Od 1. ledna 1980 spadají Alberovice jako část obce pod Loket.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[6]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932
Ve vsi Brzotice(200 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Lokte) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 9 obchodníků s drůbeží, hostinec, kovář, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Brzotice, trafika.
V obci Němčice(přísl. Alberovice, Kačerov, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Lokte) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] obchod s dobytkem, 5 hostinců, kovář, obchod s máslem a vejci, 2 krejčí, mlýn, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Alberovice.
Vs vsi Všebořice(přísl. Radíkovice, 310 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Lokte) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, družstevní lihovar, trafika, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Všebořice.
Vodní nádrž Švihov (Želivka) je největší vodárenskou nádrží na území České republiky. Pitnou vodou z nádrže je zásobována nejenom Praha, ale i další okresy jako Benešov, Beroun apod. Toto vodní dílo je rozsáhlým souborem staveb. Sypaná zemní hráz byla postavena v období 1965 až 1972, a to 4 km nad soutokem řek Želivky a Sázavy. Hráz sahá do výšky 58 m. Přehradní jezero má délku vzdutí 38 km, zatopena byla plocha 1432 ha.
Zámek byl původně postaven jako tvrz v 14. století, načež byl nahrazen v 18. století barokním zámečkem. Zámek je pojmenován podle majitelích Janu a Jiřím Růžkových. V 1. polovině 19. století byl vlastníkem zámku otec Bedřicha Smetany. Ten sem v mládí často jezdil.
Územím obce procházejí dálnice D1 s exitem 66 (Loket), silnice II/150 Čechtice – Loket – Ledeč nad Sázavou a silnice II/336 ze Zruče nad Sázavou. Silnice III. třídy:[14]
III/01822 Loket – Kačerov
III/03311 ze silnice II/336 do Všebořic a zpět
III/03312 ze silnice II/336 do Radíkovic
III/11217 Keblov – Němčice – Bernartice
III/11232 Střítež – Brzotice
III/13020 Tomice – Brzotice – Bernartice
III/33920 Všebořice – směr Kounice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
V obci zastavovaly v roce 2012 autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jemnice, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Světlá nad Sázavou, Telč, Trhový Štěpánov, Třebíč, Vlašim, Znojmo.
↑Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 25.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 86. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 894. (česky a německy)
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1877. (česky a německy)
↑ Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23.