Why Pope Francis' Mercy is Not Our Mercy [online]. Religion Dispatches, 2016-02-08, rev. 2016-02-26 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑The Precepts of the Church [online]. Catechism of the Catholic Church, rev. 2024-02-16 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑BUNSON, Matthew. EWTN/RealClear Poll: U.S. Catholics Open to Reelecting Trump [online]. RealClearPolitics. The poll of 1,223 Catholics was taken in November 2019, 2019-12-11 [cit. 2024-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-11. (anglicky)
↑Does Catholicism have a Future in Chicago? Traditionalism and Cardinal Cupich [online]. One Peter, 2021-12-29, rev. 22-08-11 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑Nun shortage is reaching crisis with fewer sisters in the US [online]. MSN.com, 2022-07-27, rev. 2022-08-11 [cit. 2024-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-11. (anglicky)
↑ZARCONE, Patrick. Raleigh's Holy Name of Jesus Cathedral holds first mass [online]. WNCN, 2017-07-26, rev. 2019-04-11. Dostupné online. (anglicky)
↑ abFrequently Requested Church Statistics [online]. cara.georgetown.edu. Center for Applied Research in the Apostolate. "Parishes [...] 17,007", 2019-10-24, rev. 2019-10-25 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑Yearbook of American and Canadian Churches 2010. Nashville: Abington Press, 2010. S. 12. (anglicky)
↑MCBRIEN, Richard. The church/The evolution of catholicism. New York: HarperCollins Publishers, 2009. S. 450. (anglicky). Viz též: Basic Vatican council II: The Basic sixteen documents. [s.l.]: Costello Publishing S. 1996. (anglicky)
↑ROBERSON, Ronald. The Eastern Catholic Churches 2009 [online]. Catholic Near East Welfare Associatio, 2009-11, rev. 2011-02-06 [cit. 2024-07-01]. Informace pocházejí z vydání Annuario Pontificio 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-12. (anglicky)
↑HARLAN, Chico. These Americans are devoted to the old Latin Mass. They are also at odds with Pope Francis [online]. Washington Post, 2021-09-20, rev. 2021-11-éě [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑WOODEN, Cindy. Traditional Latin Mass 'movement' sows division, archbishop say [online]. National Catholic Reporter, 2021-07-20, rev. 2021-11-02. Dostupné online. (anglicky)
↑ROCCA, Francis. The Power of the Latin Mass: A new decree from Pope Francis discourages the use of an ancient liturgy that carries special meaning for some worshippers [online]. Wall Street Journal, 2021-09-09, rev. 2021-11-02 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑GLATZ, Carol. Pope: Bishops must be servants, not vain careerists after power, honor [online]. The Compass, 2014-11-05, rev. 2018-09-27 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑Toto číslo je nízké, protože se počítá pouze s těmi, kteří slouží ve farnostech, ale je mnoho těch, kteří pracují na děkanátech, v diecézích nebo v různých kaplanských službách.
↑Catholic Health Care [online]. chausa.org, 2013-01 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑FAQs – Association of Catholic Colleges and Universities [online]. accunet.org, 2017-03-19, rev. 2017-03-20 [cit. 2024-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. (anglicky)
↑HEALY, Thomas. A Blueprint for Change. America. 14. září 2005. (anglicky)
↑BUCKLEY, Thomas E. A Mandate for Anti-Catholicism: The Blaine Amendment. America. 27. září 2004, s. 18–21. (anglicky)
↑DOLAN, Jay P. The American Catholic Experience. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 262–274. (anglicky)
↑DOLAN, Jay P. The American Catholic Experience. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 286–291. (anglicky)
↑BAYNHAM, Erin. Is the "Catholic School Effect" Real? New Research Challenges the Catholic Primary School Advantage [online]. Johns Hopkins Institute for Education Policy, 2014-06-19, rev. 2019-09-29 [cit. 2024-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-21. (anglicky)
↑FILTEAU, Jerry. Higher education leaders commit to strengthening Catholic identity. National Catholic Reporter. 18. února 2011, roč. 47, čís. 9, s. 1. (anglicky)
↑ abDiocese of Reno, 2016–2017 Directory. [s.l.]: [s.n.], 2017-03-17. Dostupné online. S. 72.. Colleges and Universities [...] 217' and 'Total Students [...] 798,006. (anglicky)
↑WILLIAMSON, Christine. Notre Dame's endowment skyrockets. Crain's Chicago Business. 26. ledna 2022. (anglicky)
↑ Best National University Rankings. U.S. News & World Report. 18. září 2023. Dostupné online. (anglicky)
↑JONES, Arthur. Catholic health care aims to make 'Catholic' a brand name. National Catholic Reporter. 18. července 2003, s. 8. (anglicky)
↑WALSH, Sister Mary Ann. Catholic health care for a broken arm; a cast and new shoes. Orlando, Florida: The Florida Catholic, 2009-09-10. S. A11. (anglicky)
↑POPOVICI, Alice. Keeping Catholic priorities on the table. National Catholic Reporter. 26. června 2009, s. 7. (anglicky)
↑HAFNER, Katie. When the Religious Objection Comes From Your Local Hospital. The New York Times. 16. srpna 2018, s. 14. (anglicky)
↑ 50,000th refugee settled. National Catholic Reporter. 24. července 2009, s. 3. (anglicky)
↑WINTERS, Michael Sean. Catholic giving bucks national trend. The Tablet. 23. října 2010, s. 32. (anglicky)
↑GANNON, Michael V. Before and after Modernism: The Intellectual Isolation of the American Priest. In: St. John's University Press. The Catholic Priest In The United States: Historical Investigations. Collegeville: [s.n.], 1971. S. 300. (anglicky). Gannon poznamenává: „Německé státy představovaly druhou největší imigraci katolíků [po Irech], duchovních i laiků, přibližně 606 791 v letech 1815–1865 a dalších 680 000 v letech 1865–1900, zatímco irská imigrace v posledním období činila pouze 520 000.“
↑Is the Bottom Really Falling Out of Catholic Mass Attendance? A Recent CARA Survey Ponders the Question – Community in Mission [online]. blog.adw.org, 2010-12-15, rev. 2011-12-17 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑About Three-In-Ten U.S. Adults Are Now Religiously Unaffiliated. [s.l.]: Pew Research Center, 2021-12-14. S. 3. (anglicky)
↑GIBSON, David. Five Myths about Catholic sexual abuse scandal. Washington Post. 18. dubna 2010. (anglicky)
↑MASCI, David; SMITH, Gregory A. 7 facts about American Catholics [online]. pewresearch.org, 2023-12-22 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Where They Were And Where They Went. Commonweal. 4. dubna 2020, roč. 147, čís. 4, s. 43. (anglicky)
↑ abMURPHY, Caryle. The most and least educated U.S. religious group [online]. Pew Research Center, 2016-10-16, rev. 2022-03-22 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky). Více než 19 milionů katolíků – 26 % katolické populace v USA – má vysokoškolské vzdělání.
↑MASCI, David. How income varies among U.S. religious groups [online]. Pew Research Center, 2016-10-11 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky). (19 % ze 70 milionů je 13,3 milionu amerických katolíků)
↑PATTISON, Mark. New census of 500,000 people reveals shifts in U.S. religious landscape. National Catholic Reporter. 13. července 2021. (anglicky)
↑MENDEDEZ, Albert J. American Catholics, A Social and Political Portrait. The Humanist. Září/říjen 1993, s. 17–20. (anglicky)
↑PAULSON, Michael. US religious identity is rapidly changing. Boston Globe. 26. února 2008, s. 1. (anglicky)
↑ 2.6% of all Americans (320 million) are former Protestants, currently Catholic. 7.8 million. Pew Report. 17. března 2012. (anglicky)
↑ZAPOR, Patricia. Study finds Latinos who leave their churches are choosing no faith. Orlando, Florida: the Florida Catholic, 2010-04-08. Dostupné online. S. A11. (anglicky)
↑FUNK, Cary; MARTÍNEZ, Jessica. The Shifting Religious Identity of Latinos in the United States [online]. Pew Research Center, 2014-05-07, rev. 2014-11-12 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Statistics on Religion in America Report. Pew Forum on Religion and Public Life. 17. března 2012. (anglicky)
↑ America's Changing Religious Landscape. Pew Research Center. 12. května 2015. (anglicky)
↑ Religion in Latin American [and among the US Hispanic population]. Pew Research Center. 13. listopadu 2014. (anglicky)
↑MARCHESE, Anna J. 'Act Justly, love goodness': Black Catholics in America [online]. America, 2017-07-28 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑DIAZ, Elizabeth. The Rise of Evangelicos. Time. 4. července 2013, s. 24. (anglicky)
↑ U.S. Public Becoming Less Religious. Pew Research Center. 3. listopadu 2015. Dostupné online. (anglicky)
↑WOODWARD, Kenneth. Beyond the Gummed Labels. Commonweal. Červen 2021, s. 49–50. (anglicky). CAMPELL, David E.; LAYMAN, Geoffey C.; GREEN, John C. Woodward reviews the book, Secular Surge. Cambridge: Cambridge University Press, 2021. (anglicky)
↑US States by Population of Catholics [online]. April 3, 2019 [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 14, 2018.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CARWARDINE, Richard. Evangelicals and Politics in Antebellum America. [s.l.]: [s.n.], 1993. Dostupné online. S. 89, 106–107. (anglicky)
↑SULLIVAN, Robert David. Explainer: A brief history of the Catholic Vote in the United States [online]. America. Society of Jesus, 2020-10-20, rev. 2023-09-28 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑DIAMANT, Jeff. Half of U.S. Christians say casual sex between consenting adults is sometimes or always acceptable [online]. Pew Research Center, 2020-08-31, rev. 2023-10-07 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑GOODSTEIN, Laurie; THEE-BRENAN, Megan. U.S. Catholics in Poll See a Church Out of Touch. The New York Times. 3. března 2013. Dostupné online. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ abcCRARY, David. AP-NORC poll details rift between lay Catholics and bishops [online]. AP News, 2022-06-03, rev. 2023-10-07 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑Catechism of the Catholic Church on the Fifth Commandment [online]. Vatican.va. Holy See Press Office, 2011-05-14, rev. 2021-04-15 [cit. 2024-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-14. (anglicky)
↑Pope Francis calls US Catholic Church 'reactionary' [online]. dw.com, 2023-08-28, rev. 2024-03-02 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑WOODEN, Cindy. Pope says there is a 'strong reactionary' element in U.S. Catholic Church [online]. usccb.org, 2023-08-28, rev. 2024-03-02 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑Pope Francis blasts "backwards" U.S. conservatives, "reactionary attitude" in U.S. church - CBS News [online]. cbsnews.com, 2023-08-28, rev. 2024-03-02 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑Pope Francis removes a leading US conservative critic as bishop of Tyler, Texas [online]. wbaltv.com, 2023-11-12, rev. 2024-03-02 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑Late Night 'Thank You Notes' From Jimmy Fallon [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 9, 2020. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Jimmy Fallon [online]. Beliefnet [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 5, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Bill Murray and Jimmy Fallon Miss the Old Latin Mass [online]. November 22, 2014 [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 21, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lady Gaga Thanks Priest for "Beautiful Homily" About the Eucharist on Facebook [online]. ChurchPOP, May 10, 2016 [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 6, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lady Gaga's Mass pics and posts on faith stir Catholic reaction [online]. Crux, May 11, 2016 [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 18, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lady Gaga Posts Photo of Herself Praying Rosary with Explanation for Tour Cancelation [online]. ChurchPOP, September 18, 2017 [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 6, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WARD, Pete. Celebrity Worship. [s.l.]: Routledge, 2019. Dostupné online. ISBN9780429994937.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Jimmy Kimmel Defends His Catholic Faith Against Attack from Roy Moore [online]. ChurchPOP, December 7, 2017 [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 5, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stated on Inside the Actors Studio, 2009. also DOYLE, Patrick. The Last Word: Conan O'Brien on Catholicism, 'The Simpsons' and Life As Late Night's Elder Statesman. Rolling Stone. January 21, 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 22, 2019.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Maria Shriver Ends Her Silence On Husband's Campaign [online]. NBC, September 8, 2003 [cit. 2008-04-18]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
↑JOHNSON, Reed. 'Chamaco' a one-two punch of boxing, bilingualism. Los Angeles Times. August 25, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 3, 2010.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ZAIMOV, Stoyan. Mark Wahlberg talks central role of faith and prayer in his daily life [online]. Christian Today Australia, January 18, 2012 [cit. 2015-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 26, 2014.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The religion of John Wayne, actor [online]. Adherents.com [cit. 2008-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 19, 2005.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KERR, David. My granddaddy John Wayne [online]. October 4, 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 6, 2011.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Everyone called him 'Duke': John Wayne's conversion to Catholicism [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 12, 2018.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ESCOBAR, Allyson. Why do Catholics make up a majority of the Supreme Court?. America: The Jesuit Review. September 21, 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 22, 2020.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Five things to know about Supreme Court nominee Brett Kavanaugh. USA Today. July 9, 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 14, 2021.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KENNEDY, John F. Address to the Greater Houston Ministerial Association [online]. June 18, 2002 [cit. 2007-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 2, 2016.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Todd S. Purdum, Jodi Wilgoren, and Pam Belluck, "Court Nominee's Life Is Rooted in Faith and Respect for Law," New York Times, July 21, 2005.
↑ESCOBAR, Allyson. Why do Catholics make up a majority of the Supreme Court?. America. New York City: America Press (Society of Jesus), July 18, 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 22, 2020.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BUNSON, Matthew. Catholics and the Supreme Court. www.ncregister.com. National Catholic Register, March 20, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 10, 2018.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SIECZKOWSKI, Cavan. Melania Trump Will Be The First Catholic To Live At The White House Since JFK [online]. May 25, 2017 [cit. 2017-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 26, 2017.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ US First Lady Melania Trump Is Catholic, Spokeswoman Confirms. The Catholic Herald. May 26, 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 26, 2017.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Emma Brockes, "Interview: I want to feel what I feel. Even if it's not happiness," THE GUARDIAN, April 13, 2012.
↑Jon Sweeney, "The saint who danced for Queen Victoria," The Tablet, 23, January 2021, 10–11.
↑Prayer Intentions – Father Paul of Graymoor Guild [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 25, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Beatification of Father Michael McGivney | Knights of Columbus [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 1, 2020.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑10 Top Catholic Shrines in the U.S. [online]. religioustravelplanningguide.com, 2012-02-15, rev. 2020-02-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18. (anglicky)
Literatura
Výzkumy
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
CAREY, Patrick W. Catholics in America: A history. Westport, Connecticut: Greenwood Publishing Group, 2004. Dostupné online. ISBN978-0-275-98255-3. (anglicky)
D'ANTONIO, William V. American Catholics today: New realities of their faith and their church. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2007. (anglicky)
DOLAN, Jay P. In Search of an American Catholicism: A History of Religion and Culture in Tension. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online. (anglicky)
ELLIS, John Tracy. American Catholicism. 2. vyd. [s.l.]: University of Chicago Press, 1969. Dostupné online. (anglicky) via Internet Archive
GILLIS, Chester. Roman Catholicism in America. [s.l.]: Columbia University Press, 2020. Dostupné online. (anglicky)
MARTY, Martin E. Modern American Religion. Svazek 1: The Irony of It All, 1893–1919. [s.l.]: [s.n.], 1986. (anglicky); Modern American Religion. sv. 2: The Noise of Conflict, 1919–1941 (1991); Modern American Religion, sv. 3: Under God, Indivisible, 1941–1960 (1999); pokrývá všechny hlavní denominace
MAYNARD, Theodore. The story of American Catholicism. New York: The Macmillan Company, 1941. Dostupné online. (anglicky)
Roman Catholicism in the United States: A Thematic History. Příprava vydání McGuinness Margaret M. and James T. Fisher (eds.). [s.l.]: Fordham University Press, 2019. (anglicky)
MORRIS, Charles R. American Catholic: The Saints and Sinners Who Built America's Most Powerful Church. [s.l.]: [s.n.], 1998. Dostupné online. (anglicky), populární historie online
New Catholic 'Encyclopedia. [s.l.]: [s.n.], 1967., obsáhlé zpracování všech témat katolickými vědci
O'TOOLE, James M. The Faithful: A History of Catholics in America. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. (anglicky), [The Faithful: A History of Catholics in America online]
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Biskupové, kněží, řeholnice
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
CAREY, Patrick W. An Immigrant Bishop: John England's Adaptation of Irish Catholicism to American Republicanism. [s.l.]: Catholic University of America Press, 2022. (anglicky)
COBURN, Carol K.; SMITH, Martha. Spirited Lives: How Nuns Shaped Catholic Culture and American Life, 1836–1920. [s.l.]: [s.n.], 1999. Dostupné online. S. 129–158. (anglicky)
CUMMINGS, Kathleen Sprows. A saint of our own: how the quest for a holy hero helped Catholics become American. [s.l.]: UNC Press, 2019. (anglicky)
D'ANTONIO, William V.; DAVIDSON, James D.; HOGE, Dean R.; MEYER, Katherine. American Catholics: Gender, Generation, and Commitment. (Huntington, Ind.: Our Sunday Visitor Visitor Publishing Press, 2001. (anglicky)
DONOVAN, Grace. Immigrant Nuns: Their Participation in the Process of Americanization. In: Catholic Historical Review, 77. [s.l.]: [s.n.], 1991. S. 194–208. (anglicky)
ELLIS, J.T. The Life of James Cardinal Gibbons. [s.l.]: Bruce Publishing Company, 1963. (anglicky)
FINKE, Roger. An Orderly Return to Tradition: Explaining Membership Growth in Catholic Religious Orders. In: Journal for the Scientific Study of Religion, 36. [s.l.]: [s.n.], 1997. S. 218–230. (anglicky)
GARRAGHAN, Gilbert J. The Jesuits of the Middle United States, sv. II. [s.l.]: Loyola University Press, 1984. (anglicky)
HORGAN, Paul. Lamy of Santa Fe. New Mexico: McGraw-Hill, 1975. (anglicky)
JONAS, Thomas J. The Divided Mind: American Catholic Evangelists in the 1890s. [s.l.]: Garland Press, 1988. (anglicky)
KANTOWICZ, Edward R. Cardinal Mundelein of Chicago and the Shaping of Twentieth-Century American Catholicism. Journal of American History. 1981, roč. 68, čís. 1, s. 52–68. Dostupné online. (anglicky)
MCDERMOTT, Scott. Charles Carroll of Carrollton—Faithful Revolutionary. [s.l.]: [s.n.] ISBN1-889334-68-5. (anglicky)
MCKEVITT, Gerald. Brokers of Culture: Italian Jesuits in the American West, 1848–1919. [s.l.]: Stanford University Press, 2006. Dostupné online. (anglicky)
SCHROTH, Raymond A. The American Jesuits: A History. [s.l.]: New York University Press, 2007. Dostupné online. (anglicky)
STEPSIS, Ursula; LIPTAK, Dolores. Pioneer Healers: The History of Women Religious in American Health Care. [s.l.]: [s.n.], 1989. 375 s. (anglicky)
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Demografie, etnický původ a rasa
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
AVALOS, Hector. Introduction to the U.S. Latina and Latino Religious Experience. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. (anglicky) Excerpt.
CASTAÑEDA-LILES, María Del Socorro. Our lady of everyday life: La Virgen de Guadalupe and the Catholic imagination of Mexican women in America. [s.l.]: Oxford University Press, 2018. (anglicky)
DECK, Allan Figueroa, S.J. The Second Wave: Hispanic Ministry and the Evangelization of Cultures. [s.l.]: Paulist Press, 1989. Dostupné online. (anglicky)
DOLAN, Jay P. The Immigrant Church: New York Irish and German Catholics, 1815–1865. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 1975. Dostupné online. (anglicky)
DOLAN, Jay P. The Irish Parish. US Catholic Historian. 2007, roč. 25, čís. 2, s. 13–24. Dostupné online. (anglicky)
GARCIA, Angel. The Kingdom Began In Puerto Rico: Neil Connolly's Priesthood In The South Bronx. [s.l.]: Fordham University Press, 2020. (anglicky)
GREELEY, Andrew. The Demography of American Catholics, 1965–1990. In: The Sociology of Andrew Greeley. Atlanta: Scholars Press, 1994. (anglicky)
HALL, Gwendolyn Midlo. The Development of Afro-Creole Culture in the Eighteenth Century. [s.l.]: Louisiana State University Press, 1995. (anglicky)
MCCAFFREY, Lawrence John. The Irish Catholic Diaspora in America. [s.l.]: Catholic U of America Press, 1997. (anglicky)
MONZELL, Thomas I. The Catholic Church and the Americanization of the Polish immigrant. Polish American Studies. 1969, roč. 26, čís. 1, s. 1–15. Dostupné online. (anglicky)
POYO, Gerald E. Cuban Catholics in the United States, 1960–1980: Exile and Integration. [s.l.]: Notre Dame University Press, 2007. (anglicky)
PULA, James S. Polish-American Catholicism: A Case Study in Cultural Determinism. US Catholic Historian. 2009, roč. 27, čís. 3, s. 1–19. Dostupné online. (anglicky)
RADZILOWSKI, John. A Social History of Polish-American Catholicism. US Catholic Historian. 2009, roč. 27, čís. 3, s. 21–43. Dostupné online. (anglicky)
SCHULTZE, George E. Strangers in a Foreign Land: The Organizing of Catholic Latinos in the United States. Lexington: [s.n.], 2007. Dostupné online. (anglicky)
SPALDING, Thomas W. German parishes east and west. US Catholic Historian. 1996, roč. 14, čís. 2, s. 37–52. Dostupné online. (anglicky)
SULLIVAN, Eileen P. The Shamrock and the Cross: Irish American Novelists Shape American Catholicism. [s.l.]: U of Notre Dame Press, 2016. (anglicky)
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Specializovaná studia
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ABELL, Aaron. American Catholicism and Social Action: A Search for Social Justice, 1865–1950. [s.l.]: Hanover House, 1960. Dostupné online. (anglicky)
BALES, Susan Ridgley. When I Was a Child: Children's Interpretations of First Communion. [s.l.]: University of North Carolina, 2005. (anglicky)
BROWN, Mary Elizabeth. Variations on the Themes of Parish History: A Case Study of Saint Mary's, Kutztown, Pennsylvania. Records of the American Catholic Historical Society of Philadelphia. 1995, roč. 106, čís. 1/2, s. 39–54. Dostupné online. (anglicky)
CARROLL, Michael P. American Catholics in the Protestant Imagination: Rethinking the Academic Study of Religion. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2007. Dostupné online. (anglicky)
Catholic schools in the United States: An encyclopedia. Příprava vydání Hunt, Thomas C., Ellis A. Joseph, and Ronald James Nuzzi (eds.). Svazek 2. [s.l.]: Greenwood Press, 2004. Dostupné online. S. 805. (anglicky) Vztahuje se na školy K12, nikoli na vysoké školy.
Inside the Church of Flannery O'Connor: Sacrament, Sacramental, and the Sacred in Her Fiction. Příprava vydání McMullen, Joanne Halleran and Jon Parrish Peede (eds.). Macon, GA: Mercer University Press, 2007. (anglicky)
PETRO, Anthony Michael. After the Wrath of God: AIDS, Sexuality, and American Religion. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. Dostupné online. ISBN978-0-19-939128-8. (anglicky)
SANDERS, James W. The Education of an urban Minority: Catholics in Chicago, 1833–1965. [s.l.]: Oxford University Press, 1977. Dostupné online. (anglicky)
WALCH, Timothy. Parish School: American Catholic Parochial Education from Colonial Times to the Present. [s.l.]: Crossroad Publishing, 1996. (anglicky)
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Historiografie
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
DRIES, Angelyn. 'Perils of Ocean and Wilderness': A Field Guide to North American Catholic History. Catholic Historical Review. 2016, roč. 102, čís. 2, s. 251–283. (anglicky)
ELLIS, John Tracy; TRISCO, Robert. A Guide to American Catholic History. [s.l.]: ABC-Clio, 1982. Dostupné online. (anglicky) Komentovaný průvodce 1240 knihami.
GLEASON, Philip. The Historiography of American Catholicism as Reflected in The Catholic Historical Review, 1915–2015. Catholic Historical Review. 2015, roč. 101, čís. 2, s. 156–222. (anglicky)
THOMAS, J. Douglas. A Century of American Catholic History. US Catholic Historian. 1987, s. 25–49. Dostupné online. (anglicky)
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Primární zdroje
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ELLIS, John Tracy. Documents of American Catholic History. 2. vyd. Milwaukee: Bruce Publishing Co., 1956. Dostupné online. (anglicky)
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Sporting event delegationKuwait at theAsian GamesIOC codeKUWNOCKuwait Olympic CommitteeMedalsRanked 19th Gold 29 Silver 34 Bronze 39 Total 102 Summer appearances1974197819821986199019941998200220062010201420182022Winter appearances199619992003200720112017Other related appearances Athletes from Kuwait (2010) Kuwait first competed at the Asian Games in 1974. Medal tables Medals by Asian Games See also: Asian Games and Asian Games medal count Games Rank Gold Silver Bronze Total 1974 Tehran ...
هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (يناير 2018) هذا الملحق لتجمعات محافظة القنيطرة السكانية في القسم المُحرر من الجولان فقط والخاضع لسيطرة السلطات السورية، لقائمة قرى وبلدات المحافظة كاملة، انظر هنا: قرى...
جزء من سلسلة مقالات سياسة المكسيكالمكسيك الدستور الدستور حقوق الإنسان السلطة التنفيذية الرئيس مجلس الوزراء السلطة التشريعية البرلمان السلطة القضائية القضاء الانتخابات الانتخابات الأحزاب السياسية السياسة الخارجية العلاقات الخارجية المكسيك السياسةعنت يدير رئيس الولاي...
Artikel ini sebatang kara, artinya tidak ada artikel lain yang memiliki pranala balik ke halaman ini.Bantulah menambah pranala ke artikel ini dari artikel yang berhubungan atau coba peralatan pencari pranala.Tag ini diberikan pada Desember 2023. Segun Owobowale Informasi pribadiNama lengkap Segun OwobowaleTanggal lahir 17 Agustus 1997 (umur 26)Tempat lahir BelandaPosisi bermain StrikerInformasi klubKlub saat ini ADO Den HaagNomor 30Karier junior-2014 ADO Den HaagKarier senior*Tahun Tim T...
Sistema Integrado Guatemalteco de Autobuses LugarUbicación Ciudad de GuatemalaDescripciónTipo PúblicoMedios de transporte TransurbanoInauguración 18 de diciembre de 2009Rutas 32Características técnicasParadas 500 aprox.Sistemas de seguridad Seguridad Privada, Policía Nacional Civil de GuatemalaPropietario Asociación de Empresarios de Autobuses Urbanos (AEAU) (Rutas Metropolitanas de Transporte, S.A. Concesionarios de Transporte, S.A. Tendencias Modernas latinoamericanas, S.A. y Expans...
Benjamin MatthesLahirBenjamin Frederik Matthes(1818-01-16)16 Januari 1818AmsterdamMeninggal9 Oktober 1908(1908-10-09) (umur Error: Need valid year, month, day)Kesalahan ekspresi: Operator > tak terdugaNijmegenKebangsaanBelanda Benjamin Frederik Matthes (Amsterdam, 16 Januari 1818 - Nijmegen, 9 Oktober 1908) adalah seorang penerjemah dan ahli bahasa Alkitab Belanda. Referensi J.C.G. Jonker: 'Levensbericht van Benjamin Frederik Matthes'. In: Jaarboek van de Maatschappij der Nederlandsch...
العلاقات التوفالية المالية توفالو مالي توفالو مالي تعديل مصدري - تعديل العلاقات التوفالية المالية هي العلاقات الثنائية التي تجمع بين توفالو ومالي.[1][2][3][4][5] مقارنة بين البلدين هذه مقارنة عامة ومرجعية للدولتين: وجه المقارنة توفالو مال...
Ester 6Lima Gulungan (Megilloth) lengkap pada Kodeks Leningrad (1008 Masehi), dengan urutan: Rut, Kidung Agung, Pengkhotbah, Ratapan dan Ester.KitabKitab EsterKategoriKetuvimBagian Alkitab KristenPerjanjian LamaUrutan dalamKitab Kristen17← pasal 5 pasal 7 → Ester 6 (disingkat Est 6) adalah pasal keenam Kitab Ester dalam Alkitab Ibrani dan Perjanjian Lama di Alkitab Kristen.[1][2] Berisi riwayat Ahasyweros, raja Kekaisaran Persia, Mordekhai, Ester, dan Haman.[3&...
У Вікіпедії є статті про інших людей із прізвищем Ткачов. Володимир Васильович Ткачов Народження 14 жовтня 1946(1946-10-14) (77 років)Лабінськ Краснодарський крайКраїна УкраїнаРід військ ЗС УкраїниЗвання Генерал-полковникКомандування Повітряні Сили Збройних Сил України�...
ميّز عن جامعة الإسراء (العراق). جامعة الإسراء معلومات التأسيس 1989 (الترخيص) 1991 (بدء الدراسة) الانتماءات اتحاد الجامعات العربية النوع خاصة الموقع الجغرافي المدينة عمّان المكان عَمَّان البلد الأردن الإدارة الرئيس أ.د. محمد حامد[1] إحصاءات متفرقات الموقع iu.edu.jo �...
«Over the Rainbow» Judy Garland en el papel de Dorothy en El mago de Oz, en 1939.Canción de Judy GarlandPublicación 1939Género Hawai ReggaeDuración 168 segundosCompositor Harold ArlenLetrista E.Y. HarburgIdioma original InglésPaís de origen Estados Unidos[editar datos en Wikidata] «Over the Rainbow» (en español: 'Sobre el arcoíris') es una balada escrita para la película El mago de Oz, de 1939, ganadora del premio Óscar a la mejor canción original. El autor de la mús...
Prime Minister of Thailand from 1946 to 1947 Rear AdmiralThawan Thamrongnawasawatถวัลย์ ธำรงนาวาสวัสดิ์Thawan in 19598th Prime Minister of ThailandIn office23 August 1946 – 8 November 1947MonarchBhumibol AdulyadejPreceded byPridi BanomyongSucceeded byKhuang AphaiwongMinister of JusticeIn office11 June 1946 – 8 November 1947Prime MinisterPridi BanomyongHimselfPreceded byLuang ChamnarnnitikasetSucceeded bySeni PramojMinister of...
Wappen St. Lucias Das Wappen des karibischen Inselstaats St. Lucia wurde 1967 von Sydney Bagshaw entworfen, im selben Jahr durch die autonome Regierung der Insel angenommen und 1979 nach der Erlangung der Unabhängigkeit durch das Staatsoberhaupt, Königin Elisabeth II., offiziell verliehen. Blasonierung des Staatswappens: „In Blau ein goldenes Zuckerrohrkreuz, belegt mit einem goldenen dreibeinigen Hocker, bewinkelt in eins und vier von einer silbernen, mit einer roten, grün bespitzten un...
Cucuteni–Trypillia culture(c. 4800 to 3000 BC)Characteristic example of Cucuteni–Trypillia pottery Topics Settlements Architecture House burning Religion and ritual Economy Decline and end Related articles Neolithic Europe Chalcolithic Europe Old Europe ← Boian culture Yamnaya culture →vte Main article: Cucuteni–Trypillia culture Throughout most of its existence, the Cucuteni-Trypillia culture was fairly stable. Near the end it began to change from a gift economy to an...
Sakuna: Of Rice and Ruin Diterbitkan diNA: 10 November 2020JP: 12 November 2020EU/AU: 20 November 2020GenreBermain-peran aksi, simulasiBahasa Daftar bahasa Inggris dan bahasa Jepang 60 Karakteristik teknisPlatformNintendo Switch, PlayStation 4 dan Windows ModePermainan video pemain tunggal Formatunduhan digital dan distribusi digital Informasi pengembangPengembangEdelweissPenyuntingMarvelous (en) Xseed Games ProdusenKeisuke KamiyamaDesainerNalKomponisHiroyuki OshimaPenerbitWW: MarvelousNA: Xs...
Cet article est une ébauche concernant un stade de football. Vous pouvez partager vos connaissances en l’améliorant (comment ?) selon les recommandations des projets correspondants. Stade Michel-MorettiGénéralitésNoms précédents Parc des Sports de l'ACA (1968-1971)Stade François-Coty (1971-2024)Adresse Domaine François-CotyAncienne route de SartèneTimizzolo, 20000 AjaccioConstruction et ouvertureOuverture 1962Inauguration 1er décembre 1968UtilisationClubs résidents Athleti...
Artikel ini tidak memiliki referensi atau sumber tepercaya sehingga isinya tidak bisa dipastikan. Tolong bantu perbaiki artikel ini dengan menambahkan referensi yang layak. Tulisan tanpa sumber dapat dipertanyakan dan dihapus sewaktu-waktu.Cari sumber: Artikula dalam bahasa Inggris – berita · surat kabar · buku · cendekiawan · JSTOR Artikula (bahasa Inggris: article) dalam bahasa Inggris adalah artikula pasti the dan artikula tidak pasti a dan an. ...
American politician and educator (1835–1901) Edwin Norman HartshornMember of the Ohio Senatefrom the 21st districtIn office1880–1884Preceded byJohnson SherrickSucceeded byJohn V. Lewis Personal detailsBorn(1835-05-27)May 27, 1835Portage County, Ohio, U.S.DiedMay 9, 1901(1901-05-09) (aged 65)Cleveland, Ohio, U.S.Political partyRepublicanSpouse Alvira E. Allerton (m. 1858; died 1901)Children6RelativesOrville Nelson Hartshorn (brother)...
.svg)
