Libra šterlinků, nebo též britská libra (anglickypound sterling, British pound) je zákonné platidloSpojeného království. Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP. Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před částku. Původně libra označovala jen jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů), až později se libra šterlinků začala používat i jako měnová jednotka. Jedna libra se dělí na 100 pencí.
Šterlink byl název stříbrné mince – stříbrná penny (pence), kterou se v Anglii platilo v době vlády Normanů. Kvůli inflaci vystřídala časem libra penny jako oficiální měnu. Samotný název „libra“ je používán i jako váhová jednotka. Dvojí význam tohoto slova vychází z historie. Původně libra označovala pouze jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů). Kvůli dřívější praxi vážení stříbra při obchodování se pak význam postupně přenesl i na peníze. Libra tedy znamenala určité množství stříbra vážící jednu libru. Název libra šterlinků je zkracován na libra nebo někdy na šterlink, respektive pound nebo slangově quid.[2][3]
V letech 1663 až 1816 se v Británii razila guinea – zlatá mince s nominální hodnotou jedné libry. Od roku 1817 ji nahradil sovereign – též zlatá mince se stejnou nominální hodnotou, který se i v současné době stále razí.
Do roku 1971 se jedna libra dělila na 20 šilinků. Každý tento šilink dále sestával z 12 pencí. Jedna pence byla tedy 1/240 staré hodnoty libry. Pence se dále dělily na čtvrtiny neboli farthingy. Dále se objevovaly mince nejrůznějších dalších hodnot – dva šilinky tvořily jeden florin, dva šilinky a 6 pencí byly půlkoruna a celá koruna měla hodnotu pěti šilinků.[4]15. února 1971 byla provedena decimalizace (začala se používat desítková soustava) a jednu libru od tohoto data tvoří 100 pencí.
V roce 1990 vstoupilo Spojené království do Evropského měnového systému, který měl za cíl udržovat stabilní kurzy mezi měnami svých účastníků.[5] V roce 1992 ovšem začala libra prudce oslabovat. Bank of England utratila devizy v hodnotě 27 miliard liber v marné snaze udržet libru v daném pásmu. Nakonec britská vláda snahy o udržení kurzu v stanoveném pásmu vzdala, a v září 1992 Spojené království z Evropského měnového systému vystoupilo.[5] Britské daňové poplatníky tato epizoda stála 3,3 miliard liber, tedy asi půl procenta tehdejšího britského hrubého domácího produktu.[5] Finančník George Soros díky spekulaci na pokles ceny libry vydělal asi 1 miliardu liber.[6]
Nejčastější bankovky v oběhu mají hodnoty £5, £10, £20 a £50. Skotské a severoirské banky vydávají navíc bankovku v nominální hodnotě £100.[8] Bankovky £1 existují i na ostrovech Man, Guersey a Jersey (a jsou vydávány i bankou Royal Bank of Scotland).[9][10][11] Severoirské a skotské bankovky musí být kryty ekvivalentním množstvím bankovek vydávaných Bank of England. Proto existují bankovky o nominálních hodnotách £1 000 000 (Giant) a £100 000 000 (Titan), které vydala Bank of England a které jsou uloženy v jejím depozitu a nikdy nebyly uvedeny do oběhu.[12][13]
Odkazy
Poznámky
↑Zámořské území Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha sestává ze tří oddělených součástí. Zatímco svatohelenská libra se používá na ostrovech Svatá Helena a Ascension, britská libra šterlinků je používána na ostrově Tristan da Cunha a jeho dependencích.
↑ abcHÖFERT, Andreas. The 20th anniversary of the EMS crisis. UBS.com [online]. 31. srpna 2012 [cit. 2013-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-31. (anglicky)
↑First Trust Bank has ceased issuing banknotes [online]. Allied Irish Banks [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑Skotské a severoirské bankovky Current Banknotes [online]. The Association of Commercial Banknote Issuers [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑Vyobrazení bankovek jerseyské libry: On Demand [online]. States of Jersey [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑Vyobrazení bankovek manské libry: Know your notes [online]. Isle of Man Government [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑Vyobrazení bankovek guernseyské libry: Bank Notes issued by The States of Guernsey [online]. The Philatelic Bureau - Guernsey Post [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑Scottish and Northern Ireland banknotes [online]. Bank of England [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑A history of the British banknote [online]. The Telegraph [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky)