Vlašská kaple prošla v letech 1715–1735, v souvislosti s výstavbou kostela sv. Klimenta, výraznými barokními úpravami, které významně změnily její vnitřní vzhled i dispozici. Došlo k přesunu hlavního oltáře z východní strany na západní, nad novým vchodem v původním místě oltáře byl vybudován malý balkon, kam byly později umístěny varhany. Pro vstup do kaple i kostela sv. Klimenta byl postaven společný vstupní portikus dle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Původní manýristická výzdoba kaple byla odstraněna a nahrazena barokní, v roce 1734 byla provedena nová malířská výzdoba včetně kupole.[3] Autoři nástěnných maleb nejsou s jistotou známi, jako možný autor hlavní fresky Nanebevzetí Panny Marie umístěné v kupoli je uváděn Giovanni Pietro Scotti.[3][4]
Popis
Jednoduchá kaple eliptického půdorysu byla vystavěna v letech 1590–1600 v manýristickém stylu. Svůj název vlašská (tj. italská) získala podle Vlašské kongregace tvořené komunitou Italů žijících v Praze na Malé Straně na protějším břehu Vltavy, pro něž byla vystavěna. Dnešní podoba kaple z let 1590-1600, vzniklá po celkové přestavbě staré kaple, díky své svébytné architektonické struktuře na eliptickém půdorysu s vnitřním ochozem, tvořícím malé mělké výklenkové kapličky, dodnes zaujímá význačné místo v historii české i evropské architektury, neboť je prvním příkladem[1] italské kaple na eliptickém půdorysu v Evropě severně od Alp.
Kapli s kupolí zdobila majestátní freska s výjevem nanebevzetí Panny Marie od neznámého a geniálního italského mistra tehdejší doby. I přes zasvěcení Panně Marii, byla kaple odedávna hovorově nazývána "Vlašská kaple", jak je ostatně běžně nazývána dodnes.
Galerie
Večerní kaple
Severní strana kaple s ochozem
Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Berglera z roku 1813
Pohled na oltář a kazatelnu
Reference
↑ abHORYNA, Mojmír; OULÍKOVÁ, Petra. Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Vlašská kaple. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. 39 s. ISBN80-7195-070-X. S. 33–37.
↑OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum : průvodce. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN80-7050-491-9. S. 65–66.
↑ abFIALOVÁ, Hana. Vlašská kaple a italská komunita v Praze z hlediska konceptu paměti. Praha, 2008 [cit. 10-06-2024]. 80 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Studium humanitní vzdělanosti. Vedoucí práce Blanka Altová. s. 15–16. Dostupné online.
↑PREISS, Pavel. Italští umělci v Praze. Praha: Panorama, 1986. 548 s. S. 405.