Třída Tenrjú

Třída Tenrjú
Tenrjú
Tenrjú
Obecné informace
UživatelJaponské císařské námořnictvo
Typlehký křižník
Lodě2
Osudpotopeny
Předchůdcetřída Čikuma
Nástupcetřída Kuma
Technické údaje
Výtlak3230 T standardní projektovaný
3495 T normální projektovaný

Tacuta při zkouškách 26. března 1919:
3605,1 t normální
4621,0 t plný[1]
Délka142,646 m celkem
139,268 m na vodorysce (projektovaná; při normálním výtlaku)
134,112 m mezi svislicemi[1]
Šířka12,344 m celkem[1]
Ponor3,962 m projektovaný; při normálním výtlaku[1]
Pohon10 kotlů Ro-gó Kanpon šiki (6 velkých, 4 malé)[1]
3 sestavy parních turbín Brown-Curtis
51 000 k na hřídeli (37 510,4 kW)[p 1] projektováno[2]
Rychlost33 uzlů projektovaná[2] (~ 61,1 km/h)
Dosah5000 nám. mil při 14 uzlech projekt[2]
(9260 km při 25,9 km/h)
Posádka337[2]
VýzbrojPo dokončení:
4× 140mm kanón typu 3. roku (4×1)
1× 76,2mm kanón typu 3. roku
2× 6,5mm kulomet typu 3. roku (2×1)
6× 533mm torpédomet typu 6 (2×3)
48 min č. 1[1]
Pancířaž 63,4 mm boční pás (38 mm + 25,4 mm)
22,2 a 25,4 mm paluba
50,8 mm velitelská věž
celkem 176 t pancíře[1]
Ostatní2× 47mm salutační kanóny Jamauči (2×1)[1]

Třída Tenrjú (天龍型 Tenrjú gata) byla třída lehkých křižníků japonského císařského námořnictva z první světové války. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1919 až 1944. Oba křižníky byly potopeny za druhé světové války.

Stavba

Křižníky byly navrženy jako vlajkové lodě japonských torpédoborců. Jejich koncepce byla inspirována britskou třídou Arethusa. Postaveny byly dvě jednotky této třídy.[3]

Jednotky třídy Tenrjú:[3]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Tenrjú
(天龍)		 Jokosuka 17. května 1917 11. března 1918 20. listopadu 1919 Dne 18. prosince 1942 byl potopen u Nové Guiney americkou ponorkou USS Albacore (SS-218).
Tacuta
(龍田)		 Sasebo 24. července 1917 29. května 1918 31. března 1919 Dne 13. března 1944 byl potopen poblíž Jokosuky americkou ponorkou USS Sand Lance (SS-381).

Konstrukce

Tacuta

Výzbroj tvořily čtyři 140mm kanóny typu 3. roku, jeden 76,2mm kanón typu 3. roku, dva 6,5mm kulomety a dva trojité 533mm torpédomety. Byly to vůbec první japonské křižníky nesoucí trojhlavňové torpédomety.[3] Pohonný systém tvořilo 10 kotlů Kampon a tři turbíny Brown-Curtis o výkonu 51 000 shp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[3]

Modifikace

Roku 1937 byly původní kulomety nahrazeny dvěma 13,2mm kulomety. Roku 1940 byly kulomety a 76mm kanón nahrazeny dvěma dvojitými 25mm kanóny typu 96, které roku 1942 posílily další čtyři hlavně. Křižník Tacuta dostal roku 1943 ještě dva 25mm kanóny, čtyři vrhače a dva spouštěče hlubinných pum a dále dva radary.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. S. 790. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Lacroix & Wells, str. 791
  3. ↑ a b c d e TENRYU light cruisers (1919) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky) 
  • PATTON, Wayne. Japanese Light Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron/Signal Publications (Warships in action; sv. 25). ISBN 0-89747-497-X. 4025. (anglicky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Související články

Externí odkazy

Třídy křižníků Japonského císařského námořnictva
Nechráněné křižníky/avíza:
TakaoS • JaejamaS • ČišimaS • TacutaS • MijakoS
Chráněné křižníky:
Naniwa • UnebiS • Macušima • AkicušimaS • JošinoS • IzumiS • Suma • TakasagoS • Kasagi • Niitaka • OtowaS • ToneS • Jodo • Čikuma
Pancéřové křižníky:
ČijodaS • Asama • JakumoS • AzumaS • Izumo • Kasuga
Bitevní křižníky:
Cukuba • Ibuki • Kongó • AmagiX • č. 13X • Projekt B-65X
Lehké křižníky:
Tenrjú • Kuma • Nagara • JúbariS • Sendai • Mogami • KatoriC • Agano • ÓjodoS • Jasošima
Těžké křižníky:
Furutaka • Aoba • Mjókó • Takao • Mogami • Tone • IbukiX
S – jediná loď ve třídě
C – cvičný křižník
X – pouze projekt, zrušené, či přestavěné na jinou kategorii před dokončením
Seznam japonských křižníků
Lehké křižníky Japonského císařského námořnictva
Třída Tenrjú:
Třída Kuma:
Kuma • Tama • Kitakami • Ói • Kiso
Třída Nagara:
Nagara • Isuzu • Jura • Natori • Abukuma • Kinu
Třída Júbari:
Třída Sendai:
Sendai • Džincú • Naka • Kako *
Třída Katori **:
Katori • Kašima • Kašii • Kašiwara *
Třída Agano:
Agano • Noširo • Jahagi • Sakawa
Třída Ójodo:
Ójodo • Nijodo *
Třída Iošima ***:
Jasošima (ex Pching-chaj)
* – stavba zrušena
** – cvičné křižníky. Císařské námořnictvo je neklasifikovalo jako křižníky (C), ale jako pomocné lodě (J)
*** – původně čínské lehké křižníky, poté kaibókany a v září 1944 poslední jednotka překlasifikována na lehký křižník
Seznam japonských křižníků