Julius Bondy

Julius Bondy
Narození26. září 1852
Rakouské císařství
Úmrtí27. září 1906 (ve věku 54 let)
Hořovice, Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov Terešov
BydlištěHořovice
Povolánítovárník a předseda ŽNO Hořovice
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťEmilie Emma Bondy roz. Glaser
Johanna Bondy roz. Pollak
DětiAnna Marie Porges
Ján Bondy
Antonín Arnošt Bondy
Michael Heřman Benjamin Bondy
Ella Münz
Josef Bondy
Karl Franz Bondy
Milena Bondy
František Bondy
Bruno Bondy
Leo Bondy
Ida Štěpánek
RodičeSalomon Bondy
Eleanor Bondy roz. Fuchs
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julius Bondy (26. září 1852 – 27. září 1906) byl významný hořovický továrník, předseda zdejší židovské náboženské obce a vydavatel odborného sirkařského měsíčníku Oesterreichisch-ungarischer Zündwarenfabrikant.

Život

Julius Bondy se narodil 26. září 1852 Šalamounovi a Eleanor Bondyovým na dosud nezjištěném místě. V matrice židovské náboženské obec (ŽNO) Hořovice se dozvídáme, že Juliův otec Šalamoun (narozen 1818) pocházel z Horního Jelení.[1] Eleanor Bondyová rozená Fuchsová se narodila v Praze roku 1822.[2]Svatba Juliových rodičů proběhla 5. listopadu 1851 v lužické synagoze. Podle matriky ŽNO Hořovice měla celá rodina domovskou příslušnost v Horním Jelení, ale není jasné, zda odtud pochází také Julius.[3]

Později se Julius Bondy přestěhoval do Hořovic, kde založil druhou nejstarší sirkárnu a později i továrnu na výrobu nábytku, cigaret a dřevěného zboží. Během svého života v Hořovicích působil v místní židovské náboženské obci jako její předseda, výrazně se zasadil o stavbu nové Jubilejní synagogy (1904) a také psal články do periodika ŽNO.[4]

Julius sloužil u rakousko-uherské armády, byl kapitánem první třídy u 48. pěšího praporu zeměbrany. Není však známo, od jakého roku v armádě působil, pouze víme, že v listopadu 1887 byl ve věku 35 let převelen do neaktivního stavu.[5]

Dne 27. září 1906 Julius Bondy zemřel ve své vile v Hořovicích a o tři dny později byl pochován na židovském hřbitově Terešově.[6] Vedení rodinného podniku převzala[7] jeho manželka Johanna (1876-1938).[8]

Sirkárna

Po svém příchodu do Hořovic byl Julius Bondy zaměstnán jakožto obchodní vedoucí v sirkárně „Fischer a Reichmann“[9], z firmy však odešel a 26. srpna 1877 založil vlastní sirkárnu.[10] Továrna se brzy stává úspěšnou, v roce 1890 vlastní parní stroj s výkonem 15 koňských sil a pracuje zde asi 100 zaměstnanců.[9] Ve stejném roce Julius zakládá odborný sirkařský měsíčník „Oesterreichisch-ungarischer Zündwarenfabrikant“. Časopis od roku 1893 vydávalo pražské nakladatelství „Haase & Widtmann“ [11] a o dva roky později jej začalo vydávat i město Hořovice.[12]

Bondy svou sirkárnu prezentoval na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891.[13] Jeho podnik byl dokonce oceněn stříbrnou medailí.[4] Rokem 1893 se firma začíná orientovat na výrobu nábytku. Na padesáté druhé stránce časopisu Prager Tagblatt ze dne 18. března 1906[14] lze nalézt reklamu k továrně na nábytek Julia Bondyho sídlící v Hořovicích, z čehož je zřejmé, že se firma nakonec zcela přeorientovala ze sirkárny na nábytkářskou výrobnu. O šest let později podnik vyráběl i jiné dřevěné zboží a cigarety.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní archiv. Matriky židovských náboženských obcí v českých zemích [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29. 
  2. ↑ Eleanore Bondy. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Národní archiv. Matriky židovských náboženských obcí v českých zemích [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Komorní výstava „Historie sirkařství na Hořovicku“. Místní kultura [online]. 2019-04-23 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ ANNO, Die Presse, 1887-11-19, Seite 15. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1906-09-28, Seite 29. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1912-09-14, Seite 10. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Johanna Bondy. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b filumenistická knihovnička sv. 31 Jaromír Jindra FILUMENISTICKÁ ENCYKLOPEDIE 12. část T - W - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ ANNO, Pilsner Tagblatt, 1902-09-28, Seite 5. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Katalog Rakouské národní knihovny. search.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Katalog Rakouské národní knihovny. search.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Hlavní katalog. Všeobecná zemská výstava 1891 v Praze k oslavě jubilea první průmyslové výstavy 1791 v Praze. Praha: [s.n.], 1891. Dostupné online. 
  14. ↑ ANNO, Prager Tagblatt, 1906-03-18, Seite 52. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Proměny a příběhy Hořovic - Sklenářka. S. 2. Podbrdské Noviny [online]. 5. 5. 2011. Čís. 9, s. 2. Dostupné online. 
  • BROTÁNKOVÁ, Anna. Výstava o sirkařství na Hořovicku. S. 5. Hořovický měšťan [online]. Hořovice, 2019-06-01 [cit. 2022-09-29]. Roč. XII, čís. 6, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-29.