Všeobecné volby ve Spojeném království v prosinci 1910 se konaly od 3. do 19. prosince1910. Byly to poslední volby před první světovou válkou a již druhé během ústavní krize, řešící práva Sněmovny lordů. Liberální vláda je vyhlásila, aby získala mandát pro prosazení ústavní reformy limitující práva sněmovny.[1]
Pozadí
Ústavní krize vznikla vetováním rozpočtu Lloyda George pro roky 1909 a 1910Sněmovnou lordů. Dle zvykového práva byl ale takovýto krok bezprecedentní a pro liberální vládu se stal poslední kapkou k tomu, aby práva lordů omezila. V lednu 1910 se uskutečnily všeobecné volby, ve kterých Liberální strana těsně uhájila vítězství. Protože ve Sněmovně lordů měly většinu konzervativní síly, liberální premiérHerbert Henry Asquith žádal krále Jiřího V., aby v případě potřeby pro podporu jeho reformy Sněmovny lordů jmenoval stovky nových liberálních peerů. Král s ním ostýchavě souhlasil, vyžadoval nicméně, aby se v takovém případě konaly další volby.[2][3] Protože lordi reformu zamítli, konaly se v prosinci 1910 volby; liberálové v nich získali převahu jediného křesla a sestavili proto menšinovou vládu s podporou Irské parlamentní strany, čímž se znovu otevřela otázka irské samosprávy („Home Rule“). Dolní sněmovna následně znovu schválila reformu a ta již Sněmovnou lordů těsně prošla, protože vedení Konzervativní strany nařídilo svým zástupcům, aby se zdrželi hlasování.[2]