První historická zmínka o obci pochází z roku 1274. Historie Říkovic byla od počátku spojena s olomouckým biskupstvím, které vesnici přidělovalo jako léno vladyckým rodům. Nejdéle obci spravoval mezi roky 1476 až 1786 rod Říkovských z Dobrčic. Později ves a místní velkostatek vlastnili Ugartové a páni Chlumečtí. Mezi místní památky se řadí bývalý zámecký park s dochovaným rondelem a barokní socha Jana Nepomuckého.
Název má obec pravděpodobně odvozený od osobního jména zakladatele vsi. Mohlo se jednat o osobní jména Rik, Riko, Řik, Řík či Dobřík. Ves by tak v minulosti patřila například lidu Řikovu. Dle druhé teorie je slovo Říkovice odvozeno od blízké řeky Moštěnky. V tomto případě by se tedy jednalo o ves položenou u řeky či říky.[4]
Název obce byl v minulosti zapisován v různých podobách. Na listině z roku 1274 je ves uváděna jako Richowicz. V letech 1328 potom Rykouicz, 1437 Rzikowicz, 1608 Ržykowicz, 1718 Ržykowitz, 1846 Řikowitz i Řykowice, 1872 Rzikowitz i Řikovice a po 1881 již pouze Řikovice.[4] Definitivně je obec nazvána Říkovice s dlouhým í od 1. července 1996.[5]
Na katastru Říkovic, severně od obce, v minulosti stávala dnes již zaniklá vesnice Tršaly. Ta je v pramenech zmíněna již v roce 1141. Ves však do roku 1464 zpustla a dnes ji připomíná pouze název polní trati na levém břehu řeky Moštěnky mezi Říkovicemi a Horní Moštěnicí.[8]
Lénem olomouckého biskupství
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1274, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku udělil Říkovice jako léno bratrům Jindřichovi a Gunterovi z Brandýsa.[p 2]Olomoucké biskupství udělovalo Říkovice svým leníkům jako léna až do roku 1786. Nejdéle drželi obec páni z Dobrčic, kteří si po zakoupení Říkovic v roce 1476 brzy začali říkat Říkovští z Dobrčic.[10]
Tento vladycký rod, který obec spravoval takřka tři sta let, nechal v Říkovicích patrně již někdy ve 2. polovině 15. století zbudovat opevněnou tvrz a rodový erb (ruka držící tři řemdichy) se stal podkladem pro novodobý znak obce. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil roku 1554 vsi privilegium, díky níž směly Říkovice používat obecní pečeť a pečetit černým voskem. Na černé obecní pečeti byla vyobrazena zlatá skála a pod ní tekoucí řeka.[11]
Z roku 1708 se dochoval záznam o obecní pečeti na níž byla zobrazena Panna Marie, písmena M a A, radlice a krojidlo. Bratři Jan Václav a Jan Vilém Říkovští dali na sever od obce v roce 1719 vybudovat pískovcovou sochuJana Nepomuckého. O rok později nechali zpustlou říkovskou tvrz přebudovat na barokní zámek s přilehlým parkem. Vrchnost nechala v obci vystavět rovněž pivovar a v té době byla v Říkovicích připomínána také chmelnice. V moci Říkovských byla vesnice do roku 1787, kdy zemřel poslední mužský člen této linie rodu. Olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee poté postoupil vesnici olomoucké kapitule. Říkovice spolu s Újezdcem pak v roce 1790 odkoupil hrabě španělského původu, Jan Václav Ugarte.[14]
19. a 20. století
Ugartové nechali v roce 1820 zbořit chátrající barokní zámek a na jeho místě dali zbudovat zámek v empírovém stylu.[15] Okolo obce od roku 1841 vedla železniční trať. Malá dopravní kancelář byla při dráze v Říkovicích vybudována v roce 1847, nádraží pak v roce 1878.[16] V červnu 1850 shořela téměř celá vesnice a v plamenech tehdy zahynuly i tři říkovští obyvatelé. Říkovský velkostatek od Ugartů v roce 1854 odkoupili Petr, Jan, Viktor a Hugo, rytíři Chlumečtí. V roce 1855 byla ve vesnici vystavěna kaple sv. Anny. Další obrovský požár vesnici zpustošil v létě 1859. Při tehdejším požáru uhořely dvě dívky a vyhořelo 51 domů a 17 stodol. V roce 1875 nechal baron Chlumecký předělat místní pivovar na výnosnější sladovnu a o rok později byl ve vsi založen hřbitov. Cesty k okolním obcím byly budovány v 80. letech 19. století. Dvakrát vyhořelý zámek dali Chlumečtí v roce 1892 zrekonstruovat v historizujícím novoromantickém stylu.[17] Roku 1896 pak Chlumečtí páni pronajali svá pole říkovským občanům.[18]
Severní strana návsi ve 20. letech 20. století
Na místě kaple sv. Anny byl v roce 1909 vystavěn stejnojmenný kostel a do šesti let stála v obci také fara.[19] Z bojů první světové války se do Říkovic nevrátilo devět padlých. Čtyři roky po válce prodal baron Chlumecký obci zbytek půdy, sladovnu a také zámek s parkem. Odkoupené pozemky byly rozděleny mezi nájemce a zámek byl obcí v roce 1925 přestavěn na školu.[20] Téhož roku došlo také k přemístění obecního hřbitova. Roku 1932 byla v obci dokončena kanalizace.[21]
Období druhé světové války se obce z počátku dotklo zavedením přídělového lístkového systému. V roce 1942 byli na nucené práce do Říše nasazeny ročníky 1921 a 1922. Gestapo uvěznilo tři říkovské občany a jeden z nich byl umučen v koncentračním táboře. Partyzáni z nedalekých Hostýnských hor přestřihovali telefonní dráty okolo dráhy[22] a v listopadu 1944 a lednu 1945 poškodily dráhu a projíždějící nákladní vlaky v blízkosti Říkovic nastražené nálože.[23] Partyzáni v obci navíc v prosinci 1944 těžce postřelili německého vojáka. Neznámý žhář zde od podzimu 1943 do jara 1944 postupně zapálil pět stodol. Fronta se k Říkovicím přiblížila v dubnu 1945. Němečtí vojáci 26. dubna zabrali místní školu, kde ubytovali své vojáky. 1. května se po železnici do obce rozšířila nepravdivá zpráva o konci války. Brzy však do vsi dorazila velká kolona německých vojáků doprovázených též tzv. „Vlasovci“. Tyto jednotky pak večer vyrazily na sever, kde pomáhaly potlačit povstání v Přerově. 7. května umístila německá armáda v Říkovicích svá děla a pálila odtud směrem k Břestu, kde právě probíhala bitva s 1. československých armádním sborem. Téhož dne zadrželi Němci 41 říkovských občanů jako rukojmí na půdě nádražní budovy. Večer vyklidili poslední Němci vesnici a při ústupu k Vlkoši za sebou odpálili betonový most přes řeku Moštěnku. Rudá armáda obec osvobodila druhý den ráno, 8. května 1945.[24]
Nový betonový most přes Moštěnku se podařilo postavit až v roce 1950. Tlak na založení JZD v obci sílil po roce 1952. Přes odpor většiny místních sedláků bylo družstvo v obci v roce 1956 skutečně založeno. Avšak již v roce 1972 bylo sloučeno do JZD Haná s centrem ve Vlkoši.[25] Velkou kulturní událost přinesl rok 1974, kdy proběhly oslavy 700 let od první historické zmínky o Říkovicích. V rámci oslav byla slavnostně odhalena pamětní deska na rodném domě zdejšího významného rodáka, Metoděje Vlacha. Avšak Říkovice, spolu s dalšími okolními obcemi,[p 3] byly v roce 1976 připojeny ke střediskové obci Horní Moštěnice. Další slučovací krok přišel v roce 1983, kdy byla v obci zrušena škola.[27]
Po pádukomunismu v roce 1989 získaly Říkovice v roce 1990 samostatnost na střediskové obci Horní Moštěnice. Na počátku 90. let byl v obci vybudován vodovod a zavedena plynofikace. Došlo k rekonstrukcím kostela a budovy bývalé školy.[28] Roku 1996 došlo k oficiální změně názvu vesnice na Říkovice s dlouhým í. Vesnici těžce poškodily katastrofální záplavy v roce 1997.[29] V roce 2000 došlo k přesunutí sochy sv. Jana Nepomuckého do zastavěné části obce na místo bývalého hřbitova. Říkovice se v roce 2001 staly členem Mikroregionu Moštěnka. O rok později parlament schválil Říkovicím novodobý znak a prapor. V roce 2003 proběhla rekonstrukce zdejšího nádraží.[30]
Přírodní poměry
Řeka Moštěnka protékající okolo západního cípu Říkovic
Vesnice se nachází v nížině Hornomoravského úvalu v nadmořské výšce 204 m n. m. Její území se nachází v jihovýchodní části úvalu náležící do geomorgologického podcelku Holešovská plošina sousedící se západněji položenou oblastí Středomoravské nivy. Geologický podklad území tvoří neogénní a kvartérnísedimenty.[31] Při prehistorickém vrásnění, poté, co došlo k oddělení České vysočiny a Karpat, byla celá oblast na jeden milion let zalita mořem. To vedlo k usazování jílovitého a pískovitého materiálu. Půda v okolí je téměř výhradně úrodná černozem sloužící jako orná půda. Okolo západního cípu obce protéká ze severu na jih řeka Moštěnka.
Klimatické podmínky
Podnebí v oblasti je charakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně
teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.
Kultura
Říkovští obyvatelé před rokem 1877 docházeli na mše do kostela v Horní Moštěnici. Poté byly Říkovice přefařeny do bližších Žalkovic. V obci byla kaple sv. Anny vybudována v roce 1855. Po třiceti letech prošla rekonstrukcí a v roce 1909 byla přestavěna na kostel. V roce 1915 byla v obci vybudována fara a zřízena samostatná farnost. Dnes jsou Říkovice spravovány jako farnost spolu s Vlkošem a Bochořem.[32]
Vzdělanost místních v minulosti podporoval čtenářský spolek Svornosť, který byl v obci založen v roce 1883. První jednotřídní škola byla v Říkovicích postavena v roce 1892. Pro stále se zvyšující počet žáků byla po sedmnácti letech rozšířena na dvojtřídku.[33] Škola, umístěná v budově přestavěného zámku, v obci fungovala do roku 1983.[27] Od té doby dojíždějí děti do základních škol v Horní Moštěnici či Staré Vsi.
Hasičský sbor byl v Říkovicích, které v minulosti vícekrát zcela zpustošily ničivé požáry, založen v roce 1897. Tělovýchovná jednota Sokol zde vznikla v roce 1919.[34] V roce 1957 byl zřízen fotbalový oddíl TJ Sokol Říkovice.[35]
Nejvíce obyvatel měla vesnice před druhou světovou válkou (590 při sčítání lidu v roce 1930). V obci nebyla zastoupena německá menšina, a proto nebyl úbytek po válce způsoben odsunem, nýbrž nízkou porodností během války i krátce po ní a odchodem některých rodin do pohraničí, které bylo znovu dosídlováno po odsunutých Němcích.[38]
Na počátku roku 2014 bylo v Říkovicích evidováno 481 obyvatel. Z toho 238 mužů s průměrným věkem lehce přes 40 a 243 žen s průměrným věkem necelých 43 let.[39]
František Šťuřík (1895–1968), gymnasijní profesor, překladatel, helenista. Proslul jako znalec klasické i nové řečtiny, který do češtiny přeložil několik řeckých knih.
Josef Dostál (1898–1977), učitel, vlastivědný pracovník a regionální historik
Rozvoji Říkovic pomohl fakt, že tudy od roku 1841 byla vedena železniční trať spojujícíVídeň s Krakovem. Dopravní kancelář byla v obci vybudována v roce 1847, zdejší nádraží pak v roce 1878.[16] Pošta byla v Říkovicích zřízena roku 1879.[41] Telegraf byl na poště zaveden v roce 1907.[16] Infrastruktura obce se dále vylepšila v 80. letech 19. století, kdy byly mezi lety 1880 až 1883 vybudovány silnice spojující Říkovice s okolními vesnicemi Starou Vsí, Kanovskem a Žalkovicemi.[42]
Územím obce prochází od července 2011 úsek dálnice D1. Dále pak silnice I/55 v úseku Přerov–Hulín, silnice II/490 v úseku Říkovice–Holešov a silnice III. třídy do Žalkovic (III/43212) a Vlkoše (III/4348).
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 přišlo v obci volit pouhých 69 z 390 voličů (17,69 %). ANO 2011 obdrželo v obci 17,91 %, ČSSD 16,41 %, TOP 09 a KDU-ČSL shodně 13,43 %, Komunisté 10,44% a Pirátská strana 7,46 %.[46]
Při volbě prezidenta v roce 2013 byla účast v prvním kole v Říkovicích 63,25 % a ve druhém 62,18 %. Vítěz voleb Miloš Zeman zde v prvním kole získal 32,08 % a ve druhém kole, kdy byl jeho soupeřem Karel Schwarzenberg, pak 76,66 % hlasů.[47]
Odkazy
Poznámky
↑Systematičtější průzkum byl ve východní části katastru obce proveden pouze v roce 2002. Jednalo se o předstihový průzkum kvůli budování dálnice D1.[6]
↑Ve starší literatuře se jako data založení Říkovic nesprávně objevují roky 1145 a 1167. Listina datovaná do roku 1145, kdy měl Ota III. Dětleb, kníže olomoucký, darovat olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi vesnice Říkovice, Pamětice a Vážany je falzum stvořené moravským archivářem Antonínem Bočkem. Listina datovaná rokem 1167, v níž píše králVladislav I.litomyšlskému klášteru, je falzum středověké.[9]
↑Zámek stojící na místě původní říkovské tvrze prošel v minulosti sérií rekonstrukcí. Současnou podobu vtiskl budově rok 1925, kdy byl zámek obcí přestavěn pro potřeby místní školy.[37]
↑ČERNÝ, Vladimír. Protipartyzánské operace na Moravě v letech 1944 - 1945. Brno, 2006 [cit. 2019-08-15]. 324 s. Disertační práce. Filosofická fakulta Masarykovi university. Vedoucí práce Vladimír Goněc. s. 122. Dostupné online.
↑Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30 [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-02.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013. Obec Říkovice [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
↑Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014. Obec Říkovice [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
↑Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013. Obec Říkovice [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
Literatura
ČERVÍK, Metoděj. 700 let obce Říkovice. 1274 - 1974. Říkovice: Obec Říkovice, 1974. ISBN80-85600-90-0.
