Od pišťuchovitých, druhé čeledi zajícovců, se liší krátkým osrstěným ocasem a charakteristicky protaženými ušními boltci a zadníma nohama.
Zajícovci jsou přirozeně rozšířeni po celém světě s výjimkou Austrálie a Oceánie, kam ovšem byli introdukováni člověkem.
Zdánlivě se některými znaky a způsobem života shodují s řádemhlodavců, vyvíjeli se však od třetihor odlišně.[1]
Pohyb
Zajícovití jsou obvykle velmi dobrými běžci a skokany. Druhy jako zajíc polní dokážou běžet rychlostí kolem 55 km/h a dělají skoky dlouhé až kolem pěti metrů.[2]
