Viktorie, vzdělaná svým otcem v politicky liberálním prostředí, se v 17 letech provdala za prince Fridricha Pruského, s nímž měla osm dětí. Sdílela s ním své liberální názory a naděje, že by se Prusko a pozdější Německá říše měly stát konstituční monarchií podle britského vzoru. Viktorie, kritizovaná za tento postoj a za svůj anglický původ, byla Hohenzollerny a berlínským dvorem ostrakizována. Tato izolace se prohloubila poté, co se v roce 1862 dostal k moci Otto von Bismarck, jeden z jejích největších politických odpůrců.
Viktorie byla císařovnou jen několik měsíců, během nichž měla možnost ovlivňovat politiku Německé říše. Fridrich III. zemřel v roce 1888 – 99 dní po svém nástupu na trůn – na rakovinu hrtanu a jeho nástupcem se stal jejich syn Vilém II., který měl mnohem konzervativnější názory než jeho rodiče. Po manželově smrti byla široce známá jako císařovna Fridrich (německy: Kaiserin Friedrich). Císařovna vdova se poté usadila v Kronbergu im Taunus, kde postavila Friedrichshof, zámek, pojmenovaný na počest jejího zesnulého manžela. Císařovna Fridrich, po svatbách svých mladších dcer stále více izolovaná, v srpnu 1901 zemřela na rakovinu prsu, necelých 7 měsíců po smrti své matky, královny Viktorie, v lednu 1901.
Korespondence mezi Viktorií a jejími rodiči se dochovala téměř celá: je zachováno a katalogizováno 3 777 dopisů královny Viktorie její nejstarší dceři a asi 4 000 dopisů císařovny její matce.[1] Ty poskytují podrobný pohled na život na pruském dvoře v letech 1858 až 1900.
Princess Royal
Princezna Viktorie se narodila 21. listopadu 1840 v Buckinghamském paláci v Londýně. Byla prvním dítětem královny Viktorie a jejího manžela, prince Alberta. Když se narodila, lékař smutně zvolal: „Ach, madam, je to holčička!“. Královna odpověděla: „Nevadí, příště to bude princ!“. Jako nejstarší královnině dceři jí byl udělen titul Princess Royal. Její rodina jí říkala jednoduše „Vicky“.[2]
Jako dcera panovníka se Viktorie narodila jako britská princezna. Kromě toho byla od svého narození až do narození svého mladšího bratra prince Alberta Edwarda (pozdějšího krále Eduarda VII.) 9. listopadu 1841 předpokládanou dědičkou britského trůnu.[2]
Šarlota (24. července 1860 – 1. listopadu 1919), ⚭ 1878 Bernard III. Sasko-Meiningenský (1. dubna 1851 – 16. ledna 1928), poslední vévoda sasko-meiningenský
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.