Nejprve se učil v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později se vyučil u pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. O tovaryšské cestě není mnoho zpráv, mohl studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s Giovannim Battistou Alliprandim, Janem Blažejem Santinim-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. Roku 1699 se po slavnostní přísaze stal samostatným stavitelem, brzy také předním členem staroměstského cechu. Jednou z prvních realizací byl návrh na stavbu prelatury a refektáře u staroměstských benediktinů u kostela sv. Mikuláše. První samostatnou stavbou byla kaple sv. Jana Nepomuckého na vídeňském předměstí Leopoldstadt, postavená mezi lety 1709-1711, ovšem dodnes se nedochovala. Františkův otec velmi dbal na důkladném vzdělání a připravoval jej na profesi stavitele, oba dva byli znalí i latinského jazyka. Široký rozhled a znalosti Františka Maxmiliána se odrazily v pokusu o zřízení pražské Akademie umění v roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem a malířem Michaelem Václavem Halbaxem, ale neuspěli. Tímto pokusem předběhli svou dobu o téměř 100 let.[3] Přátelil se a spolupracoval s malířem Václavem Vavřincem Reinerem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem.
V rámci provozu byl výjimečný i vztahem ke stavitelům. Dostával se do nejbližších okruhů svých aristokratických zákazníků, pravděpodobně i díky svému vzdělání a rozhledu. Později vystupoval vůči objednavatelům až v partnerské pozici. Především dával přednost pracím, které byly úzce spojeny s objednavateli, jako například návrhy interiérového zařízení. Byl velmi štědře honorován, a to i pouze za plány, které musely rozpracovat realizovat jiní.[3]
Vždy se snažil udržovat co nejlepší kolegiální vztahy, na rozdíl od jiných, jejichž spory nejednou vedly před soud. Přejímání zakázek tak probíhalo velmi plynule, nedramaticky. Styk s G. B. Alliprandim byl velmi rozhodující pro Kaňkovo architektonické vyzrání. Ve druhém desetiletí 18. století nahradil ve službách Jana Josefa z Valdštejna rodinu stavitelů Canevallů, se kterými nadále udržoval dobré vztahy. Především s Marcem Antoniem Canevalle, kterému dvakrát svědčil u křtu dětí.[3]
V roce 1723 byl jmenován císařským architektem a tomuto postavení odpovídal i architektův majetek. K roku 1725 přiznával příjem 500 zl., ovšem podle dochovaných smluv se jeho příjem pohyboval kolem 1470 zl., vlastnil nejméně čtyři domy, další pravděpodobně pořídil svým dětem. Srovnatelný majetek měl v té době pouze Kaňkův blízký přítel M. B. Braun, který vlastnil 3 domy a přiznával příjem 900 zl.[3]
Již ve dvacátých letech 18. století začíná omezovat stavební aktivity, které částečně přebírají jeho žáci. I s nimi Kaňka udržoval dobré vztahy. Nejvíce s ním spolupracoval František Ignác Prée, za žáka Kaňky se sám označoval Anselmo Lurago a můžeme předpokládat, že vyučil též Václava Špačka, nebo J. J. Hrdličku.[3]
Ve třicátých letech již nejsou zmínky o konkrétní stavitelské činnosti, Kaňka vystupuje jako bohatý pražský pivovarník, který se díky finančnímu zabezpečení může věnovat svým zálibám. Roku 1737 si ve svých 63 letech bere příslušnici erbovní rodiny Kateřinu Malou z Tulejovic, se kterou měl dvě děti. Roku 1764 sepisuje Kaňka v češtině svou poslední vůli a o dva roky později umírá ve věku 92 let. Pohřben byl 14. července 1766 do krypty v kostele Panny Marie před Týnem.[4] František Maxmilián Kaňka za svůj život přežil dvě generace stavitelů a mnozí z nich jsou paradoxně dnes mnohem známější. Dobovému věhlasu a společenskému postavení se mohl jen částečně blížil K. I. Dientzenhofer.[3]
Práce pro šlechtické rody
Největším přínosem Františka Maxmiliána Kaňky pro barokní Čechy jsou realizace zámků, které byly stavěny v centrech nově vzniklých panství. Od konce 17. století vznikají nově venkovská sídla specializovaného účelu, ta byla většinou spojována s lovem, tedy lovecké zámky, které mají velice blízko k vídeňským lusthauzům a velmi vzdáleně připomínají principy italských venkovských vil. Právě Kaňka se proslavil jako osoba, která dokáže nejlépe splnit požadavky na reprezentaci, vysoké nároky na vzhled a též na vybavení takových loveckých zámků.[3]
Mezi lety 1720-1724 vznikal nejvýznamnější zámecký počin Františka Maxmiliána Kaňky, a to zámek v Krásném Dvoře. Tuto přestavbu renesanční vily si objednal František Josef Černín z Chudenic a dokonce v průběhu stavby musel Kaňka měnit plány podle přání stavebníka. Pro Černína také upravoval Černínský palác v Praze na Hradčanech, kde navázal na Carattiho koncepci a svými doplňky ji ještě umocnil.[3][4]
Sakrální tvorba
Kaňkova sakrální díla často vznikala pro šlechtické stavebníky. V pozici dvorního architekta projektoval mnoho méně významných staveb, přesto že se takové zakázky snažil předávat svým žákům, či jiným architektům. Mnoho venkovských kostelů tak navrhl tak, aby splnil požadavek na menší finanční výdaje při stavbě.[3]
Ze staveb, které ukazují Kaňkovu variabilitu v sakrálním prostředí, lze zmínit například kostel Nanebevzetí Panny Marie ve středočeských Zlonicích, který vyprojektoval pro Filipa Josefa Kinského v roce 1727. Tento kostel se od ostatních odlišuje především v bohatém dynamizovaném členění.[3]
František Maxmilián Kaňka také pracoval na dobově neobvyklé zakázce, a to na přestavbě pražské univerzity – Karolina, kterou nejdříve zaměřil, aby zdokumentoval původní stav. Díky tomu známe původní podobu univerzity.[3]
Ve spolupráci s M. B. Braunem vytvořil pozoruhodné sochařské dílo v plenéru, totiž pomník Karla VI. v Hlavenci nedaleko Staré Boleslavi, který objednal hrabě František Antonín Špork. Odhalen byl roku 1725 a na oslavě u příležitosti odhalení byl přítomen i princ Tomáš Emanuel Savojský. Kaňka byl přítomen i u vytváření náhrobku hraběte Ferdinanda Leopolda Šporka, mladšího bratra F. A. Šporka, kde působil jako jakýsi "umělecký ředitel" a dohlížel na vytváření díla.[3]
Do téměř sochařských kompozic lze též zařadit zámeckou bránu v Konopišti z roku 1725.[3]
Mezi expresivnější vyjádření lze zařadit úpravu interiéru kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově u kláštera augustiniánů. Kaňkovi je zde připisována úprava z let 1733–1740, kde jsou nejvýraznější boční rizality v podobě balkonů s bohatou sochařskou výzdobou, které doprovázejí náročně pojatou hudební kruchtu.[3]
↑ abcdefghijklmnopqrstuvMACEK, Petr. František Maxmilián Kaňka a architektura barokního minimalismu, in: Barokní architektura v Čechách, ed. Petr Macek, Richard Biegel, Jakub Bachtík. první vydání. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN978-80-246-2736-6. S. 331–351.
↑ abcVLČEK, Pavel (ed.). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, 2004. ISBN80-200-0969-8. S. 294–297.
↑Litvínovská hraběcí manufaktura na výrobu sukna [online]. Litvínov: Městský úřad Litvínov [cit. 2024-04-24]. Dostupné online.
↑POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. S. 219.
↑Kilián Ignác Dientzenhofer : a umělci jeho okruhu ; výstava je uspořádána u příležitosti 300. výročí narození Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Praha: Národní galerie v Praze, 1989. 232 s. ISBN80-7035-003-2, ISBN978-80-7035-003-4. OCLC632009321 S. 65–66.
P. Macek – P. Vlček – P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180–220.
Petr Macek: František Maxmilián Kaňka a architektura barokního minimalismu, in: Barokní architektura v Čechách, ed. Petr Macek - Richard Biegel - Jakub Bachtík, Praha, 2015, s. 331-351.
Věra Naňková: Architektura vrcholného baroka v Čechách, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989
Jaromír Neumann: Český barok, Praha 1974
Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.
Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004
VLČEK, Pavel. Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky. Praha: Kotěrovo centrum architektury o.p.s. ve spolupráci s Foibos Books s.r.o., 2016. 139 s. ISBN978-80-87073-90-2.