PROFILPELAJAR.COM

Maršovice
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′49″ s. š., 14°33′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	787 (2024)
Rozloha	24,19 km²
Nadmořská výška	389 m n. m.
PSČ	257 51, 257 53, 257 55, 257 56
Počet domů	360 (2021)
Počet částí obce	16
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Maršovice 89; 257 55 Maršovice ; [email protected]
Starosta	Mgr. Bohumil Ježek
	Oficiální web: www.mestysmarsovice.cz
	Maršovice
Další údaje
Kód obce	530115
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Maršovice se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. V obci žije 787^[1] obyvatel.

Městys leží asi 16 km jihozápadně od Benešova,^[4] 12 km severovýchodně od Sedlčan, 24 km západně od Vlašimi a 29 km východně od Dobříše. Jeho dominantou je pozdně barokní kostel Zvěstování Panny Marie postavený v letech 1774–1775, v němž jsou uloženy ostatky mučedníka svatého Konstantina,^[4] a barokní fara s mansardovou střechou, do dnešní podoby vystavěná v roce 1730.

Nejstarší částí Maršovic je zřejmě osada Zaječí. V roce 1999 oslavila 1000 let od první písemné zmínky.^[4] Darovací listina, v níž kníže Boleslav II. daroval roku 999 Zaječí novému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle se však nedochovala. Ztratila se zřejmě již ve středověku.

Členění městyse

Maršovice se skládají z 16 částí, které leží na čtyřech katastrálních územích:

Maršovice u Benešova – části Maršovice, Podmaršovice a Zálesí 1.díl
Strnadice – část Strnadice
Zahrádka u Benešova – části Zahrádka, Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí a Zálesí 2.díl
Zderadice – části Zderadice, Mstětice, Řehovice, Tikovice, Vráce a Záhoří

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1205.^[4] Jedná se o darovací listinu krále Přemysla Otakara I., v níž je zmínka o jistém Jiříku z Maršovic.^[5] Vladykové a později rytíři z Maršovic drželi zdejší majetek asi do konce 15. století. V první polovině 16. století přecházelo vlastnictví obce z rukou jednoho šlechtického rodu do druhého. Konečně kolem roku 1564 získává Maršovice Vilém Kosoř Malovec z Malovic. Na jeho žádost povýšil císař Maxmilián II. v srpnu 1568 obec na městečko.^[5] Maršovice tak získaly městský znak. Koncem 16. století přešel majetek do vlastnictví pánů Hodějovských z Hodějova a na Tloskově, kteří jej drželi až do pobělohorských konfiskací. Poté opět přechází z rukou jednoho rodu do rukou druhého, až jej v roce 1872 kupuje továrník Čeněk Daněk. Ve vlastnictví jeho rodiny zůstal zdejší dvůr až do vyvlastnění po druhé světové válce.

Za druhé světové války se městys stal součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 1. února 1944 vystěhovat.^[6]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[7]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[8]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[9]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[10]
1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov^[11]
1949 Pražský kraj, okres Benešov^[12]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V městysi Maršovice (přísl. Podmaršovice, Zálesí, 539 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maršovicích, holič, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, družstevní lihovar, výčep lihovin, meliorační družstvo, 2 obuvníci, pekař, porodní asistentka, pokrývač, 2 rolníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Maršovice, švadlena, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, zámečník, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Ve vsi Zahrádka (přísl. Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí, 548 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Maršovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] cihelna, 2 hostince, kolář, krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek.

Ve vsi Zderadice (přísl. Kříže, Mstštice, Řehovice, Tikovice, Vráce, 408 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Maršovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[15] bednář, 3 hostince, kovář, krejčí, 3 obuvníci, 27 rolníků, 4 trafiky, truhlář.

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do městyse vedou silnice III. třídy.

Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – V městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Křečovice, Neveklov, Plzeň, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlčany, Týnec nad Sázavou, Votice.

Pamětihodnosti

Kostel Zvěstování Panny Marie – jedná se o pozdně barokní jednolodní stavbu s hranolovitou věží na západní straně a s rokokovým hlavním oltářem, k níž patří i barokní márnice a jednopatrová barokní fara.^[16]
Výklenková kaplička
Socha svatého Vojtěcha u hřbitova – rokoková, z druhé poloviny 18. století, s erbem na podstavci^[16]
Severozápadně od městysu se nachází vrch Stejc s terénními pozůstatky hradu Stajice založeného nejspíše v první polovině čtrnáctého století.^[17]

Turistika

Městysem vedou turistické trasy Neveklov - Zderadice - Maršovice - Manělovice - Olbramovice a Maršovice - Libohošť - Manělovice - Vrchotovy Janovice.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ ^a ^b ^c ^d stránky obce^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b www.obecmarsovice.cz. www.obecmarsovice.cz [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-21.
↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 895. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1990. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
↑ ^a ^b Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Maršovice, s. 359.
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Stajice, s. 511.