PROFILPELAJAR.COM

Vřesovice
	Obecní úřad na návsi (2009)
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kyjov
Obec s rozšířenou působností	Kyjov; (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′33″ s. š., 17°12′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	579 (2024)
Rozloha	6,53 km²
Katastrální území	Vřesovice
Nadmořská výška	281 m n. m.
PSČ	696 48
Počet domů	274 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vřesovice 1; 696 48 Ježov ; [email protected]
Starosta	Libor Pazdera
	Oficiální web: obecvresovice.cz
	Vřesovice
Další údaje
Kód obce	586773
Kód části obce	186741
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vřesovice (dříve Brzesowicze či Březovice) (německy Wresowitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 9 km severovýchodně od Kyjova. Žije zde 579^[1] obyvatel. Od roku 2000 je členem mikroregionu Podchřibí. V obci je soutok Skaleckého a Vřesovického potoka. Severně od obce se nachází rekreační chatová oblast.

Historie

Poprvé byla obec zmíněna v listině olomouckého biskupa Jana Očka z Vlašimi z 18. dubna 1358, v níž potvrzuje darování obce moravským markrabětem Janem Jindřichem augustiniánskému klášteru sv. Tomáše v Brně. Tento klášter Jan Jindřich sám kolem roku 1350 založil. Augustiniáni měli v téže době i klášter na Hoře sv. Klimenta 3 km severně od obce. Podle tradice byla ve Vřesovicích tvrz. Na tu v roce 1421 přesídlili mniši z kláštera na Hoře sv. Klimenta, který v tom roce zničili husitské nájezdy. Augustiniáni dávali ves do zástavy nižší šlechtě a nějaký čas patřila přímo císaři Ferdinandu I. V roce 1564 byla zastavena městu Kyjovu, které ji 5. července 1577 koupilo do svého majetku.

6. října 1874 byl položen základní kámen ke stavbě školy na místě bývalého hostince a slavnostně otevřena 11. září 1875. V roce 1898 rozšířena o první patro. Elektřina byla zavedena v roce 1945, 1946 byl založen Klimentský rybník, 1948 místní rozhlas. V roce 1962 byla otevřena nová škola a dětský domov.

Název obce se během staletí měnil. Od roku 1617 do roku 1925 se obec označovala jako Diedina Brzesowicze. V roce 1925 se vrátila k původnímu názvu Vřesovice.

Samospráva

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2010 se účastnilo 377 (tj. 72,5 %) voličů.^[4] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Nezávislí pro Vřesovice které získalo 49,9 % hlasů a 5 mandátů v zastupitelstvu, dále Sdružení nestraníků (32,9 %, 3 mandáty) a Pro rozvoj Vřesovic (17,2 %, 1 mandát). Starostou byl zvolen Libor Pazdera a místostarostou Mgr. Vlastimil Havránek, oba za Nezávislí pro Vřesovice. Libor Pazdera byl ve funkci starosty potvrzen při ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014.

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[5]
Rok	Počet obyvatel	Počet domů
1869	621	142
1880	731	158
1890	791	172
1900	876	186
1910	963	201
1921	935	200
1930	873	205
1950	710	230
1961	848	214
1970	821	214
1980	753	205
1991	671	252
2001	616	259

Při sčítání lidu v roce 2001 se 77,6 % obyvatel přihlásilo k české národnosti, 20,1 % k moravské a 1,1 % ke slovenské. 62,2 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 26 % bylo bez vyznání a u 8,1 % obyvatel nebylo vyznání zjištěno. Průměrný věk byl 40,4 let.^[6]

Vřesovice náleží do farnosti Osvětimany. V obci je aktivní pobočka Klubu českých turistů, která každoročně organizuje pochody pro tisíce turistů.^[7]

Doprava

Vřesovicemi prochází autobusová linka č. 729666 z Kyjova do Osvětiman. V roce 2013 ze dvou autobusových zastávek v obci jezdilo do Kyjova 15 přímých spojů v pracovní dny a 8 spojů přes víkend. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Ve středu obce se sbíhají silnice III/42213 z Kostelce, III/4227 z Labut a v zimě neudržovaná III/43230 z Koryčan.

Z Vřesovic vychází severním směrem žlutě značená turistická trasa do Chřibů, kde se po 3 km napojuje na další síť turistických cest.

Pamětihodnosti

Kaple sv. Petra a Pavla z roku 1906
Pískovcová pamětní deska z roku 1550 na budově obecního úřadu připomíná věnování obce císařem Ferdinandem I. podkomořímu moravského markrabství Přemkovi z Víckova. Původně byla umístěna na domě č. 56. Na desce se místo erbu Pánů z Víckova nachází znak města Kyjova, habsburská orlice a mezi nimi text:
„Ferdinand z Boží milosti římský, uherský, český atd. král infant ve Španělsku, arcikníže rakouské a markrabě moravské atd. oznamuje vám lide robotný vsi Vřesovic, že jsme statečnému Přemkovi z Víckova na Prusínovicích, podkomořímu našemu markrabství moravského, věrnému milému poručiti ráčili, aby se tůž ves Vřesovice na místě našem uvázal a Vás v správě své až do dalšího jemu o tom poručení měl. Protož Vám poroučíme, když nahoře psaný podkomoří náš mezi Vás příjde aneb vyšle a jakž Vám od něho na místě našem oznámeno bude, abyste se v tom povolně a poslušně k němu najít dali a jemu jak dotčeno a do vůle naší správy jináče činíce. Dáno v Prešpurku v úterý po svatém Pavlu na víru obrácení léta 1550 a království našich římského a jiných.“

Ranšperk, zaniklá ves a hrad asi 1,5 km severovýchodně od obce^[8]
Pomník obětem světových válek
Krucifix

Fotogalerie

Kaple sv. Petra a Pavla
Pomník obětem světových válek
Boží muka u křižovatky směrem na Osvětimany
Ulice

Osobnosti, chronologicky

Jakoubek z Vřesovic († 1461), husitský hejtman, politik
Cyril Žižlavský (1908–1943), učitel, odbojář, podporovatel parašutisty Oldřicha Pechala
Jaroslav Hodek (1905–1967), farář Církve československé husitské, autor přednášky o kraji Aloise Jiráska a Boženy Němcové, kterou uváděl spolu s promítáním diapozitivů členů „Klubu fotografů amatérů v Náchodě“ v letech 1943–1951 ve městech a vsích protektorátu a po celém tehdejším Československu
Oldřich Pechal (1913–1942), československý voják a odbojář, prožil ve Vřesovicích dětství^[9]
Svatopluk Štulíř (1917–1941), československý letec v RAF u 257. a 65. perutě^[10]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
↑ Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
↑ Český statistický úřad - Podrobné údaje v publikacích ze SLDB 2001
↑ Jana Rybová. Ve Vřesovicích je každý desátý turista. Hodonínský deník.cz [online]. 2012-01-24 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
↑ Zdeněk Šmýd. U Ranšperku byl i hrad. Teď je tam pahorek. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-12-29 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online.
↑ Uctili Oldřicha Pechala i lidi, které fašisté popravili. Hodonínský deník.cz [online]. 2007-09-24 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online. ISSN 1802-0917.
↑ Memorial to a Czech Freedom Flyer [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. (anglicky)