Byl synem krumlovského horníka Antonína Ripoty a Růženy roz. Bílkové. V letech 1821–1825 studoval stavitelství na pražském stavovském technickém učilišti a později architekturu ve Vídni. V Praze bydlel nejprve na Staroměstském náměstí a od roku 1832 na Novém Městě pražském. Měšťanské právo získal v roce 1843, od roku 1848 byl po dlouhá léta členem městské rady obce pražské. Měl šest dětí, z nichž nejmladší syn Jan Rypota (1843–1914) byl akademický malíř.
Ripotovým přítelem byl tehdejší významný pražský architekt Josef Kranner (1801–1871); několik pražských domů Ripota stavěl podle jeho návrhů.[3] Jeho činnost byla rozsáhlá, projektoval a stavěl domy na Starém Městě, v Karlíně, na Malé Straně. Ve své závěti odkázal Jan Ripota 100 zlatých pražskému zednickému společenstvu s tím, že úroky připadnou na chudé stavitele bez práce či na vdovy po nich.[4]
Některé stavby v Praze, které realizoval nebo se na nich podílel:
nárožní dům pozdně klasicistního původu Prvního pluku 140/4, Praha 8 Karlín (1837, severní křídlo domu z roku 1859)[5]
↑ MČ Praha 8: Kulturní památky - U Červené hvězdy. m.praha8.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
↑ ab Národní. ahapraha.sweb.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-24.
↑ dům U Zlatého hroznu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
↑ Repy Monastery by Karel Stolar - Prague, Czech Republic - Paintings Then and Now on Waymarking.com. www.waymarking.com [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online.
Literatura
POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 167, 208, 227, 277, 286, 328, 329.
VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN80-200-0771-7. S. čp. 16, 23, 28, 240, 256, 272, 337, 338, 383, 458, 499.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Ripota na Wikimedia Commons