Mižhirja, česky též Mežhorje,[1] dříve Volové,[2][3] nebo Volovoje[4][2],ukrajinsky Міжгір'я; rusky Межгорье (Mežgorje), v překladu „Mezihoří“; maďarsky Ökörmező = „Volské pole“) je městys (ukrajinsky selyšče) v okrese Chust v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Městys leží v horském údolí při soutoku říčky Volovce s Rikou a má přibližně 9 600[5] obyvatel. Do července 2020 byl správním centrem bývalého okresu Mižhirja, který byl poté začleněn do okresu Chust.
Název
Do roku 1953 se městys jmenoval Volové, popř. Volove Pole (ukrajinsky Волове, slovensky Volové), tento název byl zachován pouze v maďarštině.
Historie
První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1415. V minulosti město patřilo Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 až do roku 1938 bylo, pod názvy Volovoje[2][4] případně Volové,[2][3] součástí Československa, jako nejmenší okresní sídlo tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1921 zde stálo 718 domů a žilo zde 3740 obyvatel, z toho 49 Čechoslováků, 2873 Rusínů, 34 Maďarů a 763 Židů.[3] Za první československé republiky byl v městysu obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.[4] Od 15. dubna 1939 byl městys součástí samostatného státu Karpatská Ukrajina; za několik dní pak bylo Zakarpatí obsazeno maďarskými vojsky.
V roce 1944 byl městys s okolím přičleněno k Ukrajinské SSR na základě zfalšovaného referenda,[6] které probíhalo pod dohledem sovětských vojsk.
Roku 1953 bylo k městysu připojeno několik okolních vesnic a podle jedné z nich byl název celku změněn na Mežhorje/Mežgorje/Mižhirju, také z důvodu lepšího odlišení od nedalekého městečka Volovec.
Do července 2020 byl správním centrem bývalého okresu Mižhirja, který byl poté začleněn do okresu Chust.
Mižhirská vesnická komunita
Je zde administrativní centrum územního společenství zvané Mižhirská vesnická komunita (ukrajinsky Міжгірська селищна громада), do kterého patří Mižhirja a 21 vesnic, a to:
- Verchnij Bystryj, ukrajinsky Верхній Бистрий,
- Vučkove, ukrajinsky Вучкове,
- Pidčumal, ukrajinsky Підчумаль,
- Holjatyn, ukrajinsky Голятин,
- Liskovec, ukrajinsky Лісковець,
- Rekity, ukrajinsky Рекіти,
- Zaperedillja, ukrajinsky Запереділля,
- Stryhalňa, ukrajinsky Стригальня,
- Lozjanskyj, ukrajinsky Лозянський,
- Solky, ukrajinsky Сопки,
- Majdan, ukrajinsky Майдан,
- Novoselycja, ukrajinsky Новоселиця,
- Pryslip, ukrajinsky Присліп,
- Zavyjka, ukrajinsky Завийка,
- Titkivci, ukrajinsky Тітківці,
- Repynne, ukrajinsky Репинне,
- Dil, ukrajinsky Діл,
- Suchyj, ukrajinsky Сухий,
- Sojmy, ukrajinsky Сойми,
- Toruň, ukrajinsky Торунь,
- Lopušne, ukrajinsky Лопушне.
Mižhirská vesnická komunita má rozlohu 554,1 km². V roce 2020 v ní žilo 24 896 obyvatel.
Rodáci
Galerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Міжгірська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Mižhirja. www.dusekarpat.cz [online]. 2010-10-17 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d VOTOČEK, Emil. Monografie československých známek: Československá poštovní razítka 1919-1939. Díl XVII/druhý svazek. Praha: NADAS, 1988. S. 375.
- ↑ a b c Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1397.
- ↑ a b c Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 24.
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення України на 1 січня 2019 року. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. červen 2019. Dostupné online. [cit. 2019-06-25].
- ↑ hop. Ani Maďarsko, ani Ukrajina. Podkarpatská Rus se nakonec rozhodla pro Československo. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2018-10-29 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Štěpán Bunzák (1919 - 2004). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mižhirja na Wikimedia Commons
.jpg)
