Terešov

Tento článek je o obci na Rokycansku. O části obce Hlubočany pojednává článek Terešov (Hlubočany).
Terešov
Silniční most
Silniční most
Znak obce TerešovVlajka obce Terešov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZbiroh
Obec s rozšířenou působnostíRokycany
(správní obvod)
OkresRokycany
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel179 (2024)[1]
Rozloha6,70 km²[2]
Katastrální územíTerešov
Nadmořská výška408 m n. m.
PSČ338 08
Počet domů123 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTerešov 108
338 08 Zbiroh
[email protected]
StarostaRoman Dibus
Oficiální web: www.teresov.cz
Terešov na mapě
Terešov
Terešov
Další údaje
Kód obce566802
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terešov (německy Tereschau) je obecokrese RokycanyPlzeňském kraji. Leží na hranici CHKO Křivoklátsko. Žije zde 179[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o místním názvu Terešov pochází z roku 1361.[4] Vzešel odtud rod Kořenských z Terešova, který si zde roku 1414 dal postavit gotickou tvrz, kromě toho získal roku 1414 Kaceřov a Olešnou, později k rodovému majetku připojil také Radyni. Terešovskou tvrz přestavěli po roce 1616 Běšínové z Běšin.[5]

V roce 1723 dal Václav Diviš Miseroni z Lissonu na místě tvrze postavit vrcholně barokní zámek. [6] Ten přešel roku 1737 do majetku Strojetických ze Strojetic. Po jejich odchodu od roku 1764 statek často střídal majitele.

V roce 1838 zde založil Jakob A. Popper chemický závod.

V roce 1902 byl majitelem alodiálního statku Terešov Jan Tetřev a v obci byl provozován pivovar, lihovar a cihelna.[7]

Židovská komunita

Židovský hřbitov Terešov

Terešov (hebrejsky טערעשוי‎,[8] Terešoj) má historicky nejstarší a také jednu z nejdůležitějších židovských obcí na Rokycansku. První zmínka o Židech v Terešově pochází již z roku 1623 (některé prameny udávají již o sto let dříve).

Židé údajně přišli do Terešova z pražského ghetta během jedné z morových ran, která postihla Prahu. Nebyli ale do vesnice kvůli obavě z nákazy vpuštěni, a tak prý byli nuceni přebývat v okolních lesích. Prvních několik zemřelých pochovali na místě zdejšího židovského hřbitova, což údajně zapříčinilo jeho vznik.

Terešov až do 19. století hrál roli přirozeného administrativního a náboženského centra pro místní, malé židovské obce, roztroušené po okolních vsích. Nacházel se zde židovský hřbitov, synagoga, škola, rabinát, pohřební bratrstvo, mikve, košer řezník atd. Důležitost Terešova jako správního střediska se snížila až během 19. století, kdy se osamostatnily některé okolní židovské obce, např. Hřešihlavy a definitivně po roce 1848, kdy byl zrušen zákaz pobytu Židů v Rokycanech a Plzni, jakož i všech ostatních městech, kde se do té doby Židé usazovat nesměli.

Židovský sídelní okrsek je dodnes v podstatě dochován, nachází se v jihozápadním cípu vesnice, po silnici směrem na Biskoupky. Většina jednopatrových domků dodnes dochována.

Židovský hřbitov je dochován, ale ve špatném stavu. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od vesnice, po levé straně při silnici směrem na Bílou Skálu, nalevo za Terešovským potokem. Na ploše cca 4000 m² se zde dochovalo asi 300 náhrobních kamenů (nicméně počet pohřbených se předpokládá vzhledem k důležitosti a historii ŽO daleko vyšší), zejména barokního, klasicistního, secesního a novodobého typu. Je zde pohřben J. A. Popper, zakladatel místní chemické továrny a poslední známý představený místní židovské obce, nebo Julius Bondy, vydavatel časopisu Österreichischer Ungarischer Zintwarenfabrikant.

Ačkoliv místní synagoga, na rozdíl od mnoha jiných, přečkala období holocaustu téměř bez úhony, osudnou se jí stala až lhostejnost komunistických úřadů, a tak byla pro špatný technický stav roku 1964 stržena. Budovu ovšem šlo zachránit, např. adaptací na požární zbrojnici apod..

Přírodní poměry

Chráněná rezervace V Horách se nachází ve výšce 358–449 metrů nad mořem a prostírá se na ploše 50,63 ha. Chráněnou rezervací byla vyhlášena v roce 1966. Pro svůj bohatý výskyt tisu červeného, zastoupeného počtem cca 3200 kusů, se tato rezervace řadí mezi největší tisové háje ve střední Evropě. Kromě bohatého výskytu tisu červeného, který dorůstá výšky 10–20 metrů a jehož stáří se pohybuje od 300 let až po ojedinělých 1000 let, je zde též zastoupení stromů jako je javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokorá (Abies alba) a další. Mezi keři najdeme velký počet zimoleze obecného (Lonicera xylosteum) a meruzalky alpské (Ribes alpinum). V rostlinné čeledi nalezneme prvosenku vyšší (Primula elatior), oměj vlčí (Aconitum vulparia), kručinku německou (Genista germanica) a jiné. Podklad tohoto lesa tvoří vulkanity, jež jsou produkty sopečných erupcí.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 944 909 805 693 658 614 549 384 379 348 258 174 149 163 199
Počet domů 135 137 134 127 126 124 123 129 112 105 85 110 116 123 123

Obecní správa a politika

Mezi lety 1869–1979 Terešov byl obcí v okrese Hořovice (1869–1890) a později v okrese Rokycany. Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 patřil jako část obceMlečicím a od 1. září 1990 je opět samostatnou obcí.[11]

Části obce

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[12]

Politika

Starostou obce je od 3. listopadu 2014 Roman Dibus, který byl schválen většinou pěti ze sedmi zastupitelů ve veřejném hlasování na ustavujícím zasedání zastupitelstva a nahradil svého předchůdce Josefa Maška.[13]

Pamětihodnosti

Zámek
  • Zámek – vrcholně barokní drobná stavba venkovského šlechtického sídla typu maison de plaissance (francouzsky dům pro potěšení), na obdélném půdorysu se středním rizalitem a mansardovou střechou; čestný dvůr a květná zahrada s osově postavenými domky byly zničeny v 60. letech 20. století, kdy byl zámek adaptován pro nápravně výchovný ústav mládeže.[5]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní z první poloviny 18. století
  • Sýpka
  • Silniční most – propustek
  • Usedlost čp. 4 (E39)
  • Kaple svatého Vojtěcha v lese, asi dva kilometry od vesnice; s trojbokým závěrem, postavena roku 1738, původně se třemi oltáři: sv. Vojtěcha, Barbory a sv. Antonína Paduánského[14]
  • Židovský hřbitov

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus,inchoans ab anno 1354 usque 1362,Tomus primus, ed. František Antonín Tingl, Pragae 1867, s. 154.
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Terešov – zámek, s. 344. 
  6. VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 480–481 s. ISBN 80-85-983-61-3. Heslo Terešov, s. 475–476. 
  7. TITL Ignaz: Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém. Praha 1902, s. 541
  8. https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/187361
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-21]. S. 573. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  12. Udělené symboly – Terešov [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Terešov konaného dne 3.11.2014 [online]. Obec Terešov [cit. 2014-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-26. 
  14. Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Terešov, s. 57. 

Externí odkazy