V roce 1842 byl k paláci připojen sousední dům, čímž vznikl nový průjezd. V roce 1848 palác získala jako věno princezna Vilemína Josefína z Colloredo-Mannsfeldu, která nechala upravit průčelí ve stylu druhého rokoka. Úpravy se týkaly též interiérů paláce a byly provedeny podle vídeňských předloh (1853). Vilemína Josefína byla provdána za knížete Vincence Karla z Auerspergu, který vlastnil i zámek Slatiňany, kde se dochovaly téměř identické interiéry (jídelna a Růžový salon). Za prusko-rakouské války v roce 1866 v paláci dočasně sídlilo pruské velitelství.
Další přestavba z roku 1900 představovala výraznou změnu interiérů západního křídla paláce. Palác zůstal v majetku Auerspergů do roku 1942, kdy zemřel bezdětný poslední člen z mladší linie Ferdinand kníže z Auerspergu (1887–1942). Rodový majetek včetně zámků Žleby a Slatiňany přešel na jeho starší sestru Marii Vilemínu, provdanou za Karla z Trauttmansdorffu, který vlastnil panství i palác do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn. Po roce 1945 byl palác využíván československou lóží svobodných zednářů.[2]
Palác v současnosti vlastní město Praha. Je spravován Galerií hlavního města Prahy, která plánuje jeho rekonstrukci a využití pro kulturní účely. Palác je částečně přístupný veřejnosti.[3]
Architektura
Čtyřkřídlý palác tvoří svými křídly obdélný dvůr. Románský původ domu prokazuje dochovaný prostor sklepení s původní klenbou. Pozůstatky vrcholně barokní klenby mají některé místnosti v přízemí. Hlavní průčelí paláce směrem do Karlovy ulice je dvoupatrové. Vrcholně barokní edikulovýportál zdobený vázami, putti a erbem Colloredo-Mansfeldů je patrně dílem Antonína Brauna.
V zadní části nádvoří je kašna s pískovcovou sochou Neptuna z doby kolem roku 1735. Ve velkém oválném slavnostním sále v prvním patře paláce je nástropní freska znázorňující shromáždění olympských bohů. Jejími autory jsou freskař Pietro Scotti a kvadraturista (malíř architektury) Giovanni Battista Zaist.[3]
Zajímavosti
V nejvyšším patře Colloredo-Mansfeldského paláce byla Královská česká zemská stavovská šermírna, která byla zrušena v roce 1914 po smrti Gustava Hergsella ml., posledního zemského mistra šermu.[4] První Český šermířský klub byl založen žáky této školy a působil rovněž zde, v prostorách nejvyššího patra tohoto paláce.[5] Po skončení 1. světové války obnovil klub svoji činnost na jiném místě Karlovy ulice, v Pöttingovském paláci.
Galerie
Nástropní fresky
Schodiště paláce
Interiér paláce
Erb Colloredo-Mansfeldů zdobí průjezd do dvora paláce
↑ČECHUROVÁ, Jana. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakl. Libri, 2002. 528 s. ISBN80-7277-122-1. Kapitola Poválečné rozkoukávání, s. 366–378.
↑ abColloredo-Mansfeldský palác [online]. Galerie hlavního města Prahy [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.mibcon.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-29.