Volovec (ukrajinsky Воловець, rusky Воловец, bělorusky Валавец, maďarsky Volóc nebo Volócz) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící poblíž hřebene Karpat, v okrese Mukačevo, v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, v etnografické oblasti Bojkovština. V roce 2024 měl 4900 obyvatel.[zdroj?]
Je zde sídlo volovecké územní komunity (hromady), do které patří Volovec a tyto další obce:
Toto územní společenství má rozlohu 184,5 km2 a v roce 2020 v něm žilo 8 962 obyvatel.
Části obce
Historie
První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1433. Od začátku 17. století byl součástí Mukačevského panství. V roce 1831 zde došlo k selskému povstání. V roce 1870 ve Volovci žilo kolem 600 obyvatel, v roce 1900 to bylo již 1284 obyvatel, z toho 839 Rusínů a Ukrajinců, 253 Němců, 177 Maďarů, 3 Slováci, 1 Rumun a 11 Židů; v obci tehdy bylo 198 domů, z nich 24 bylo zděných a 174 dřevěných. Od roku 1882 ve Volovci začala fungovat státní základní škola.
Do roku 1918 byl Volovec součástí Rakousko-uherské monarchie a po jejím rozpadu,[1] v roce 1919, se spolu s celou Podkarpatskou Rusí stal součástí Československa. Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.[2] V roce 1938 byl Volovec okupován Maďarskem a v roce 1945 se stal součástí SSSR, konkrétně Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny. Od 12. června 2020 je ve Volovci sídlo územní komunity (hromady).
Doprava
Přes Volovec vede od roku 1872 hlavní železniční trať z Čopu přes Mukačevo a Stryj do Lvova.
-
Kostel
-
Kostel
-
Kostel
-
Kostel
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Воловецька селищна громада na ukrajinské Wikipedii a Воловець na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 11.
Externí odkazy
