V odborné češtině se však (odlišně od mezinárodního standardu) filament definuje jako „jedničné nekonečné vlákno z chemického hedvábí“.[3] Například podle německého Zákona o označování textilií se jako hedvábí (Seide) smějí označovat pouze výrobky z přírodního hedvábí.[4]
Podoba a výroba
Chemické vlákno bez omezení délky se dodává k textilnímu zpracování nejčastěji jako svazek elementárních vláken (zpravidla sdružených ze všech otvorů jedné zvlákňovací trysky). Těmto elementárním vláknům se dříve říkalo kapiláry,[5] dnes se pro ně často používá také označení filamenty. Počet elementárních vláken ve filamentové přízi se označuje písmenem f, např. polyesterová příze s jemností „5 tex f 18“ sestává z 18 jednotlivých vláken.
Filamenty pro určité účely (rybářské šňůry, štětiny kartáčů) se zvlákňují přes trysku s jedním otvorem a zůstávají jako jednoduchá (poměrně tlustá) nit. Tato vlákna se nazývají monofily.[6] Také šňůry (monofily) pro 3D tisk z extrudovaných polymerů se v obchodě nazývají filamenty.[7]
Svazku jednotlivých vláken se říká multifil.
Světová výroba filamentů se v 1. dekádě 21. století zvýšila asi o 70 %. V roce 2015 obnášela celková produkce 44 miliony tun,[8] z toho většina polyesterových a polyamidových vláken.
Odkazy
Reference
↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN3-7949-0546-6, str. 126
↑ Silk. Textile Learner [online]. 2017 [cit. 2017-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-28. (anglicky)
↑Filament [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2017-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-28.
↑World Man-Made Fibres Production [online]. CIRFS, 2016 [cit. 2017-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-25. (anglicky)
Literatura
Schenek: Lexikon Garne und Zwirne str. 156-157, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN3-87150-810-1
Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 38 a 469 , 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN3-87150-366-5