Nejstarší zprávy o těžbě rašeliny v oblasti novodomského rašeliniště pochází z osmnáctého století, ale intenzivní těžba borkováním probíhala zejména po roce 1920 a skončila v období druhé světové války. Rašelina se využívala jako stelivo pro dobytek a vyráběly se z ní brikety. Stopy po těžbě jsou v malé míře patrné severně od Nového rybníka, který vznikl zaplavením části dolového pole. V době činnosti okolních železnorudných dolů se v přiléhajících lesích těžilo dřevo určené k výrobě dřevěného uhlí. V důsledku toho došlo k přeměně smrkových lesů s vtroušenou jedlí, břízou a bukem na čistě smrkové porosty.[4]
Od šedesátých let dvacátého století docházelo k imisím plynů ze spalování hnědého uhlí, které způsobily zánik lesů v okolí rašelinišť. Oslabené lesy v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století navíc postihla kůrovcová kalamita. V roce 1979 se přemnožila hřebenule ryšavá(Neodiprion sertifer), která holožírem poškodila 90 % porostu Jezerního rašeliniště.[5] Při obnově lesů bylo území v okolí rašelinišť odvodněno, buldozery shrnuly vrchní vrstvu půdy a odumřelé stromy byly nahrazeny nepůvodními dřevinami jako smrk pichlavý(Picea pungens),modřín opadavý(Larix decidua) nebo různými druhy borovic.[6]
Chráněné území s rozlohou 650,8713 hektaru se nachází v Krušných horách v nadmořské výšce 778–838 metrů v katastrálních územíchPohraniční a Načetín u Kalku.[1] Rozsáhlé rašeliniště vzniklo spojením tří původně samostatných ložisek rašeliny. Největší střední část chráněného území se označuje jako Jezerní rašeliniště (německySeeheide). Na ně na severozápadě navazuje Načetínské rašeliniště (Keilheide) a na východě tzv. Vlčina (Bei sechs Wölfen) v prostoru severně od Nového a Starého rybníka. Území mezi Načetínským a Jezerním rašeliništěm se nazývalo Ochsenstaller Heide.[9]
Geologie
Geologické podloží tvoří horniny kateřinsko-reizenhainské klenby krušnohorského krystalinika, které jsou zastoupeny ortorulami a muskovitickými až dvojslídnými zbřidličnatělými pararulami. Na kontaktech obou typů hornin vyvěraly prameny, které vedly ke vzniku rašelinišť.[10] Na rulových zvětralinách se podle plánu péče vyvinul jako půdní typpodzol,[10] ale podle Půdní mapy ČR podzoly zasahují jen do jihozápadní částí chráněného území, zatímco ve zbývající části se, mimo oblasti rašeliny, vyvinuly gleje.[11]
V letech 1960–1961 proběhlo měření části rašelinišť, ve kterých hloubka rašeliny dosahovala alespoň padesát centimetrů. Podle něho Načetínské rašelinště měřilo 75,26 hektaru a maximální hloubka rašeliny dosahovala 6,8 metru. Jezerní rašeliniště s Vlčinami měřilo 291,61 hektaru a hloubka dosahovala až 7,5 metru.[9] Rašelina je rašeliníkového a rašeliníko-suchopýrového typu a její pH se pohybuje od 2,9 do 5,5.[10]
Geomorfologie
V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Krušných horách, které jsou součástí Krušnohorské hornatiny, konkrétně v jejich podcelkuLoučenská hornatina. Většina chráněného území patří do okrskuPřísečnická hornatina, ale přibližně podél severovýchodní hranice území vede také hranice okrsků, a zejména oblast Vlčin severně od Starého rybníka náleží k rudolické hornatině.[11] Jednotlivé oblasti výskytu rašelin jsou typickými vrchovišti s centrální vyvýšenou oblastí obklopenou vrchovištním svahem a okrajovou částí zvanou lagg. Nezaplavené části jsou pokryté drobnými kopečky zvanými bulty[9] a prohlubněmi mezi nimi (šlenky).[12]
Hydrologie
V chráněném území pramení množství drobných vodních toků, které stékají do údolí Kameničky, Načetínského potoka nebo Černé. Všechny patří k povodí Labe, ale zatímco Kamenička odvádí vodu do Chomutovky a dále do Ohře, Načetínský potok a Černá tečou na opačnou stranu Krušných hor a vlévají se do Flájského potoka, který vodu odvádí postupně do Zschopau, Freiberské Muldy, Muldy a teprve ta se vlévá do Labe. Největšími vodními plochami v rezervaci jsou Starý a Nový rybník.[13] V Jezerním rašeliništi se nachází jezírko napájené pravděpodobně silnými prameny, které dokáží narušit vegetaci a sedimenty nad dně,[9] ale i tak jezírko po značnou část roku vysychá.[10] Rašelinné jezírko bývalo i v Načetínském rašeliništi, ale zaniklo a zůstaly po něm pouze stopy v terénu.[9]
Podnebí
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Novodomské rašeliniště leží v chladné oblasti CH6,[1] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci.[14] Průměrná roční teplota je asi 5,1 °C. Roční úhrn srážek dosahuje 915 milimetrů, vegetační období trvá v průměru 123 dní[10] a sníh zde leží 120–140 dní v roce.[14]
Flóra
V chráněném území existuje šest druhů cenných ekosystémů, z nichž největší část (60 %) zabírají vrchoviště s klečí. Původní borovice blatka(Pinus rotundata) zde byla nahrazena vikarizujícíklečí(Pinus mugo var. pseudopumilio). Její porost v Novodomském rašeliništi je pravděpodobně největší v Česku. Téměř třetinu území zabírají exhalacemi poškozené rašelinné smrčiny. Roste v nich jen málo dospělých stromů, ale dochází k jejich četnému zmlazování a tím i celkové obnově.[15]
Zbývající druhy ekosystémů zabírají maximálně po dvou procentech rozlohy. Patří k nim rašelinné březiny na východním okraji Načetínského rašeliniště a v přechodové části mezi ním a Jezerním rašeliništěm. Bříza pýřitá(Betula pubescens) je v nich nahrazena břízou karpatskou(Betula carpatica). Ve světlinách březin na rozhraní obou rašelinišť existují malé plošky lučních pramenišť bez tvorby pěnovců. K nejvzácnějším částem, s častým výskytem ohrožených druhů rostlin, patří ekosystémy otevřených vrchovišť a vrchovištní šlenky. Oba typy se nachází ve vrcholových částech Načetínského a Jezerního rašeliniště.[15]
Jedním ze silně ohrožených druhů rostlin v Novodomském rašeliništi je bříza trpasličí(Betula nana). Původně rostla na několika lokalitách na okrajích porostů kleče, ale okolo roku 2018 zůstaly jen dvě místa výskytu. V podrostu borovic roste také silně ohrožená šicha černá(Empetrum nigrum), ohrožená klikva bahenní(Vaccinium oxycoccos) a vzácně také rojovník bahenní(Rhododendron tomentosum). Ve vrcholových částech obou rašelinišť se vyskytují až tisíce jedinců kriticky ohrožené rosnatky okrouhlolisté(Drosera rotundifolia) a stovky rostlin ohrožené kyhanky sivolisté(Andromeda polifolia). Šlenky a okrajové laggy vrchovišť si vybírá ohrožený prstnatec Fuchsův(Dactylorhiza fuchsii) a silně ohrožená ostřice mokřadní(Carex limosa). Na okrajích cest vzácně roste koprník štětinolistý(Meum athamanticum) a v oblasti pramenišť rostou desítky rostlin zdrojovky potoční(Montia hallii), jejíž výskyt na lokalitě je nestálý.[16]
Rostliny v Načetínském rašeliništi
Suchopýr pochvatý
Prstnatec Fuchsův
Rosnatka okrouhlolistá
Bříza trpasličí
Šicha černá
Fauna
Mezi nejvzácnější živočichy v Novodomském rašeliniště patří v Česku kriticky ohrožený netopýr černý(Barbastella barbastellus), jehož výskyt byl zaznamenán v okolí Nového rybníka. Žije zde také malá populace tetřívka obecného(Tetrao tetrix), kterého bylo v době okolo roku 2018 napočítáno 6–10 kohoutků.[17] Právě na zvětšení jeho populace jsou zaměřená ochranářská opatření, která spočívají v udržování mozaikovité struktury prostředí, zajištění dostatečné potravní nabídky a omezení predátorů nebo rušivých vlivů člověka.[18]
V okolí vodních ploch byli pozorováni silně ohrožení netopýr vodní(Myotis daubentonii),netopýr severní(Eptesicus nilssonii),netopýr rezavý(Nyctalus noctula) a netopýr pestrý(Vespertilio murinus). Po celé ploše se běžně vyskytuje ještěrka živorodá(Zootoca vivipara) a v Novém rybníce žije čolek obecný(Lissotriton vulgaris).[17] Zejména v okrajových částech území se vyskytují desítky exemplářů silně ohroženého slepýše křehkého(Anguis fragilis), kriticky ohrožené zmije obecné(Vipera berus) a zaznamenán byl také vlk obecný(Canis lupus).[10]
Během průzkumu střevlíkovitých brouků a mravenců uskutečněného v roce 2002 bylo na území rezervace nalezeno deset druhů mravenců. Nejčastěji zaznamenanými druhy byli mravenec rezavý(Myrmica ruginodis) se 140 koloniemi a mravenec obrovský(Camponotus herculeanus) s 51 koloniemi. Kromě dalších druhů byla zjištěna také jedna kolonie mravence hranatého(Harpagoxenus sublaevis), u kterého se jedná o první zaznamenaný výskyt v okrese Chomutov.[19] Během stejného výzkumu bylo zjištěno také 25 druhů pestřenek(Syrphidae).[20]
Rizika
Vliv dlouhodobé ochrany a omezené hospodářské i rekreační využití území se na stavu lokality projevuje pozitivně. K negativním vlivům činnosti člověka patří přetrvávající vliv imisí, intenzivní lesnické hospodaření v přilehlých lesních porostech (vápnění, obnova melioračních příkopů, vysazování nepůvodních dřevin), vysoké stavy jelení zvěře, prasat divokých, lišek a mývala severního(Procyon lotor). Zatímco jelení zvěř ohrožuje zejména vegetaci trusem, přímou likvidací ohrožených druhů a zavlékáním nepůvodních druhů rostlin, ostatní druhy zvířat jsou rizikem spíše pro populaci tetřívka obecného a jiné živočichy.[5] Starší lesnická opatření v podobě průseků a odvodňovacích příkopů postupně zanikají a získávají charakter rašelinišť. Samotné průseky jsou však vhodné k udržení populace tetřívka. Mimo chráněné území odvodňovací příkopy stále fungují a způsobují pokles hladiny podzemní vody.[21]
Přístup
Okrajové části území jsou přístupné po zpevněných cestách. Podél severozápadní části hranice vede silnice III. třídy z Načetína do Pohraniční. Podél ní je modře vyznačena turistická trasa, která pokračuje také podle severovýchodní hranice a jižně od Jeleního vrchu vede v místech mezi Jezerním rašeliništěm a Vlčinami přímo chráněným územím. Podél značné části jižní hranice vede červeně značená trasa z Hory Svatého Šebestiána do Zákoutí. Po převážně stejných cestách vedou také značené cyklotrasy č. 23, 3078 a 3081.[13] Střed rezervace je přístupný jen s obtížemi a jeho návštěvnost je zanedbatelná.[21]
Odkazy
Reference
↑ abcdNPR Novodomské rašeliniště [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-08]. Dostupné online.
↑Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑Plán péče o národní přírodní rezervaci Novodomské rašeliniště na období 2018–2019 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2018-04-19 [cit. 2019-05-08]. S. 12. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
↑ abCENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
↑ abVONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-04]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI10.1080/17445647.2013.800827.
↑VYSOKÝ, Václav. Průzkum mravenců na území NPR Novodomské rašeliniště v Krušných horách na Chomutovsku (Hymenoptera: Formicidae). Památky, příroda, život. 2008, roč. 40, čís. 1, s. 6–12. ISSN0231-5076.
↑VYSOKÝ, Václav. Pestřenky NPR Novodomské rašeliniště (Diptera: Syrphidae). Památky, příroda, život. 2008, roč. 40, čís. 3, s. 6–8. ISSN0231-5076.
Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN80-86064-37-9. Kapitola Novodomské rašeliniště, s. 96.