Textilní průmysl

Textilní průmysl je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě textilií a oděvů průmyslovým způsobem.

Výroba je většinou organizována ve formě podniku, jehož součástí jsou vedle vlastní tovární (tj. strojové) výroby zpravidla také nevýrobní činnosti, zejména nákup surovin, technická a ekonomická příprava výroby a prodej hotového zboží.[1]

Členění textilních podniků

Výroba textilií probíhá obvykle v několika stupních, každý stupeň představuje uzavřený celek se zvláštní strukturou.[2] Textilní průmysl se dá z tohoto hlediska rozdělit na podniky nebo provozy se zaměřením na:

Velikost výrobních jednotek

Výroba v textilní továrně se může zakládat na zpracovávání materiálu na jediném druhu strojů, obvykle se však výroba organizuje v linkách, které se skládají v podstatě z řady strojů s často velmi rozdílným výkonem.

(Extrémní příklady: Materiál při výrobě česané vlněné příze[4] nebo manšestrové tkaniny[5] prochází více než 20 pasážemi strojů). Kapacita jedné výrobní linky určuje zpravidla technické minimum velikosti provozu.

V podnicích se často spojují nebo kombinují dva výrobní stupně (např. výroba a zušlechťování příze, stuhárna se splétáním šňůr, pletárna s konfekcí úpletů apod.). Jen ojediněle se podniky zabývají celým řetězem výroby od vlákenné suroviny až po ušitý oděv „pod jednou střechou“.[6][7]

Vedle technických parametrů je velikost podniku závislá na řadě ekonomických nebo i politických faktorů. Textilní průmysl zaměstnával do 80. let minulého století v jednotlivých státních podnicích ve východní Evropě a (před globalizací) i v západoevropských akciových společnostech často 2000-4000 pracovníků. V první dekádě 21. století však např. zbyla v českém textilu jen asi pětina podniků s více než 1000 zaměstnanci [8] a v Německu průměrný podnik zaměstnával asi 105 pracovníků. [9]

Z historie

Textilní průmysl se vyvinul z manufakturní výroby. Rozhodující pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zavedení pohonu většího počtu strojů nezávislého na lidské práci. Za první průmyslový závod v textilním oboru se považuje skárna hedvábí v anglickém Derby, která byla uvedena do provozu v roce 1722.[10] V budově o rozměrech 36 x16 x 9 metrů bylo instalováno 8 filatorií na první pasáž a 8 na druhou pasáž skaní. Všechny stroje byly poháněny jedním vodním kolem. (Do té doby byly známé jen menší dílny se stroji poháněnými částečně žentourem).[11]

Nejstarším průmyslovým textilním podnikem v českých zemích byla pravděpodobně Offermannova továrna na sukno v Brně, která vznikla asi v 90. letech 18. století přestavbou z manufaktury.[12]

Koncem 18. století byl v Anglii vynalezen spřádací stroj a mechanický tkací stroj, které značně přispěly ke zprůmyslnění textilní výroby, manufaktury však byly stále ještě důležitou součástí ekonomiky. V roce 1785 byl pro přádelnu v Papplewicku (u Nottinghamu) instalován první parní stroj v textilním průmyslu s úkolem pumpovat vodu na vodní kolo, aby se zajistil nepřetržitý běh. Teprve asi od roku 1790 poháněl parní stroj (přes transmise) textilní stroje.[13]

V 19. století se textilní průmysl rozšířil z Anglie do západní a střední Evropy a do USA. Vlivem nesčetných vynálezů, zvětšování výrobních jednotek, zlepšení organizace práce atd. se snížil ve stoletém období podíl lidské práce např. na výrobu 1 kg příze z 20 na 0,5 hodiny a na 100 m tkaniny ze 150 na 10 hodin.[14]

Ve 20. století byla zmechanizována výroba prakticky všech druhů textilií, stroje z konce století jsou z velké části napojeny na počítač, část manuálních prací byla automatizována.[15]

Textilní průmysl v 21. století

Světový textilní průmysl zpracovával na začátku 21. století ročně cca 80 milionů tun surovin (jen nepatrné množství surovin se používalo k manuální výrobě). Velká většina textilií se vyrábí v Asii. Statistické údaje o počtu zaměstnaných v textilním a oděvním průmyslu (v pořadí: Indie, Pákistán, Čína...) se ve 2. dekádě 21. století celosvětově pohybují mezi cca 30 miliony[16] a 100 miliony.[17] Rozdíly ve výsledcích se dají zdůvodnit mimo jiné tím, že rozsah textilního průmyslu není jednoznačně definován (např. pěstování bavlny[18] nebo domácká textilní výroba[19] se někdy přiřazuje k průmyslu).

V 27 státech Evropské unie vyrobily v roce 2009 dva miliony pracovníků textilie a oděvy za přibližně 172 miliard €.

Z toho v některých státech EU např.:[20]

Textilie a oděvy
2009
 Prodej
v € ×109
 Pracovníci
v 1000
 Pers. náklady
v € / hod.
Itálie 60,4 444 22,57
Německo 22,1 139 1) 24,25
Francie 22,0 109 25,57
V.Británie 11,1 100 22,88
Španělsko 13,8 143 15,59
Polsko 5,2 209 4,14
Česko 2,8 68 2) 5,31
Bulharsko 1,6 153 1,88

1) Německý textilní a oděvní průmysl zaměstnával v roce 1980 cca 550 000 lidí.[21]

2) V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 000 lidí.[22]

V roce 2010 se v EU (včetně Turecka) podílelo pět největších výrobců na celkovém obchodním obratu asi třemi procenty:[23]

Firma Druh
výrobků		 Stát Prodej
v € ×106
AUNDE tech. textilie Německo 1 600
Coats Holding příze Vel. Británie 1 287
Sahindler oděvy Turecko 920
Daun bytové textilie Německo 810
Freudenberg tech. textilie
netkané text.		 Německo 833

Odbyt výrobků textilního průmyslu

Související informace naleznete také v článku Seznam textilních veletrhů.

Na konci 20. století zaplatili spotřebitelé na celém světě ročně za textilie (včetně oděvů) 1,5 bilionu US$.[24]

V roce 2009 exportoval textilní průmysl výrobky za 528 miliard US$,[25] na kterých se podílela Čína (včetně Hongkongu) se 45%, ostatní asijské státy 13, Itálie 6, Německo 5,7 a USA 4%.

Poznámky:

  • U států EU se při „exportu“ jedná z velké části o vzájemnou výměnu zboží v rámci společného trhu.
  • Peněžní údaje o exportu se zakládají na velkoobchodních cenách, proto nejsou srovnatelné s výnosem produkce (1,5 bilionu) u spotřebitelů.

V roce 2015 byl zaznamenán celosvětový výnos z prodeje (ve výrobních cenách):

  • příze a plošných textilií = 600 miliard €
  • tkaných oděvů (bez pletenin a bytových textilií) = 760 miliard €.

Do roku 2020 se měl zvýšit výnos u textilní výroby o 7 % a u výroby oděvů o 5 %.[26]

Negativní účinky textilní výroby

V roce 2017 vydala nadace Ellen MacArtur Foundation studii o podmínkách výroby a spotřeby oděvních textilií s kritikou jejich negativního vlivu zejména na životní prostředí.[27] Pod názvem A New Textiles Economy předkládá návrhy na změny v systému využívání zdrojů a organizaci výroby i spotřeby.

Na studii pracovalo několik desítek odborníků, nadaci podpořila řada významných obchodních firem a několik výrobců vláken a oděvních textilií.

Studie vychází ze skutečnosti, že ve 2. dekádě 21. století se ve světě zabývá více než 300 milionů lidí výrobou oděvních textilií (od zpracování vláken až po hotové oděvy) v roční hodnotě 1,3 bilionů USD.

Při výrobě se spotřebuje ročně 93 miliard m³ vody, 98 milionů tun nafty, chemikálie za 21 miliard USD (škody na lidském zdraví budou v budoucnu stát asi 8 miliard ročně). Při výrobě 1 tuny textilií se vylučuje do ovzduší 17 tun CO2. Z 53 milionů tun surovin zpracovávaných na oděvní textilie se odplavuje při praní 0,5 milionů tun škodlivých mikrovláken do mořské vody.

Hotové textilie se (v celosvětovém průměru) oblékali v roce 2002 asi 200 x, do roku 2016 se snížila četnost použití na 130. Odhozené, neporušené oděvy představují roční ztrátu na hodnotě téměř 0,5 bilionu USD. Jen asi 1 % použitých oděvů se recykluje k výrobě nových textilií.

Studie navrhuje řadu opatření zejména s cílem zaměřit systém prodeje a výroby na textilie

  • které obsahují neškodné suroviny a pomocné látky z obnovitelných zdrojů,
  • v jejichž ceně jsou započítány skutečné náklady za spotřebované zdroje (voda, CO2 atd)
  • vyrobené se sníženým odpadem a z recyklovaných materiálů
  • které mají trvalejší hodnotu s vyšší četností používání

Studie poukazuje na aktivity, které mají pomoct při realizaci projektu (politické kampaně, prodejní psychologie apod.). Autoři neudávají časové limity uskutečnění a nezmiňují se o vlivu projektu na omezování výroby a na počet pracovních příležitostí v textilním oboru.

Galerie textilního průmyslu

  • Bývalá továrna na výrobu hedvábné příze v Derby
    Bývalá továrna na výrobu hedvábné příze v Derby
  • Továrna na textilní stroje založená roku 1856
    Továrna na textilní stroje založená roku 1856
  • Anglická textilní tiskárna z roku 1890
    Anglická textilní tiskárna z roku 1890
  • Indonéská tkalcovna v 1. polovině 20. století
    Indonéská tkalcovna v 1. polovině 20. století
  • Část afghánské přádelny bavlny v polovině 20. století
    Část afghánské přádelny bavlny v polovině 20. století
  • Část německé osnovní pletárny v 70. letech 20. století
    Část německé osnovní pletárny v 70. letech 20. století
  • Budova konfekce a úpravny bývalého pletařského kombinátu Jitex
    Budova konfekce a úpravny bývalého pletařského kombinátu Jitex
  • Textilní výroba v Bangladéší v roce 2018 (ploché pletací stroje)
    Textilní výroba v Bangladéší v roce 2018 (ploché pletací stroje)
  • Průmyslové vyšívací stroje v Pákistánu v roce 2019
    Průmyslové vyšívací stroje v Pákistánu v roce 2019

Odkazy

Reference

  1. ↑ Geografie průmyslu [online]. Studentské.cz, 2008 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-03. 
  2. ↑ Lösch: Die Textilkonjunktur im Rahmen des allgemeinen Wirtschaftsablaufs, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783663204541, str. 68-69
  3. ↑ Industrie [online]. Gabler Wirtschaftslexikon, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Prah 1986, str. 240
  5. ↑ Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 401-404
  6. ↑ The Structure of the Textile Indunstry [online]. eHow, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Holthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2007, ISBN 978-3871509803, str. 69 a 292
  8. ↑ Panorama zpracovatelského průmyslu [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2006-09-08 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-03. 
  9. ↑ 1,9 Prozent Umsatzwachstum [online]. textile+mode, 2016-03-02 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ Etapizace vzniku a rozvoje průmyslu [online]. Studentské.cz, 2007 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-27. 
  11. ↑ Wissenschaftskolleg zu Berlin Jahrbuch 1985/86, Siedler Verlag 1987, ISBN 3-88680-246-9, str. 329-345
  12. ↑ Historie textilního průmyslu [online]. Masarykova Univerzita Brno, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 321-325
  14. ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 27
  15. ↑ Textile Volume [online]. China Business Guide, 2007 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-03. (anglicky) 
  16. ↑ Wages and Working Hours [online]. International Labour Organization, 2014 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Workers´ conditions [online]. Europian Parliament, 2014 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Indian textile industry [online]. Fibre2Fashion, 2007 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Rural Handloom Textile Industry [online]. CSD, 2015-03-23 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Zahlen zurTexil- und Bekleidungsindustrie 2011 [online]. Gesamtverband textile+mode, 2011 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-13. (německy) 
  21. ↑ Breitenmacher: Struktur und Wachstum – Textil, Duncker & Humblot 1981, ISBN 3-428-05040-1, str. 18
  22. ↑ Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80-03-00516-7, str. 370
  23. ↑ Umsatz de führenden Textilhersteller 2012 [online]. statista, 2011 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4
  25. ↑ International Trade Statistics 2010 [online]. WTO, 2010 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Market Size of the Global Textile an Apparel Industry [online]. University of Delaware, 2017-06-06 datum přístupu = 202-01-14. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ A New Textiles Economy [online]. Ellen MacArtur Foundation, 2017 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Read other articles:

Mirko Vučinić

Montenegrin footballer Mirko Vučinić Vučinić playing for Montenegro in 2012Personal informationFull name Mirko VučinićDate of birth (1983-10-01) 1 October 1983 (age 40)Place of birth Nikšić, SFR YugoslaviaHeight 1.87 m (6 ft 2 in)Position(s) ForwardYouth career1998–1999 Sutjeska Nikšić2000–2002 LecceSenior career*Years Team Apps (Gls)1999–2000 Sutjeska Nikšić 9 (3)2000–2006 Lecce 111 (34)2006–2011 Roma 147 (46)2011–2014 Juventus 75 (21)2014–2017 A...

 

 

Nasushiobara, Tochigi

Nasushiobara 那須塩原市Kota BenderaLambangLokasi Nasushiobara di Prefektur TochigiNegara JepangWilayahKantōPrefektur TochigiPemerintahan • Wali kotaMichitarō WatanabeLuas • Total593 km2 (229 sq mi)Populasi (Oktober 1, 2015) • Total117.146 • Kepadatan197,5/km2 (5,120/sq mi)Zona waktuUTC+09:00 (JST)Kode pos325-8501Simbol  • PohonPinus • BungaRhododendronNomor telepon0287-6...

 

 

Gukbap

Gulgukbap, nasi sup kerang. Gukbap (국밥) adalah masakan Korea yang dibuat dengan memasukkan nasi ke dalam (guk) sup panas.[1][2] Dinamakan juga janggukbap atau nasi sup kecap karena diberi kecap (ganjang) sehingga rasanya ditentukan oleh kualitas kecap.[2] Sejarah masakan ini tercatat pada buku resep masakan Dinasti Joseon.[2] Disebutkan bahwa pada awalnya di atas meja makan orang Joseon hanya terdiri dari guk (sup) dan bab (nasi). Mereka lalu merebus daging...

Secret Agent X-9

American newspaper comic strip This article is about the comic strip. For the 1937 serial based on it, see Secret Agent X-9 (1937 serial). For the 1945 serial, see Secret Agent X-9 (1945 serial). For the song Secret Agent X-9 by Modest Mouse, see Sad Sappy Sucker. For the pulp magazine Secret Agent X, see Secret Agent X. Secret Agent X-9Secret Agent X-9 art by Alex Raymond (1934).Author(s)Dashiell HammettIllustrator(s)Alex RaymondCurrent status/scheduleConcluded daily & Sunday stripLaunch...

 

 

Walt Whitman

Pour les articles homonymes, voir Whitman et Walt Whitman (homonymie). Walt WhitmanWalt Whitman en 1887.BiographieNaissance 31 mai 1819West Hills, Long Island, New York, États-UnisDécès 26 mars 1892 (à 72 ans)Camden, New Jersey, États-UnisSépulture Harleigh Cemetery (en)Nom de naissance Walter WhitmanNationalité américaineDomiciles 99 Ryerson Street (d) (1855-1856), maison de Walt Whitman à Camden (en) (jusqu'en 1892)Activités Charpentier, infirmier, instituteur, journaliste, ...

 

 

46th Berlin International Film Festival

Film festival 46th Berlin International Film FestivalFestival posterLocationBerlin, GermanyFounded1951AwardsGolden Bear:Sense and SensibilityNo. of films339 films[1]Festival date15–26 February 1996WebsiteWebsiteBerlin International Film Festival chronology47th 45th The 46th annual Berlin International Film Festival was held from 15 to 26 February 1996.[2] The Golden Bear was awarded to Sense and Sensibility directed by Ang Lee.[3] The retrospective dedicated to A...

Vascular anomaly

A vascular anomaly is any of a range of lesions from a simple birthmark to a large tumor that may be disfiguring. They are caused by a disorder of the vascular system.[1] A vascular anomaly is a localized defect in blood or lymph vessels. These defects are characterized by an increased number of vessels, and vessels that are both enlarged and sinuous. Some vascular anomalies are congenital, others appear within weeks to years after birth, and others are acquired by trauma or during pr...

 

 

Eva Hart

Eva Hart con i genitori Eva Miriam Hart (Ilford, 31 gennaio 1905 – Chadwell Heath, 14 febbraio 1996) è stata una degli ultimi sopravvissuti del naufragio del Titanic. Indice 1 Biografia 2 Titanic 3 Dopo l'affondamento del Titanic 4 Note 5 Bibliografia 6 Voci correlate 7 Altri progetti 8 Collegamenti esterni Biografia Eva Miriam Hart nacque il 31 gennaio 1905 a Ilford, nella contea di Essex, in Inghilterra, da Benjamin Hart (1864-1912) e da Esther Ada Bloomfield (1863-1928). Eva era l'unica...

 

 

Barriopedro

This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Barriopedro – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (April 2024) (Learn how and when to remove this message) Place in Castile-La Mancha, SpainBarriopedroBarriopedroShow map of Province of GuadalajaraBarriopedroShow map of Castilla-La ManchaBarriopedroShow...

سير أعلام النبلاء

سير أعلام النبلاء معلومات الكتاب المؤلف شمس الدين الذهبي اللغة العربية النوع الأدبي السيرة[1]  الموضوع علم التراجم ترجمة المترجم عربي المواقع ويكي مصدر سير أعلام النبلاء  - ويكي مصدر تعديل مصدري - تعديل   سير أعلام النبلاء هو كتاب في علم التراجم ألفه الحافظ...

 

 

Disneyland Monorail

Transit line at the Disneyland Resort This article is about the monorail line at the Disneyland Resort. For monorail lines at other Disney theme parks, see Disney monorail (disambiguation). This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Disneyland Monorail – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (Janu...

 

 

National Assembly (Togo)

This article relies largely or entirely on a single source. Relevant discussion may be found on the talk page. Please help improve this article by introducing citations to additional sources.Find sources: National Assembly Togo – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (May 2024) This article needs to be updated. The reason given is: The 2024 Togolese parliamentary election has been held. Please help update this article to reflect recent event...

Третя англо-афганська війна

У Вікіпедії є статті про інші значення цього терміна: Англо-афганські війни. Третя англо-афганська війна Англо-афганські війни Дата: 3 травня — 8 серпня 1919 року Місце: Афганістан і Північно-Західна прикордонна провінція Індії Результат: Результат третьої англо-афганської...

 

 

مسجد أبو قورة

يفتقر محتوى هذه المقالة إلى الاستشهاد بمصادر. فضلاً، ساهم في تطوير هذه المقالة من خلال إضافة مصادر موثوق بها. أي معلومات غير موثقة يمكن التشكيك بها وإزالتها. (ديسمبر 2018) مسجد أبو قورة معلومات عامة الدولة الأردن  تعديل مصدري - تعديل   صورة جانبية للمسجد مسجد الحاج صالح أب...

 

 

إنستاتيت

إنستاتيتعامتصنيف بيروكسين[1] — علم المعادنصيغة كيميائية MgSiO₃النظام البلوري نظام بلوري معيني قائمالهويةمقياس موس للصلادة 5.5 خدش رماديالكثافة 3.20 غرام لكل سنتيمتر مكعبتعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات الإنستاتيت واحد من عائلة البيروكسين من سلسلة سيليكات المغنسيو�...

Raj Babbar

Raj Babbar Raj Babbar (lahir 23 Juni 1952) adalah seorang politikus dan pemeran film Hindi dan Punjabi yang masuk Kongres Nasional India. Ia telah tiga kali menjadi anggota Lok Sabha dan dua kali menjadi anggota Dewan Tinggi Parlemen India. Ia adalah Presiden Komite Kongres Uttar Pradesh saat ini. Referensi Pranala luar Raj Babbar di IMDb (dalam bahasa Inggris)

 

 

Campionato europeo maschile di pallacanestro 1977

FIBA EuroBasket 1977 Sport Pallacanestro Zona FIBAFIBA Europe Paese ospitante Belgio Periodo15 - 24 settembre Squadre12  Podio Jugoslavia (3º titolo) Unione Sovietica Cecoslovacchia Partite giocate42 Punti segnati7240 (172.38 per partita) MVP Dražen Dalipagić Cronologia della competizione 1975 1979 Il 20º Campionato Europeo Maschile di Pallacanestro FIBA (noto anche come FIBA EuroBasket 1977) si tenne dal 15 al 24 settembre 1977 in Belgio. Indice 1 Partecipanti 2 Sedi delle...

 

 

Saint-Germain-les-Belles

Peta infrastruktur dan tata guna lahan di Komune Saint-Germain-les-Belles.  = Kawasan perkotaan  = Lahan subur  = Padang rumput  = Lahan pertanaman campuran  = Hutan  = Vegetasi perdu  = Lahan basah  = Anak sungaiSaint-Germain-les-Belles merupakan sebuah komune di departemen Haute-Vienne di Prancis. Lihat pula Komune di departemen Haute-Vienne Referensi INSEE lbsKomune di departemen Haute-Vienne Aixe-sur-Vienne Ambazac Arnac-la-Poste Augne Aureil Azat-l...

Kokosinseln

Dieser Artikel behandelt die zu Australien gehörenden Inseln im Indischen Ozean. Zu weiteren Inseln mit gleichem oder ähnlichem Namen siehe Kokosinsel (Begriffsklärung). Territorium Kokosinseln (Keelinginseln) Territory of Cocos (Keeling) Islands Flagge Amtssprache Englisch Hauptstadt West Island Staats- und Regierungsform australisches Außengebiet Staatsoberhaupt König Charles III. Regierungschef Natasha Griggs Fläche 14,2 km² Einwohnerzahl 593 (2021[1]) Bevölkerungsdichte 4...

 

 

KGGB

Air-to-ground guided bomb Korean GPS Guided Bomb 한국형 GPS 유도폭탄 KGGB on display at 2022 Gyeryong World Military Culture EXPOTypeAir-to-ground guided bombPlace of originSouth KoreaService historyIn service2013–presentUsed bySee OperatorsProduction historyDesignerAgency for Defense Development LIG Nex1Designed2007–2013ManufacturerLIG Nex1Unit cost₩100 million (KGGB Kit)No. built1,200 (2018)[1]SpecificationsMass316 kg (KGGB) 89 kg...