PROFILPELAJAR.COM

Čechtice
	Pohled na střed Čechtic
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Vlašim
Obec s rozšířenou působností	Vlašim; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°37′27″ s. š., 15°2′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 453 (2024)
Rozloha	39,41 km²
Nadmořská výška	478 m n. m.
PSČ	257 65
Počet domů	691 (2021)
Počet částí obce	14
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa úřadu městyse	nám. Dr. Tyrše 56; 257 65 Čechtice ; [email protected]
Starosta	Ing. Pavel Holejšovský
	Oficiální web: www.mestys-cechtice.cz
	Čechtice
Další údaje
Kód obce	529486
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechtice (německy Tschechtitz) jsou městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 33 km jihovýchodně od Benešova, přičemž jižní část katastru obce tvoří hranici okresů Benešov a Pelhřimov. Žije zde přibližně 1 500^[1] obyvatel.

Poloha obce

Čechtice se nacházejí v Křemešnické vrchovině, v nadmořské výšce 478 m (náměstí). Nejvyšší bod katastru – Horka se nachází až v 604 m n. m. V Čechticích sídlí^[zdroj?] Mikroregion Želivka (zal. 1999), který sdružuje 18 obcí jihovýchodního Benešovska.

Nejbližšími městy jsou: Vlašim (15 km SZ), Zruč nad Sázavou (19 km S) a Pacov (21 km J).

Historie

Čechtice jsou poprvé připomínány v roce 1316, kdy byly v majetku vladyků z Čechtic.^[4] Majitelé zdejšího panství se ale poměrně často střídali, častokrát si za své sídlo zvolili jiné, podobně velké okolní obce (Křivsoudov, Dolní Kralovice).

V letech 1655–1658 vznikl na náměstí trojkřídlý zámek, ve kterém od té doby sídlili další správci panství. V letech 1835–1844 pobýval na katastru obce, na zámečku v Růžkových Lhoticích, hudební skladatel Bedřich Smetana. V roce 1926 odkoupila obec zámek na náměstí a změnila ho na školu.

Po druhé světové válce byl veškerý majetek knížecí rodině Auespergů znárodněn. Dne 29. srpna 1950 bylo v Čechticích založeno JZD, předchůdce dnešního Zemědělského družstva Čechtice. Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.^[5]^{[nedostupný zdroj]}

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice^[6]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice^[8]
1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice^[9]
1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[10]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

Ve městě Čechtice (892 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[11]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, Živnostenské společenstvo, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, výroba lihovin, mlýn, hospodářské skladištní družstvo, stavitel, škrobárna, 2 velkostatky
Služby (výběr): lékař, nákladní autodoprava, cukrář, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čechticích, hodinář, 4 hostince, kapelník, kožišník, půjčovna mlátiček, sedlář, soustružník, Občanská záložna v Čechticích, Okresní hospodářská záložna, zámečník

Ve vsi Černičí (přísl. Chyšná, Krčmy, Růžkovy Lhotice, Malá Paseka, 815 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čechtic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Růžkových Lhoticích, Malé Pasece a Sudislavicích, 4 hostince, kovář, 2 krejčí, lihovar, rolník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky, truhlář, velkostatkář Holzer.

Ve vsi Jeníkov (270 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čechtic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti

Zámek na náměstí – trojkřídlá barokní stavba z let 1655–1658.
Kostel svatého Jakuba Většího – vystavěn ve 14. století v gotickém slohu, v 17. století zbarokizován.
Radnice – renesanční stavba z roku 1606, upravena v 19. století. Sídlo úřadu městyse.
Zámek v Růžkových Lhoticích – barokní stavba postavená v 18. století na místě původní tvrze. Od svých 11 let zde často pobýval Bedřich Smetana, který později na ty doby vzpomínal jako na nejšťastnější období svého života. V roce 1973 získalo zchátralou budovu benešovské okresní muzeum. Od roku 1984 je zde expozice Hudební tradice Podblanicka.
Farní kostel ve Zhoři – kostel Nanebevzetí Panny Marie staršího založení, přestavěn v 17. stol.

Vývoj počtu obyvatel

Rok sčítání	1869	1900	1930	1950	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2 951	2 862	2 417	1 960	1 667	1 564	1 434	1 424

Současnost

Dnes jsou Čechtice střediskovou obcí (od konce roku 2006 mají status městyse, který jim byl navrácen z historických důvodů). Integrace většiny osad proběhla v roce 1980. V roce 1990 byla osamostatněna obec Borovnice.

Největším zaměstnavatelem v obci je Zemědělské družstvo Čechtice. Dále zde sídlí několik dalších menších firem – např. výrobna sportovní obuvi, autoservis nebo několik řemeslnických dílen. Najdeme tu také 3 obchody s potravinami, 2 drogerii, 2 papírnictví, 3 obchody s oblečením, kadeřnictví a 2 květinářství.

Možnosti nákupů zajišťuje kromě jiných menších provozoven také velké nákupní středisko (se samoobsluhou) v horní části náměstí. Na okraji obce je čerpací stanice pohonných hmot.

V městečku se nachází také základní škola, zdravotní středisko, pošta, obvodní oddělení Policie ČR. Na úřadu městyse sídlí také stavební a matriční úřad se spádovou oblastí pro obce Borovnice, Mnichovice, Strojetice a městysi Křivsoudov.

V Čechticích působí také celá řada spolků, často se stoletou tradicí – Sbor dobrovolných hasičů (1877), Český svaz včelařů (1908), Sokol (1914), Myslivecké sdružení, Český svaz chovatelů a Český zahrádkářský svaz.

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Čechtice leží na významné historické stezce z Prahy přes Benešov do Pelhřimova a Jihlavy, která byla až do 70. let 20. stol. využívána i pro spojení Prahy a Brna. Dnes se jedná o silnici II/112. Vede z Benešova přes Vlašim, Pelhřimov a Telč až do Želetavy na Třebíčsku – v podstatě protíná ve směru SZ – JV celou Českomoravskou vrchovinu. V městečku na ni navazuje západní větev silnice II/150 s trasou Votice – Jankov – Načeradec – Čechtice – Loket u Čechtic (D1) – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod. Tato silnice je také nejrychlejší spojnicí Čechtic s dálnicí D1 v Lokti. Dále zde najdeme velké množství silnic III. třídy spojujících Čechtice s přilehlými obcemi.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Dačice, Humpolec, Jemnice, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Pacov, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Části obce

Název	Počet obyvatel (2001)	Vzdálenost a směr od Čechtic
Čechtice	929	–
Černičí	57	2 Jv
Dobříkovice	22	6 Z
Jeníkov	103	4 Z
Krčmy	4	4 Jv
Malá Paseka	43	2 J
Nakvasovice	60	5 Z
Nové Práchňany	22	4 Jz
Otročice	102	4 Sz
Palčice	5	7 Z
Růžkovy Lhotice	31	3 Z
Staré Práchňany	27	4 Jz
Sudislavice	9	3 J
Zhoř	10	6 Z

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 k městysi patřily i Strojetice.^[14]

Osobnosti

Ferdinand Čenský (1829–1887), český důstojník, učitel, spisovatel a novinář
Knížata z Auespergu - poslední majitelé čechtického zámku, velkostatku a rozlehlých pozemků kolem Čechtic

Turistika

Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0070 Lesáky – Pravonín – Čechtice, č. 0071 Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk a č. 0084 Dolní Kralovice – Hořice – Studený – Čechtice.
Pěší turistika – Městysem vede turistická trasa Načeradec – Jizbice – Čechtice – Růžkovy Lhotice – Děkanovice – Dolní Kralovice.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 461.
↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
↑ Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online.
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 122. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 129. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 492. (česky a německy)
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 541. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.