PROFILPELAJAR.COM

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Kokrháč
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Úbočí svahu pod vrcholem
Základní informace
Vyhlášení	22. listopadu 1990
Nadm. výška	480–620 m n. m.
Rozloha	9,38 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Chomutov
Umístění	Kadaň
Souřadnice	50°26′32,64″ s. š., 13°14′49,2″ v. d.
	Kokrháč
Další informace
Kód	1508
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Kokrháč je přírodní památka v Krušných horách. Nachází se v Prunéřovském údolí asi jeden kilometr jihozápadně od vsi Místo v okrese Chomutov. Důvodem ochrany území je ukázka selektivního zvětrávání ortorul s reliktním borem a výskytem medvědice lékařské.

Historie

Okolí Místa patřilo od středověku k menším hornickým střediskům lokálního významu v Krušných horách. Počátky těžby surovin spadají do patnáctého století, ale z raných dob zdejšího dolování se dochovalo jen málo informací. Doly na stříbro se údajně nacházely západně od Místa. Pokusně byly bez úspěchu obnovovány ještě v osmnáctém a devatenáctém století. V širším okolí se těžily také rudy železa v podobě křemenných žil s hematitem. Po druhé světové válce se v Prunéřovském údolí západně od Hasištejna zkoumala ložiska fluoritu.^[2]

Chráněné území vyhlásil okresní národní výbor v Chomutově dne 22. listopadu 1990 jako chráněný přírodní výtvor. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1508. Spravuje ji Krajský úřad Ústeckého kraje.^[3]

Přírodní poměry

Přírodní památka s rozlohou 9,24 hektarů leží nadmořské výšce 450–640 metrů. Nachází se u severní hranice katastrálního území Prunéřov, které patří k městu Kadaň.^[3] Území je součástí evropsky významné lokality Kokrháč – Hasištejn s celkovou rozlohou 168 hektarů^[4] a nachází se v přírodním parku Údolí Prunéřovského potoka.

Geologie, geomorfologie, půdy

Geologické podloží tvoří drobně až středně zrnité muskovitické až dvojslídné ortoruly až migmatity ze svrchního proterozoika až spodního paleozoika.^[5] Ortorula na Kokrháči se svou načervenalou barvou patří do skupiny červených rul krušnohorského krystalinika.^[6]

Z geomorfologického hlediska území leží v Krušných horách, v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina.^[7] Nachází se na strmém svahu Prunéřovského údolí, na kterém vodní eroze a mrazové zvětrávání vymodelovaly stupňovitě rozčleněný hřeben tvořený odolnějšími horninami. Svah údolí je pod skalními útvary pokrytý sutí a kamenitohlinitými sedimenty.^[5] Nejvyšší bod chráněného území se nachází na severní straně protáhlého výběžku Volyňského vrchu, který je s nadmořskou výškou 727 metrů nejvyšším bodem v okolí. Na mělkých svahovinách se vyvinul půdní pokryv tvořený kambizemí dystrickou.^[7]

Hydrologie, podnebí

Celé údolí odvodňuje Prunéřovský potok, jehož koryto tvoří severní a severozápadní hranici přírodní památky a který se u Kadaně vlévá do vodní nádrže Kadaň na řece Ohři. V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT4, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů.^[8]

Flóra a fauna

Svah údolí porůstá hospodářský les s převahou druhotně rozšířeného smrku. V okolí skalních útvarů se ostrůvkovitě vyskytují reliktní bory s vtroušeným dubem a bukem, ve kterých roste silně ohrožená medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi). Zvířena je zastoupena běžnými lesními druhy a z ochranářského hlediska nemá zvláštní význam.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2024-06-14].
↑ URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. Ústecký kraj. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. Kapitola Místo, s. 215, 217.
↑ ^a ^b PP Kokrháč [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
↑ Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2019-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-01.
↑ ^a ^b ^c Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Kokrháč, s. 90.
↑ GÜRTLEROVÁ, Pavla. Kokrháč [online]. Česká geologická služba, 2009-02-05 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-01]. Dostupné online.
↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.