PROFILPELAJAR.COM

Nová Guinea
	Poloha ostrova
	Nová Guinea
Stát	Indonésie, Papua Nová Guinea
Topografie
Zeměpisné souřadnice	5° j. š., 140° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nizozemský důstojník s domorodci na území Nizozemské Nové Guineje v roce 1958

Nová Guinea (indonésky Irian, v minulosti často Papua) je se 786 000 km² druhý největší ostrov světa. Rozloha ostrova přibližně odpovídá Turecku. Leží v Melanésii nedaleko severního pobřeží Austrálie a je politicky rozdělený mezi Indonésii (provincie Západní Papua, Střední Papua, Horská Papua, Jižní Papua, Jihozápadní Papua a Papua) v západní části a stát Papua Nová Guinea ve východní části. Celý ostrov je součástí australského kontinentu.

Geografická charakteristika

Nová Guinea je od Austrálie oddělena Torresovým průlivem. Střední část ostrova zabírá mohutná Centrální vysočina (její jednotlivé části: Pegung Tamrau, Pegunung Maoke, Pegunung, Star, Müllerovo pohoří, pohoří Owena Stanleye). Nejvyšším vrcholem ostrova a celé Oceánie je Puncak Jaya se 4884 m. Menší pohoří se táhne i podél severního pobřeží, jinak je pobřeží převážně bažinaté. Mezi nejvýznamnější řeky patří Sepik, Ramu, Fly a Mamberamo. Horní hranice lesa je ve výši cca 4000 m. Nejvyšší vrcholky jsou zaledněné.

Povrch ostrova pokrývají tropické deštné lesy. Mezi roky 1972 a 2002 byla téměř čtvrtina deštných lesů na ostrově vykácena nebo jinak zničena.^[1]

Demografie

Obyvatelé jsou Papuánci, kteří mluví řadou papuánských jazyků. Na severním pobřeží žijí kmeny mluvící austronéskými jazyky. Na ostrově se mluví asi 1000 jazyky, tedy sedminou všech jazyků světa.^[1]

Na začátku 21. století žilo na ostrově kolem 40 kmenů, které byly v izolaci a neměly kontakt s moderním světem.^[2]

Historie

Nová Guinea byla osídlena moderními lidmi již před asi 50 000 lety. Papuánci na ostrově Nová Guinea mají až 6 % genomu vyhynulého druhu člověka zvaného denisované.^[3]

V letech 1884 až 1919 si mezi sebou ostrov rozdělily tehdejší koloniální mocnosti Británie, Německo a Nizozemí.

Nová Guinea byla téměř neprobádaná až do poloviny 20. století. Horská údolí Novoguinejské vysočiny byla poprvé prozkoumána ve 30. letech 20. století a bylo zjištěno, že je obývá více než milion lidí.^[4]

Mezi Papuánci byly časté mezikmenové války, které přetrvávaly až do druhé poloviny 20. století. Například 4. června 1966 bylo v bojích mezi nepřátelskými danijskými klany zabito 125 lidí.^[5] Příslušníci kmene Marind-Anim věřili, že musí zabít člověka, kdykoli se jim narodí dítě, a lebku zabitého odevzdat novorozenci i s jeho jménem. Zbytek těla byl domorodci sněden.^[6] Korowajové, kteří obývají nížinné deštné pralesy na jihu ostrova, budovali v obavě před malárií a nepřátelským kmenem Kombajů stromové domy.^[7]

Ostrov prozkoumávali čeští cestovatelé Enrique Stanko Vráz a Miloslav Stingl. Stingl ostrov Nová Guinea procestoval v době, kdy mezi zdejšími kmeny ještě přetrvával kanibalismus a rituální lov lebek.^[8] O Nové Guineji Stingl prohlásil: „Nachází se tam 839 kmenů, některé ještě žijí v době kamenné, každá z vesnic je úplně jiná a mluví jiným jazykem.“^[9] V 19. století mezi papuánskými domorodci pobýval ruský etnograf Miklucho-Maklaj. Michael Rockefeller, pravnuk amerického průmyslníka Johna D. Rockefellera, zmizel beze stopy v roce 1961 na území kanibalského kmene Asmatů.^[10]

Východní část ostrova pod názvem Papua Nová Guinea získala nezávislost na Austrálii dne 16. září 1975. Západní Novou Guineu anektovala Indonésie po sporném a zmanipulovaném referendu v roce 1969. Od té doby tam udržuje silné vojenské a policejní síly, které se snaží potlačit papuánské separatisty.^[11]

Reference

↑ ^a ^b Neprostupná Nová Guinea: Ostrov plný tajemství. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 19. října 2019. Dostupné online.
↑ Question and answers: Uncontacted tribes of Papua [online]. Survival International. Dostupné online.
↑ YIRKA, Bob. Evidence found of Denisovans interbreeding with humans in Southeast Asia more recently than thought. phys.org [online]. 2019-04-02 [cit. 2022-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The colonial period [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online.
↑ Jared Diamond, Svět, který skončil včera: Co se můžeme naučit od tradičních společností?, 2014.
↑ Miloslav Stingl, Smrt v ráji, 1988. s. 156
↑ Výprava do nitra Nové Guiney: Za lidojedy do korun stromů. Lid=e a Země [online]. 17. října 2017. Dostupné online.
↑ Soudruhu, chcete být náčelníkem? Jak se Miloslav Stingl stal šéfem indiánů. iDNES.cz [online]. 30. prosince 2016. Dostupné online.
↑ Jubilant Miloslav Stingl by chtěl vrátit mezi Papuánce na Nové Guineji. Deník.cz [online]. 18. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Rockefeller a kanibalové: Padl slavný miliardář za oběť pomsty kmenu lidojedů?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 30. září 2023. Dostupné online.
↑ Separatisté z Papuy zabili šest indonéských vojáků. Novozélenský pilot zůstává stále v zajetí. Česká televize [online]. 16. dubna 2023. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Guinea na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Nová Guinea ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.