Indiana
Přezdívka: Hoosier State
Vlajka Pečeť
Geografie
Indiana na mapě USA
Hlavní město	Indianapolis
Největší město	Indianapolis
Poloha	40°6′ s. š., 86°12′ z. d.
Časové pásmo	většina státu: UTC−5/−4 (letní čas) 12 okresů na JZ a SZ: UTC−6/−5 (letní čas)
Počet okresů	92
Rozloha (38. v USA)
Celkem	94 321 km²
• z toho souš	92 906 km²
• z toho vodstvo	1 415 km² (1,5 %)
Obyvatelstvo (17. v USA)
Počet obyvatel	6 633 053 (odhad 2016[1])
Hustota zalidnění	71 obyv./km² (16. v USA)
Úřední jazyky	angličtina
Nadmořská výška
Nejvyšší bod	383 m n. m.
Průměrná výška	210 m n. m.
Nejnižší bod	97 m n. m.
Správa státu
Guvernér	Mike Braun (R)
Senátoři	Todd Young (R) Jim Banks (R)
Přistoupení do Unie	11. prosince 1816 (19. stát)
Oficiální zkratky
Poštovní zkratka	IN
Tradiční zkratka	Ind.
ISO 3166-2	US-IN
www.in.gov

Indiana (anglická výslovnost [ɪndiˈænə]IPA, oficiálně State of Indiana) je stát nacházející se na východě Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Indiana hraničí na severu s Michiganem, na východě s Ohiem, na jihu s Kentucky a na západě s Illinois. Severozápadní ohraničení tvoří Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 94 321 km² je Indiana 38. největším státem USA, v počtu obyvatel (6,6 milionů) je sedmnáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 71 obyvatel na km² je na šestnáctém místě. Hlavním a největším městem je Indianapolis s 850 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Wayne (250 tisíc obyv.), Evansville (120 tisíc obyv.) a South Bend (100 tisíc obyv.). Indianě patří 72 km pobřeží Michiganského jezera.^[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Hoosier Hill s nadmořskou výškou 383 m ve středovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Ohio, tvořící hranici s Kentucky, Wabash, která vytváří část hranice s Illinois, a White.

Na území dnešní Indiany dorazili první Evropané, francouzští průzkumníci, v 70. letech 17. století a nedlouho poté se oblast stala součástí Nové Francie. Britové se v regionu objevili ve 30. letech 18. století a mezi oběma skupinami kolonistů probíhaly boje. Celý region nakonec coby výsledek sedmileté války připadl v roce 1763 britské koruně, která oblast západně od Appalačského pohoří prohlásila za území indiánů (odtud název Indiana). V 70. a 80. letech 18. století se stal součástí nově vzniklých Spojených států, které jej v roce 1787 začlenily do právě zřízeného Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo roku 1800 indianské teritorium, které bylo v následujících letech dále zmenšováno. Indiana se 11. prosince 1816 stala 19. státem USA.

Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.

Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.

Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.

Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 6 483 802 obyvatel.^[3]

• 84,3 % Bílí Američané
• 9,1 % Afroameričané
• 0,3 % Američtí indiáni
• 1,6 % Asijští Američané
• 0,0 % Pacifičtí ostrované
• 2,7 % Jiná rasa
• 2,0 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0 % populace.^[3]

Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.

• Křesťané — 82 %
  • protestanti — 62 %
    • baptisté — 15 %
    • metodisté — 10 %
    • luteráni – 6 %
    • letniční církve — 3 %
    • menonité – 1 %
    • jiní protestanti – 23 %
  • římští katolíci — 19 %
  • jiní křesťané — 1 %
• jiná náboženství — <1 %
• bez vyznání — 17 %

Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Indiana na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Indiana ve Wikislovníku
• (anglicky) Oficiální stránky státu Indiana