PROFILPELAJAR.COM

Palác Pachtů z Rájova (Langerův, Seebergův) ; na nároží ulic Celetná ; a Králodvorská
	Palác Pachtů z Rájova (Langerův, Seebergův) na nároží ulic Celetná a Králodvorská
Základní informace
Sloh	Pozdní baroko
Architekt	Snad Kilián Ignác Dientzenhofer
Výstavba	Kolem roku 1740
Materiál	Zdivo
Další majitelé	Pachtové z Rájova
Současný majitel	Česká republika
Pojmenováno po	Pachtové z Rájova
Poloha
Adresa	Celetná 585/31; Králodvorská 585/2; Praha 1, Staré Město; 110 00 Praha 1, Česko
Ulice	Celetná a Králodvorská
Souřadnice	50°5′14,64″ s. š., 14°25′35,04″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38670/1-319 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Pachtů z Rájova, či Pachtovský palác, zvaný též Seebergovský palác nebo Langerovský dům, je vrcholně barokní, částečně klasicistně upravený palác stojící na adrese Celetná 585/31, Králodvorská 585/2 na Starém Městě v městské části Praha 1. Je chráněn od roku 1964 jako kulturní památka.^[1]

Historie

Na místě dnešního paláce stávaly čtyři středověké domy. Ty byly nejprve v 15. století sjednoceny, prošly renesanční přestavbou a v roce 1666 byly majetkem pánů ze Seebergu.^[2] Roku 1689 při tzv. francouzském požáru zcela vyhořely a byly pak spojeny do jednoho domu.

V roce 1737 palác zakoupil rytíř Josef Ignác von Langer, který si zřejmě u Kiliána Ignáce Dientzenhofera objednal projekt přestavby ve slohu vrcholného baroka, která byla dokončena v roce 1740.

V letech 1801–1822 vlastnili palác Pachtové z Rájova. Po roce 1840 připravil klasicistní úpravy stavitel Jan Ripota: dvorní křídla byla o patro zvýšena, byly vybudovány pavlače.^[3]

Ve 30. letech 20. století byl palác sídlem banky, což si vyžádalo významné úpravy včetně zastřešení dvora. K dalším úpravám interiérů pak dále došlo v 80. letech 20. století. V současnosti je palác využíván jako administrativní budova pro Ministerstvo vnitra.

Architektura

Palác je čtyřkřídlý objekt téměř čtvercového půdorysu kolem novodobě zastřešeného dvora. Hlavní průčelí do Celetné ulice má 14 okenních os, středních osm zvýrazňuje rizalit. Ve středu tohoto průčelí je portál, který nese štukové medailony Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Nad profilovanou korunní římsou je nad portálem štítový vikýř s volutově stočenými křídly. Boční průčelí v Králodvorské ulici je jednodušší, má 9 os.

V přízemí jsou dodnes dochované barokní klenby a barokní schodiště s klasicistním zábradlím. V jedné místnosti 1. patra se dochoval strop s výzdobou z doby Dientzenhoferovy přestavby.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-09]. Identifikátor záznamu 150668 : Palác Seebergrovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Ruth (1904), s. 113
↑ Vlček (1999), s. 391

Literatura

RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. Praha: Pavel Körber, 1903. Dostupné online. S. 112–113.
Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 54.
VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 391–392.

Související články

Palác Pachtů z Rájova, seznam paláců tohoto jména
Seznam budov v Celetné ulici

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Pachtů z Rájova na Wikimedia Commons
Palác Pachtů z Rájova Archivováno 3. 9. 2012 na Wayback Machine. na kralovskacesta.cz

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.