Vejvanov (německy Wejwanow) je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije zde 249[1] obyvatel. Vesnici tvoří základní sídelní jednotky Vejvanov a Pajzov.
Historie
První písemná zmínka o Vejvanovu pochází z roku 1379, kdy je vesnice uvedena jako majetek Jindřicha, který ji obdržel z královského majetku. V obci zůstalo osm roubených usedlostí, které jí dávají osobitou tvář. Jsou zde i další památkové objekty a proto byla v obci roku 1995 vyhlášena vesnická památková zóna. Některé z roubených chalup jsou nemovitými kulturními památkami.
Pod vesnicí i v jejím okolí bylo, podobně jako v sousední Chomli, po staletí těženo černé uhlí mnoha doly v chomelsko-vejvanovské části radnické pánve. První zmínka o výskytu uhlí v západních Čechách, v katastrálním území Vejvanova, se datuje k roku 1548.[zdroj?!] Doly se soustřeďovaly od severu Vejvanova, podél jeho západního okraje až k Pajzovu. Ve druhé polovině devatenáctého století zde vznikly doly František, Pistorius, Luční důl, Vojtěch, Vilém (1886–1918, hloubka 42 metrů), Kaiser (1910–1951, hloubka 85 metrů) a desítky menších šachet. Důl Pistorius byl v provozu od poloviny devatenáctého století do roku 1930. V roce 1920 v něm pracovalo 58 horníků, kteří vytěžili asi 6 900 tuh uhlí. Posledních deset let fungoval pod názvem Vojtěch a dobývaly se jen zbytky méně kvalitního uhlí.[4]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
701
|
649
|
571
|
537
|
553
|
523
|
444
|
413
|
368
|
292
|
250
|
218
|
216
|
240
|
242
|
| Počet domů
|
76
|
82
|
83
|
75
|
79
|
83
|
86
|
95
|
95
|
90
|
78
|
98
|
105
|
108
|
114
|
Obecní správa
Mezi lety 1869–1979 Vejvanov byl obcí v okrese Hořovice (1869–1890) a později v okrese Rokycany. Od 1. dubna 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Radnicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí. V letech 1961–1980 k obci patřily i Chomle.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[8]
Služby
- obecní knihovna
- hospoda
- koloniál
Spolky
Pamětihodnosti
- Jihovýchodně od vesnice se nachází na vrcholku Babská skála pozůstatky nikdy nedostavěného stejnojmenného hradu. Vznik hradu pravděpodobně souvisel s aktivitami Rožmberků na Strašicku a měl sloužit k ochraně zdejší těžby železné rudy ve 14. století. Z hradní skály je výhled na celé pásmo Radče.
- kaplička na návsi
- pomník obětem válek
- venkovská usedlost čp. 14 (obytné stavení, stodola)
- venkovská usedlost čp. 15 (obytné stavení, chlévy)
- venkovská usedlost čp. 18 (obytné stavení, stodola, sklípek)
- venkovská usedlost čp. 9
- venkovské usedlosti čp. 35, 42
Odkazy
Reference
Externí odkazy
.jpg)
