PROFILPELAJAR.COM

Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc.
Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc.
Narození	18. listopadu 1912; Říkovice
Úmrtí	23. září 1985 (ve věku 72 let); Brno
Alma mater	Masarykova univerzita
Povolání	archeolog a muzeolog
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Vilém Hrubý (18. listopadu 1912 Říkovice – 23. září 1985 Brno), původní profesí pedagog, vlastivědný pracovník, muzejník, archeolog, objevitel prvního křesťanského kostela prokazatelně náležejícího do období Velké Moravy v poloze Na Valách.

Život

Se jménem prof. Viléma Hrubého jsou spojeny významné archeologické objevy na našem území z velkomoravského období (cca 9. až první půle 10. století), především hradiště Veligradu, které se nacházelo na území dnešního Starého Města a Uherského Hradiště, a přilehlých lokalit. S touto lokalitou je spojena i významná část jeho života. Vilém Hrubý se sice narodil v obci Říkovice jižně od Přerova, ale již v prvním roce jeho života se rodiče přestěhovali do Uherského Hradiště.

Po maturitě v roce 1932 působil jako učitel na školách ve Spytihněvi, v Jankovicích, v Sušicích, ve Starém Městě, od roku 1943 v Uherském Hradišti. Vzhledem k jeho neustále rozšiřujícím se aktivitám během pedagogické praxe se postupně vyvázal z oblasti školství a nastoupil do Slováckého muzea jako správce archeologických sbírek. Na tomto pracovišti systematicky uspořádal nálezy z oblasti Uherskohradišťska. Brzy přestoupil do tehdejšího Moravského musea, dnes Moravského zemského muzea, v němž již natrvalo zakotvil. S tímto pracovištěm je spojena jeho úspěšná vědecká dráha. Archeolog proslul v roce 1948 jako objevitel druhé, resp. první tehdy doložené velkomoravské zděné stavby, kostela na zatím největší nalezené nekropoli slovanského osídlení ve staroměstské lokalitě Na Valách v těsném sousedství Schildrova mlýna. Tehdy jako čerstvý vedoucí archeologického výzkumu navázal na předchozí archeologickou činnost jeho předchůdce, staroměstského učitele a amatérského archeologa Antonína Zelnitia. Pozoruhodný objev negativu základů křesťanského kostela z poloviny 9. století usměrnil profesní zájem Viléma Hrubého do oblasti archeologie slovanské. Následovala celá řada dalších významných objevů na území Starého Města, Uherského Hradiště, Modré, Velehradu, Zlechova, Ostrožské Nové Vsi v poloze Oráčiny, Hluku v poloze Hluboček a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Odkryta byla další pohřebiště, sídliště, řemeslnické areály a opevnění.

K nejvýznamnějším objevitelským počinům patří zejména komplex sakrálních staveb i se zázemím na tzv. Sadské metropolitní výšině, dnes Výšině svatého Metoděje v uherskohradišťské městské části Sady (Derfla), pravděpodobné působiště slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Významem nezaostává ani objevení zdiva základů velkomoravské rotundy sv. Michala v kněžišti kostela svatého Michaele archanděla ve Starém Městě v poloze Na Dědině a bezprostředně sousedící základy profánní kamenné stavby palácového typu z 9. až 12. století se třemi druhy lité maltové podlahy, pravděpodobného mocenského centra Velkomoravské říše. Nezůstával pouze u terénní práce a objevů, následovalo samozřejmě vyhodnocení nálezů a publikační a přednášková činnost. Vilém Hrubý byl vysoce ceněným vysokoškolským pedagogem a autorem a koordinátorem mnoha výstav a expozic. V období 1956–1974 byl Vilém Hrubý předsedou moravské sekce Československé společnosti archeologické a v letech 1970–1980 předsedou Moravského archeologického klubu.

Činnost studijní

maturita na učitelském ústavu (1932)
studium archeologie na Masarykově univerzitě v Brně

Činnost pedagogická

učitel na měšťanských a obecných školách v okolí Uherského Hradiště (1933–1948)
externí pedagog na katedře prehistorie filozofické fakultě UJEP v Brně (od 1952)
přechodně přednášky na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně (1954–1955) a na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (1969).

Činnost osvětová (nejčastější témata přednášek – výběr)

Úvod do studia slovanské archeologie
ČSSR v době slovanské
Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské
Seminář pro slovanskou archeologii
Evropa v době bronzové
Terénní teorie a praxe
Úvod do muzeologie

Činnost vědecká – pracovní

správce archeologické sbírky Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1933–1948)
vědecký pracovník do Moravského muzea v Brně (od 1948)
jmenován vedoucím archeologického výzkumu ve Starém Městě u Uherského Hradiště (od 1948)

Činnost vědecká – publicistická

přednášky na vědeckých konferencích a na vzdělávacích fórech
publikace v denní tisku
spolupráce s Československým rozhlasem a s Československou televizí

Činnost muzejní

výstava „Z moravských archeologických výzkumů“ v Moravském muzeu (1949, široká veřejnost byla seznámena s prvními objevy a nálezy z velkomoravského mocenského ústředí ve Starém Městě)
výstava „Staroslovanská Morava“ (1954)
památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ (1958-1959)
instalace expozice „Pravěk Moravy“ v Moravském muzeu (1950)
reinstalace expozice „Pravěk Moravy (1966)
podíl na vybudování putovní výstavy „Velká Morava“, (1963, výstava procestovala řadu zemí světa, např. Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko. Z počtu výstav, na nichž se podílel, a jejichž počet přesahuje osmdesátku, je zřetelná obdivuhodná rozsáhlost výstavní činnosti Viléma Hrubého)

Činnost archeologická

Čeložnice (mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové)
Staré Město
Modrá u Velehradu
Hluk
Osvětimany – hradisko svatého Klimenta
Zlechov (sídliště z mladší doby římské a časného stěhování národů)
Tzv. metropolitní výšina v Uherském Hradišti - Sadech (komplex církevních staveb, který Vilém Hrubý spojoval s působením byzantské mise věrozvěstů Konstantina a Metoděje)

Tituly

doktor filozofie
docent (1960)
kandidát historických věd (1960)
doktor věd (1966)
profesor (1969, podrobil se jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie, oficiálně mu však za jeho života nebyl předán)