Vinařský rybník je přírodní památka mezi vesnicemi Vinaře a Vidolice v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území je zachování rákosových a břehových porostů kolem Vinařského rybníka, které jsou významným hnízdištěm chráněných druhů ptactva. Roste zde také řada chráněných a ohrožených druhů rostlin.
Historie
Doba vzniku rybníka je nejasná, ale na mapě z druhého vojenského mapování, které proběhlo v letech 1806–1869, není vyznačen.[2] Až do druhé poloviny dvacátého století rybník nebyl příliš ovlivňován lidskou činností. Teprve v padesátých letech dvacátého století začalo docházet k erozi a splachování půd z okolních polí, a tím k zanášení rybníka. Spolu s půdou se do vody dostávala průmyslová hnojiva, která vedla k silné eutrofizaci rybníka.[3]
V polovině devadesátých let dvacátého století došlo také k velkému zvýšení rybí osádky s nevhodnou druhovou skladbou. Ochranu zimujících a tažných ptáků narušovalo vypouštění polodivokých kachen a odstřel pernaté zvěře místním mysliveckým sdružením Vinaře.[3] Majitelem rybníka byl v devadesátých letech dvacátého století Český rybářský svaz.[5]
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 15,13 hektaru se nachází na rozhraní katastrálních územíPětipsy, Vilémov u Kadaně a Vinaře. Rozloha rybníka dosahuje přibližně šestnáct hektarů, z čehož pět hektarů tvoří rákosový porost. Průměrná hloubka vody je 70–80 centimetrů.[6] Vlastní chráněné území zahrnuje přibližně západní polovinu rybníka, břehový porost na jeho jižní straně a porosty pod hrází podél Vintířovského potoka a souběžných struh směrem k Vidolicím.[7] Vinařský rybník je součástí ptačí oblastiDoupovské hory.[4]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v teplé oblasti T2, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů.[8] Rybník je napájen vodou z Vintířovského potoka, který odvodňuje okolí do říčky Liboce a ta dále do Ohře[8]
Pravidelně zde hnízdí rákosník velký(Acrocephalus arundinaceus),slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula),slavík obecný(Luscinia megarhynchos) a nepravidelně také sýkořice vousatá(Panurus biarmicus). Jako nocoviště lokalitu využívají až tisíce jedinců vlaštovky obecné(Hirundo rustica). V dřevinami porostlém prostoru pod hrází hnízdil moudivláček lužní(Remiz pendulinus) a zaznamenána byla i žluva hajní(Oriolus oriolus).[10][11] V době vyhlášení chráněného území na Vinařském rybníce existovala kolonie racka chechtavého(Chroicocephalus ridibundus) o velikosti až 500 hnízdících párů, která později zanikla.[3]
↑ abcMELICHAR, Vladimír. Plán péče o přírodní památku Vinařský rybník na období 2014–2023 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2013-12-10 [cit. 2019-04-29]. S. 11. Dále jen Plán péče (2013). Dostupné online.
↑ abPP Vinařský rybník [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2019-04-29]. Dostupné online.
↑ abcChráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN80-86064-37-9. Kapitola Vinařský rybník, s. 103.
↑ abcdCENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-04-29]. Dostupné online.
↑BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3A Žatecká pánev, s. 122.