Mužská dvouhra ve Wimbledonu 2023 probíhala v první polovině července 2023. Do londýnského tenisového grandslamu hraného na trávěAll England Clubu nastoupilo sto dvacet osm tenistů. Dvacet z nich si účast zajistilo v tříkolové kvalifikaci včetně čtyř šťastných poražených.
Finalista tří z předchozích pěti grandslamů a čtvrtý hráč světa Casper Ruud z Norska ve druhém kole nestačil na 142. hráče žebříčku, Brita Liama Broadyho. V duelu ztratil vedení 2–1 na sety a v páté sadě utržil „kanára“. Broady tak poprvé porazil člena elitní světové desítky a třetím kolem vyrovnal grandslamové maximum z Wimbledonu 2022.[6]
První wimbledonskou a druhou grandslamovou trofej získal Carlos Alcaraz po finálové výhře nad čtyřnásobným obhájcem titulu Novakem Djokovićem ze Srbska. Ve 20 letech se stal třetím nejmladším i třetím španělským vítězem londýnského majoru, a pátým vícenásobným držitelem grandslamu v otevřené éře před dovršením 21 let. Setrvání na pozici světové jedničky mu zajistil až zisk titulu.
První wimbledonský a druhý grandslamový titul pro Carlose Alcaraze
Vítězem se stal 20letý první hráč žebříčku Carlos Alcaraz ze Španělska, který ve finále zdolal 36letou srbskou světovou dvojku Novaka Djokoviće za 4:42 hodin po pětisetové bitvě 1–6, 7–6, 6–1, 3–6 a 6–4. Oplatil mu tak čerstvou porážku ze semifinále French Open 2023, kde jej limitovaly křeče, a ve vzájemných duelech se ujal vedení 2–1.[7][8] Věkový rozdíl obou finalistů 15 let a 348 dnů byl třetím největším v otevřené éře grandslamových finále za souboji Connorse a Rosewalla (17 let a 304 dnů) ve Wimbledonu 1974 a US Open 1974.[9] Vedle členů britské královské rodiny včetně prince Williama a princezny Catherine byl v královské lóži přítomen také španělský král Filip VI.[10]
Klíčové momenty
Mezi klíčové momenty finále se zařadila Djokovićova jednoduchá chyba při setbolu v tiebreaku druhé sady, kdy mohl jít do vedení 2–0 na sety a také jím zkažený jednodušší volej při brejkbolu v úvodu páté sady, kterým by si vypracoval náskok her 2–0. Vzápětí ale sám o servis přišel a výhodu prolomeného podání již Alcaraz udržel do konce utkání. Djoković tak ztratil teprve druhý z 81 wimbledonských zápasů, v nichž vyhrál úvodní set. Prohraným tiebreakem ve druhém setu skončila jeho šňůra 14 vyhraných zkrácených her napříč grandslamy.[7][8]
V páté hře třetího setu prolomil Španěl potřetí v zápase podání a ujal se vedení 4–1. Vyrovnal tak počet Djokovićových prohraných servisů ve všech jeho 103 servírovacích gamech během šesti předchozích utkání.[11] Délkou 26 minut se jednalo o jeden z nejdelších gamů, s 13 shodami a šesti odvrácenými brejkboly Srba. V počtu 32 odehraných bodů překonal rekordní 26bodový game wimbledonských finále z roku 2012 a stal se druhou nejdelší wimbledonskou hrou, za 34bodovým gamem úvodního kola v roce 2004 mezi Staracem a Robredem. V zápase oba ztratili servis pětkrát a Alcaraz zahrál 66 vítězných míčů oproti 32 soupeře.[12][7][8] V úvodní fázi zápasu přitom dominoval Srb, když první hru Španěl vyhrál až po 31 minutách a celý set ztratil 1–6.[13]
Do probíhající sezóny Alcaraz vstupoval jen se dvěma odehranými turnaji na trávě, ve Wimbledonu 2021 a 2022, a celkovou bilancí zápasů 4:4 na tomto povrchu. V červnu 2023 pak ovládl londýnskou generálku na Queen's Club Championships, která se pro něj stala první travnatou událostí v kariéře organizovanou ATP. Až díky titulu v Queen's Clubu se vrátil do čela žebříčku.[14] V travnaté sezóně 2023 zůstal i po Wimbledonu neporažen s dvanácti výhrami. Na okruhu ATP Tour vybojoval dvanáctou trofej, kterou se posunul do čela statistik odehrané části sezóny v nejvyšším počtu šesti titulů, sedmi finále, výdělku i žebříčkových bodů. Ty mu zajistily jako prvnímu hráči účast na závěrečném Turnaji mistrů, listopadovém ATP Finals.[7][8]
Již osmifinálová výhra nad Hubertem Hurkaczem představovala jeho 100. wimbledonský zápas. Ve čtvrtfinále pak porazil Andreje Rubljova v jubilejním 400. utkání na grandslamu. Postupem do 46. grandslamového semifinále vyrovnal Federerův rekord[1] a 35. finálovou účastí na grandslamu překonal historický rekord Chris Evertové.[21]
Finále soubojem o post světové jedničky
Třetí ze čtyř posledních finále grandslamu bylo přímým soubojem o post světové jedničky. Podvanácté od zavedení žebříčku ATP v roce 1973 se ve wimbledonském finále utkaly světová jednička a dvojka.[10] První hráč klasifikace Carlos Alcaraz výhrou setrval na čele žebříčku a zahájil 29. týden na této pozici. Djokovićovi patřila i po skončení druhá příčka. V úvodu turnaje měl šanci návratu na vrchol i Daniil Medveděv, který ji ztratil postupem Alcaraze do čtvrtého kola.[22][23]
↑ ab Novak Djokovic Defeats Andrey Rublev In Wimbledon QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ROJÍK, Václav. Jsem smutný, nejde to. Wimbledon přišel o loňského finalistu - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2023-07-03 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
↑ Jérémy Chardy will retire after the tournament -. News In France [online]. 2023-07-02 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
↑ Carlos Alcaraz Begins Wimbledon Quest, Sends Jeremy Chardy Into Retirement | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-04 [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ZABLOUDIL, Luboš. Ruud se ve Wimbledonu opět neprosadil, Broady si proti Norovi připsal životní skalp. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
↑ abcdeWEST, Andy. Alcaraz Beats Djokovic To Win Wimbledon Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdeJIRÁSEK, Ondřej. Alcaraz udolal ve Wimbledonu v pěti setech Djokoviče! Teprve 20letý Španěl má už druhý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
↑KAPETANAKIS, Arthur. Carlos Alcaraz, Novak Djokovic Battle For Wimbledon Title, World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Alcaraz utnul Djokovičovu vládu, je králem Wimbledonu. Finále trvalo téměř pět hodin. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
↑ Carlos Alcaraz beats Novak Djokovic in 5 sets to win Wimbledon for his second major trophy. CNBC [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑MCELWEE, Molly. Carlos Alcaraz and Novak Djokovic serve up epic 26-minute game of 32 points and 13 deuces. The Telegraph [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. ISSN0307-1235.
↑HODGKINSON, Mark. The Championships 2023: By the numbers. Wimbledon.com [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abHARDY, Matt. Alcaraz first non 'big four' top seed at Wimbledon since 2003. CityAM [online]. 2023-06-28 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Alcaraz and Swiatek are singles top seeds at The Championships 2023. Wimbledon.com [online]. 2023-06-289 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abc Five Incredible Novak Djokovic Facts Entering Wimbledon. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑WEST, Andy. Novak Djokovic Defeats Nick Kyrgios For Wimbledon Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-10 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Wimbledon 2023: Novak Djokovic chases Margaret Court’s landmark 24 Grand Slam wins record in English Summer. myKhel [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑PURANIK, Anisha. "The desperation to downplay Novak Djokovic is all too real" - Tennis fans frustrated after Serb's Slam tally is put behind Margaret Court's 24. Sportskeeda.com [online]. 2023-06-14 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Novak Djokovic Beats Jannik Sinner At Wimbledon. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ How Alcaraz, Djokovic & Medvedev Can Seize World No. 1 At Wimbledon. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-02 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Alcaraz vs Djokovic In Wimbledon Final For World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)