Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici
Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici (pohled z Křižovnického náměstí)
Účel stavby
městský šlechtický palác
Základní informace
Sloh	Baroko
Architekti	Giovanni Battista Alliprandi a František Ignác Prée
Stavebník	Jáchym Ondřej Šlik
Další majitelé	Šlikové Bredové Mansfeldové Colloredo-Mansfeldové
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	Karlova 189/2 Praha 1, Staré Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Karlova a Smetanovo nábřeží
Souřadnice	50°5′9,6″ s. š., 14°24′52,56″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38309/1-97 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Colloredo-Mansfeldský palác (či palác Colloredo-Mansfeld) je barokní palácová budova s neorokokovým průčelím. Nachází se v Karlově ulici č. 189/2, na Starém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka.^[1]

V místě dnešního paláce stával nejprve románský, později gotický dům. Na počátku 17. století byla budova přestavěna ve stylu pozdní renesance. Právě zde se v noci z 8. na 9. listopadu 1620 také konalo poslední zasedání královské rady zimního krále Fridricha Falckého po porážce vojska českých stavů v bitvě na Bílé hoře. Dům tehdy patřil Jáchymu Ondřeji Šlikovi, jenž byl za svou účast na stavovském povstání roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí.

Vrcholně barokní přestavbu paláce inicioval na počátku 18. století hrabě Breda. Autorem projektu je zřejmě Giovanni Battista Alliprandi, nicméně přestavbu dokončil podle projektu Františka Ignáce Prée hrabě Jindřich Pavel z Mansfeldu (1712–1780), který palác koupil roku 1735.

V roce 1842 byl k paláci připojen sousední dům, čímž vznikl nový průjezd. V roce 1848 palác získala jako věno princezna Vilemína Josefína z Colloredo-Mannsfeldu, která nechala upravit průčelí ve stylu druhého rokoka. Úpravy se týkaly též interiérů paláce a byly provedeny podle vídeňských předloh (1853). Vilemína Josefína byla provdána za knížete Vincence Karla z Auerspergu, který vlastnil i zámek Slatiňany, kde se dochovaly téměř identické interiéry (jídelna a Růžový salon). Za prusko-rakouské války v roce 1866 v paláci dočasně sídlilo pruské velitelství.

Další přestavba z roku 1900 představovala výraznou změnu interiérů západního křídla paláce. Palác zůstal v majetku Auerspergů do roku 1942, kdy zemřel bezdětný poslední člen z mladší linie Ferdinand kníže z Auerspergu (1887–1942). Rodový majetek včetně zámků Žleby a Slatiňany přešel na jeho starší sestru Marii Vilemínu, provdanou za Karla z Trauttmansdorffu, který vlastnil panství i palác do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn. Po roce 1945 byl palác využíván československou lóží svobodných zednářů.^[2]

Palác v současnosti vlastní město Praha. Je spravován Galerií hlavního města Prahy, která plánuje jeho rekonstrukci a využití pro kulturní účely. Palác je částečně přístupný veřejnosti.^[3]

Čtyřkřídlý palác tvoří svými křídly obdélný dvůr. Románský původ domu prokazuje dochovaný prostor sklepení s původní klenbou. Pozůstatky vrcholně barokní klenby mají některé místnosti v přízemí. Hlavní průčelí paláce směrem do Karlovy ulice je dvoupatrové. Vrcholně barokní edikulový portál zdobený vázami, putti a erbem Colloredo-Mansfeldů je patrně dílem Antonína Brauna.

V zadní části nádvoří je kašna s pískovcovou sochou Neptuna z doby kolem roku 1735. Ve velkém oválném slavnostním sále v prvním patře paláce je nástropní freska znázorňující shromáždění olympských bohů. Jejími autory jsou freskař Pietro Scotti a kvadraturista (malíř architektury) Giovanni Battista Zaist.^[3]

V nejvyšším patře Colloredo-Mansfeldského paláce byla Královská česká zemská stavovská šermírna, která byla zrušena v roce 1914 po smrti Gustava Hergsella ml., posledního zemského mistra šermu.^[4] První Český šermířský klub byl založen žáky této školy a působil rovněž zde, v prostorách nejvyššího patra tohoto paláce.^[5] Po skončení 1. světové války obnovil klub svoji činnost na jiném místě Karlovy ulice, v Pöttingovském paláci.

• 
  Nástropní fresky
• 
  Schodiště paláce
• 
  Interiér paláce
• 
  Erb Colloredo-Mansfeldů zdobí průjezd do dvora paláce
• 
  Socha Neptuna na nádvoří paláce
• 
  Expozice na nádvoří paláce

• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 77, 177. 
• VLČEK, Pavel. Colloredo-Mansfeldský palác na Starém Městě pražském. Ilustrace Milan Musil. Praha: Artefactum, 2015. 67 s. ISBN 978-80-86890-68-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu palác Colloredo-Mansfeld na Wikimedia Commons
• Colloredo-Mansfeldský palác na stránkách Galerie hlavního města Prahy
• Stucco lustro v Colloredo-Mansfeldském paláci na rajce.net (osobní blog)
• Colloredové, Modrá krev, Česká televize

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)
Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác