Tenisová sezóna Rogera Federera 2009 znamenala pro švýcarského tenistu zisk dvou Grand Slamů, když ve finále French Open zdolal Švéda Robina Söderlinga 6–4, 7–6, 7–6 a zkompletoval tak jako šestý hráč historie kariérní grandslam – vítězství ze všech čtyř majorů. Po dvou letech opět triumfoval ve Wimbledonu, v němž po výhře nad Američanem Andym Roddickem v pěti setech 5–7, 7–6, 7–6, 3–6 a 16–14, slavil šestou turnajovou trofej. Titul mu zajistil návrat na pozici světové jedničky, kterou do konce roku neopustil. Celkově také získal rekordní 15. grandslam kariéry, čímž překonal 14 titulů Peta Samprase a v tomto parametru se stal nejúspěšnějším mužským tenistou historie.
Ze dvou zbylých událostí „velké čtyřky“ odešel jako poražený finalista. Na melbournském Australian Open podlehl španělskému hráči Rafaelu Nadalovi a na závěrečném US Open jeho sérii pěti titulů v řadě ukončil Argentinec Juan Martín del Potro.
V sérii Masters proměnil dvě finálové účasti ve vítězství. Na Madrid Open hraném premiérově na antukových dvorcích si poradil s Rafaelem Nadalem. Na tvrdém povrchu letního Cincinnati Masters přehrál Srba Novaka Djokoviće. V rámci třetí nejvyšší kategorie ATP 500 Series podlehl jako trojnásobný obhájce titulu ve finále Swiss Open Djokovićovi.
Na závěrečném Turnaji mistrů se probojoval do semifinále, v němž skončil na raketě ruského hráče a pozdějšího vítěze Nikolaje Davyděnka ve třech setech. V konečné klasifikaci ATP se po roční pauze vrátil na 1. místo, když vystřídal Rafaela Nadala.
Jako první nasazený se probojoval do čtvrtého kola Australian Open bez ztráty setu. Po výhře nad Rusem Maratem Safinem narazil v osmifinále na českého tenistu Tomáše Berdycha. Ten vstoupil do utkání lépe, když vedl již 2–0 na sety. Švýcar přesto dokázal vývoj otočit a zvítězit 4–6, 6–7, 6–4, 6–4 a 6–2. Za osmdesát minut pak ve čtvrtfinále deklasoval osmého nasazeného Argentince Juana Martína del Potra poměrem 6–3, 6–0, 6–0. Připsal si tak rekordní 19. semifinálovou účast na Grand Slamu v řadě, což se dosud jinému hráči nepodařilo. Poté, co v semifinále přešel přes Andyho Roddicka, v boji o titul na něj čekal největší rival této éry Rafael Nadal. Ve svém osmnáctém grandslamovém finále odešel z kurtu poražen v pěti setech 5–7, 6–3, 6–7, 6–3 a 2–6, když délka střetnutí přesáhla čtyři hodiny. Vůbec poprvé podlehl Španělovi na tvrdém povrchu během události „velké čtyřky“. Při závěrečném ceremoniálu měl Federer „slzy na krajíčku“, když ve svém proslovu bojoval s dojetím.[2] Za příčinu své porážky označil nedostatečnou koordinaci při prvním servisu.[3]
Zádové poranění, které si přivodil na konci roku 2008, jej vyřadilo z dalšího turnaje Barclays Dubai Tennis Championships a také účasti v prvním kole Davisova poháru proti Spojeným státům. Informaci o přerušení sezóny oznámil po preventivní prohlídce, jež měla zjistit, zda „jsou záda zcela v pořádku … na zbytek sezóny 2009“.[4] Tenistův agent Tony Godsick dne 4. března uvedl, že se Federerova dubajského tréninku zkušebně účastnil australský kouč Darren Cahill.[5] O týden později se Cahill rozhodl nepodílet na Švýcarově přípravě, když nesouhlasil se závazkem smlouvy doprovázet jej na turnajích.[6]
Federer se na dvorce vrátil dvěma březnovými Mastersy. Na prvním z nich, kalifornském BNP Paribas Open v Indian Wells, jej v semifinále vyřadil Andy Murray. Na následném Sony Ericsson Open v Key Biscayne prošel úvodními třemi duely bez ztráty setu. Skončil opět v semifinálové fázi, tentokrát na raketě Srba Novaka Djokoviće 6–4, 3–6 a 3–6. Frustrovaný během utkání zlomil raketu, když jeho nabíhaný forhend skončil na pásce. Jednalo se o stejný úder, kterým neúspěšně zakončil finále Wimbledonu 2008.[7]
Antuková sezóna
Přes původní rozhodnutí nestartovat na Monte-Carlo Rolex Masters, na poslední chvíli přijal divokou kartu a nastoupil ke svému premiérovému turnaji sezóny na antuce. Poprvé na monacké události prohrál již ve třetím kole, když nestačil na daviscupového kolegu Stanislase Wawrinku.
Na římském Internazionali BNL d'Italia podlehl poprvé na antukovém povrchu Djokovićovi, který ho zdolal mezi posledními čtyřmi hráči 4–6, 6–3 a 6–3.
Do madridského Mutua Madrilena Madrid Open vstupoval s výhodou volného losu. Třetí a poslední šanci na zisk titulu z antukového Mastersu využil, když po výhrách nad Roddickem a del Potrem, ve finále přehrál Rafaela Nadala 6–4 a 6–4.[8] Ukončil tím Španělovu 33zápasovou neporazitelnost na antuce. Podruhé mu také překazil možnost, stát se prvním tenistou, jenž by triumfoval na všech třech antukových Mastersech v roce.
Na pařížském grandslamu French Open vydřel osmifinálové vítězství proti Němci Tommymu Haasovi, s nímž po dvou nezvládnutých tiebreacích prohrával 0–2 na sety. Poté na jeho raketě skončil Francouz Gaël Monfils. V rekordním 20. semifinále Grand Slamu za sebou si poradil s Argentincem Juanem Martínem del Potrem. Ve finále na něj po třech letech nečekal Nadal, ale švédský hráč Robin Söderling, jemuž uštědřil třísetovou porážku 6–1, 7–6 a 6–4. Získal tak první titul na Roland Garros a jako šestý tenista historie zkompletoval kariérní grandslam – výhru na všech turnajích velké čtyřky. V počtu grandslamových titulů se čtrnáctým triumfem dotáhl na rekordní zápis Američana Peta Samprase a devatenáctou finálovou účastí se vyrovnal nejlepšímu v této statistice, Čechoameričanovi Ivanu Lendlovi.[9]
Sezóna na trávě
V důsledku vítězného dojetí a únavy z Roland Garros se odhlásil z tradiční wimbledonské přípravy, německého turnaje Gerry Weber Open.[10]
Prvním turnajem na trávě se tak stal až londýnskýWimbledon, kam přijížděl v roli nejvýše nasazeného. Světová jednička Nadal se odhlásila pro zánět šlachy. Na šestizápasové cestě do finále Federer přehrál Tchajwance Lu Jan-suna, Španěla Guillerma Garcíu-Lópeze, Němce Philippa Kohlschreibera, který mu na turnaji sebral první set. Mezi poslední šestnáctkou jej v repríze pařížského finále nezastavil Söderling a po výhře nad Chorvatem s dělovým servisem Ivem Karlovićem pronikl do svého 21. semifinále Grand slamu v řadě. V něm porazil německého zástupce Tommy Haase. Vytvořil tak wimbledonský rekord, když se posedmé za sebou probojoval do finále. Současně se stal prvním tenistou historie, který si dvacetkrát zahrál finále dvouhry na Grand Slamu. V boji o titul mu potřetí na londýnském pažitu zkřížil cestu Američan Andy Roddick. Pětisetová bitva trvající čtyři hodiny a sedmnáct minut skončila šťastněji pro Federera, ktetý soupeře soupeře udolal výsledkem 5–7, 7–6, 7–6, 3–6 a 16–14.
V následné pondělní klasifikaci ze 6. července vystřídal Nadala na čele žebříčku ATP. Pozici světové jedničky, již do konce sezóny neopustil.[11] Celkový počet 30 her v pátém setu byl také novým rekordem Grand Slamu. Do historických statistik se duel zapsal jako do té doby nejdelší grandslamové finále mužské dvouhry se 77 gamy, když poslední rozhodující sada trvala rekordních 95 minut.[12] Americká televizní stanice ESPN utkání nazvala „právě probíhající klasikou“ (instant classic).[13] Ve Velké Británii finále zaznamenalo nejvyšší televizní rating u jakéhokoli wimbledonského finále od roku 2001.[14] Triumfem se Švýcar stal čtvrtým hráčem otevřené éry tenisu, jemuž se podařilo dosáhnout na tzv. Channel Slam, tj. tituly z French Open a Wimbledonu během jednoho kalendářního roku. Doplnil tak trojici Rafael Nadal (2008), Björn Borg (1978–1980) a Rod Laver (1969). Spolu s Nadalem drželi jako jediní dva hráči současně grandslamové tituly z antuky, trávy a tvrdého povrchu (Federer byl úřadujícím šampiónem US Open 2008, French Open 2009 a Wimbledonu 2009).
Letní sezóna na amerických betonech
První utkání po pětitýdenní přestávce odehrál ve druhém kole kanadského Mastersu Rogers Cup, v němž přešel přes Kanaďana Frédérica Niemeyera.[15] Po postupu přes Stanislase Wawrinku, když musel ve druhé sadě dotahovat třígamovou ztrátu, mu stopku mezi posledními osmi vystavil francouzský hráč Jo-Wilfried Tsonga těsnou výhrou 7–6, 1–6 a 7–6. V rozhodujícím setu přitom Švýcar prohospodařil náskok čtyř her. Daný ročník Canada Masters se zapsal do historie tenisu, jakožto první singlový turnaj, na němž všech osm nejvýše postavených tenistů žebříčku postoupilo do čtvrtfinále. Zbylými šesti hráči byli Nadal, Murray, Djoković, Roddick a del Potro.
Druhou událostí letní série US Open se stal tradiční Masters Cincinnati Open, kde si v úvodních třech kláních poradil s Argentincem José Acasusem, Španělem Davidem Ferrerem a bývalou světovou jedničkou Lleytonem Hewittem. V semifinále oplatil prohry z úvodu sezóny Skotovi Andymu Murraymu a po finálové výhře 6–1, 7–5 nad Novakem Djokovićem slavil čtvrtý a poslední titul roku, celkově 61. kariérní.[16]
V roli turnajové jedničky a pětinásobného obhájce titulu přijížděl na grandslam US Open, kde v úvodním kole bez potíží zdolal amerického hráče Devina Brittona.[17] Poté si poradil s Němcem Simonem Greulem[18] a ve třetí fázi mu první set na turnaji odebral Hewitt.[19] Po tomto duelu měl Federer s Australanem aktivní bilanci vzájemných utkání 16–7, z toho posledních 14 zápasů bez porážky.[20] V osmifinále zdolal bez zaváhání španělského antukáře Tommyho Robreda a potřetí za sebou na Grand Slamu porazil Robina Söderlinga, tentokrát ve čtyřsetovém čtvrtfinále.[21] Mezi posledními čtyřmi tenisty na něj nestačil Srb Novak Djoković, když vítězný míček na mečbol zahrál mezi nohama. Tento bod poté označil za „… nejlepší míč, který jsem v životě zahrál“.[22] Do 21. grandslamového finále nastupoval jako favorit proti Juanu Martínovi del Potrovi. Z pětisetové bitvy nakonec odešel poražen výsledkem 6–3, 6–7, 6–4, 6–7 a 2–6. Skončila tak jeho 40zápasová neporazitelnost na newyorském majoru. Del Potro se stal po Nadalovi druhým tenistou, který dokázal Švýcara přehrát ve finále Grand Slamu.[23]
Podzimní halová sezóna
V polovině září odcestoval se švýcarským týmem do Janova, kde na antuce přispěl dvěma body k vítězství v baráži Světové skupiny Davisova poháru proti Itálii. První výhry na otevřených dvorcích oddílu Valletta Cambiaso Club dosáhl nad Simonem Bolellim.[24] Druhým bodem z utkání proti Potitu Staracemu dopomohl k záchraně Švýcarů v elitní skupině soutěže i pro následující ročník.[25] Po zápasu prohlásil: „Předvedl jsem velmi dobrou hru. Nutně ale potřebuju pauzu. Mám potíže s nohou a paží — všechno bolí. A mám také v plánu hlídání dětí“.[26] Následně se odhlásil ze dvou asijských událostí, tokijskéhoJapan Open a šanghajskéhoShanghai ATP Masters 1000.[27]
Dalším turnajem se stal Paris Masters, kde v posledních šesti letech nikdy nepřešel čtvrtfinále. Po volném losu se ve druhém kole utkal s Francouzem Julienem Benneteauem, který ukončil jeho krátké pařížské účinkování.[29]
Poslední událostí roku se již tradičně stal Turnaj mistrů premiérově konaný v britské metropoli Londýně. V základní skupině přehrál Fernanda Verdasca a Andyho Murrayho, čímž si zajistil konečnou prvnípříčku ve světové klasifikaci ATP. Ve třetím duelu podruhé v řadě podlehl del Potrovi, ale dostatečný počet získaných gamů mu stačil k postupu do semifinále. V něm pak prohrál s vítězem turnaje Nikolajem Davyděnkem. Výhra pro ruského tenistu představovala první Federerovu porážku ze třinácti vzájemných zápasů.
V sezóně tak Švýcar dosáhl na tři hlavní cíle. Zakončil rok na 1. místě žebříčku ATP, patnáctou trofejí překonal rekordních 14 grandslamových titulů Peta Samprase a podařilo se mu zkompletovat kariérní Grand Slam výhrou na Roland Garros.
↑ Murray defeats Nadal, wins Abu Dhabi. tennis.com. TENNIS.com, 2009-03-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-19.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Piers Newbery. Nadal beats Federer in epic final. news.bbc.co.uk. BBC News, 2009-02-01. Dostupné online [cit. 2009-06-30].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Federer blames poor first serve. news.bbc.co.uk. BBC News, 2009-02-01. Dostupné online [cit. 2009-06-30].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CBC Sports. Federer withdraws from Davis Cup, Dubai event. www.cbc.ca. Cbc.ca, 2009-02-17. Dostupné online [cit. 2009-06-30].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑New tennis coach ready to serve Federer [online]. GOTOTENNIS, 2009-03-05 [cit. 2009-08-17]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Cahill turns down Federer. www.smh.com.au. Smh.com.au, 2009-03-12. Dostupné online [cit. 2009-06-30].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Federer sees red in Miami [online]. Swissinfo.ch [cit. 2009-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-08.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Federer ends Nadal run in Madrid. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-05-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 May 2009.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BIERLEY, Steve. Roger Federer wins at Roland Garros to enter pantheon of grand slam greats. Guardian. London: 2009-06-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 June 2009.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Federer withdraws from Gerry Weber Open. www.gerryweber-open.de [online]. [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-13.
↑Stephen Wilson. Federer makes Grand Slam history at Wimbledon. sports.yahoo.com. Yahoo, 2009-07-06. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-08.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ravi Ubha. Federer-Roddick another instant classic. sports.espn.go.com. ESPN, 2009-07-05. Dostupné online [cit. 2009-07-06].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Jason Deans. More than 11 million watch Roger Federer win Wimbledon final on BBC. www.guardian.co.uk. London: Guardian, 2009-07-06. Dostupné online [cit. 2009-10-14].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Murray eases through in Montreal. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-08-11. Dostupné online [cit. 2009-08-12].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Federer secures Cincinnati title. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-08-23. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 August 2009.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ US Open day one as it happened. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-08-31. Dostupné online [cit. 2009-10-27].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Erik Matuszewski and Mason Levinson. Federer, Nadal, Williams Sisters Roll in U.S. Open Early Finish [online]. Bloomberg, 2009-09-03 [cit. 2009-09-03]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Federer through as Roddick falls. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-09-06. Dostupné online [cit. 2009-09-26].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Head to Head – Federer v Hewitt [online]. ATP World Tour [cit. 2009-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-26.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Federer eases into US last eight. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-09-07. Dostupné online [cit. 2009-09-07].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Monday's final: Roger vs. Del Potro [online]. Roger Federer Official Website, 2009-09-14 [cit. 2009-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-22.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Piers Newbery. Del Potro dethrones Federer in US. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-09-15. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 September 2009.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Swiss take 2–0 lead behind Federer [online]. ESPN [cit. 2009-09-18]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ edition.cnn.com/2009/SPORT/09/20/tennis.federer.davis.cup/. CNN. 2009-09-20. Dostupné online [cit. 2010-05-22].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑www.atpworldtour.com/News/Tennis/2009/09/Davis-Cup-PO-Swiss-Serbia-Sweden-Win-Ties.aspx [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑www.rogerfederer.com/en/rogers/news/newsdetail.cfm?uNewsID=967 [online]. [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-16.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Djokovic ends Federer's Basel reign [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Roger Federer's past struggles in Paris play on his mind. The Daily Telegraph. London: 2009-11-12. Dostupné online [cit. 2010-05-22].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Roger Federer's 2009 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑Roger Federer's 2009 Doubles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
↑ATP Prize Money 2009 [online]. stevegtennis.com [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-02. (anglicky)