Zajíc
Zajíc (Lepus) je rod savců z čeledi zajícovití, do které patří i menší králík. Jde o býložravce schopné rychlého běhu. V Evropě žijící zajíc polní (Lepus europaeus) dokáže vyvinout rychlost až kolem 55 km/h a jeho skoky mohou být dlouhé až 5 metrů.[1] První předkové zajíců se objevili již v eocénu, asi před 52 miliony let.[2] Zajíc byl odjakživa[ujasnit] lovnou zvěří. Dokáže se velmi rychle množit, čímž je také pověstný.[3] Situace v ČRPo populačním propadu v 70. letech 20. stol. je početnost zajíců stále nízká.[4] Kromě křepelek, koroptví a bažantů mizí z české krajiny i zajíci. Umírají hlady, žízní, kvůli mechanizaci, příp. predací rozšířených či přibývajících druhů predátorů. Ročně se v ČR uloví průměrně 70 000 zajíců. Zajíc je nejčastější sraženou zvěří na silnicích, ročně dojde v ČR k přibližně 150 000 srážkám zajíce.[5] Pokud na jeden hektar připadá minimálně 0,1 zajíce, považují odborníci populaci zajíců za životaschopnou. Ovšem např. v okrese Olomouc na jeden hektar připadá 0,06 zajíce. „Při pohledu na velké monokulturní lány technických plodin a stále výkonnější mechanizaci, která dnes nemá lišty se záběrem šest metrů, ale osmnáct, a nejede osmikilometrovou rychlostí, ale až třicítkou, nám musí být jasné, že zajíc, hlavně mládě, nemá šanci,“... [6] PověryVe Švédsku v 18. století byli zajíci a králíci považováni za převtělené čarodějnice, které se snaží vysát mléko kravám. Snad za to mohl některý rys chování zvířat, který našim předkům připadal nepochopitelný.[7] Rozdíly mezi zajícem a králíkemHlavním rozdílem mezi zajícem a králíkem není ani délka uší, ani jejich celková velikost. Podstatný rozdíl spočívá v jejich reprodukčních a vývojových strategiích. Mláďata zajíců se rodí skoro po dvou měsících březosti již plně osrstěná, s otevřenýma očima a schopností samostatného pohybu – jsou tedy tzv. nidifuga. To jim umožňuje okamžitě fungovat v prostředí, kde se musí rychle přizpůsobit a být relativně soběstačná. [8] Naproti tomu mláďata králíků se rodí slepá, holá a zcela odkázaná na péči matky. Jsou tzv. nidikolní, tedy hnízdní, což znamená, že několik týdnů tráví v bezpečí nory, kde je samice pravidelně kojí a zahřívá. [8] Tento rozdílný způsob rozmnožování a raného vývoje má zásadní vliv na jejich životní strategii – zajíci žijí volně na polích a loukách, kde potřebují být hned od narození pohybliví a připravení na predátory, zatímco králíci využívají systém nor, které jim poskytují ochranu, a mohou si dovolit delší a závislejší vývoj mláďat. OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||
