První písemná zmínka o vsi Načeradec pochází z roku 1184 a nachází se v Jarlochově letopisu, podle něhož byla po smrti opata Gotšalka v Načeradci sloužena mše. Předpokládá se, že sídlo bylo založeno během kolonizace Podblanicka rodem Vítkovců ve druhé polovině 12. století. V první polovině 13. století používala přídomek z Načeradce jedna z jeho rodových odnoží.[4]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[6]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[7]
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[8]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[9]
1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[10]
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
V městě Načeradec (1419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, Společenstvo krejčí, obuvníků, řezníků, smíšených, stavebních a jiných živností, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, Družstevní lihovar, 2 mlýny, pila + mlýn + cihelna + velkostatek Družiny čsl. válečných poškozenců, 2 tesařští mistři, zahradnictví.
Služby (výběr): lékař, 3 cukráři, hodinář, 8 hostinců, kapelník, kožišník, modistka, obchod s obuví Baťa, 3 pekaři, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 řezníků, 3 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Město Načeradec, Občanská záložna v Načeradci, 3 zámečníci.
Přírodní poměry
Načeradcem protéká potok Brodec, který je pravostranným přítokem řeky Blanice.
Doprava
Ve vzdálenosti 13 km severně leží město Vlašim, 27 km jihozápadně město Tábor, 27 km severozápadně město Benešov a 28 km jihovýchodně město Pelhřimov.
Pozemní komunikace – Městysem procházejí silnice II/127 Načeradec – Trhový Štěpánov a II/150 Votice – Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Čechtice – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Lukavec, Pacov, Praha, Vlašim.
Cyklistika – Městysem procházejí cyklotrasy č. 161 Načeradec – Lukavec – Želiv – Humpolec, č. 321 Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Pacov – Kamenice nad Lipou a č. 1178 Načeradec – Mladá Vožice – Miličín.
Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy: zeleně značená trasa Velký Blaník – Načeradec – Lukavec – Pacov a žlutě značená trasa Načeradec – Čechtice – Studený.
↑KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.–14. století – Architektura jako odraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. 19, čís. 2, s. 54. Dostupné online. ISSN1212-1487.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 878. (česky a německy)