První písemná zmínka o městysu pod názvem Bátyú pochází z roku 1205. Původně byla majetkem rodu Betke, od kterého ji na počátku 13. století koupil zeť bána Šimona Bánka a připojil k lónyayovskému panství. Lónyayové byli majiteli obce od roku 1285 do roku 1920. Od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 až do října 1938 byla součástí Československa.
V roce 1930 zde žilo 1 837 obyvatel; z toho 135 Čechů, 65 Rusínů, 8 Němců, 1 331 Maďarů, 191 Židů a 107 cizinců.[2] V letech 1938 až 1944 bylo Baťovo na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarského království.[3] V roce 1944 Baťovo obsadila Rudá armáda. V červnu 1945 byla Podkarpatská Rus Československem oficiálně předána Sovětskému svazu a stala se součástí Ukrajinské SSR. Roku 1946 bylo Baťovo přejmenováno na Vuzlove (Вузлове, ruskyUzlovoje, Узловое), starý název byl navrácen v roce 1995.
V roce 1992 zde žilo 4500 obyvatel, 3800 v roce 2001, a 3000 v roce 2006. Průměrná mzda zde v roce 2008 činila v přepočtu kolem 4000 Kč.[zdroj?]
Doprava
V Baťovu se nachází velká železniční stanice na hlavní železniční trati Lvov – Stryj – Čop s odbočkou na Berehovo a nákladní spojkou do Maďarska, jehož hranice leží jen 5 km jihozápadně. Vzhledem k blízkosti hranic mají všechny tyto tratě smíšený rozchod kolejí.
↑ Децентралізація в Україні. decentralization.gov.ua [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑Регіональний інформаційний центр "Карпати" » PODKARPATSKÁ RUS. Seznam obcí. [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online.
↑Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 67.
