Stralsund

Stralsund
Gotická budova radnice
znak
Poloha
Souřadnice	54°18′ s. š., 13°5′ v. d.
Nadmořská výška	13 m n. m.
Stát	Německo Německo
Spolková země	Meklenbursko-Přední Pomořansko
Zemský okres	Přední Pomořansko-Rujána
Stralsund
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,97 km²
Počet obyvatel	57 778 (2009)
Hustota zalidnění	1 482,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Alexander Badrow
Vznik	1234
Oficiální web	www.stralsund.de
Telefonní předvolba	03831
PSČ	18435, 18437, 18439
Označení vozidel	HST
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stralsund (švédsky Strålsund, latinsky Sunnonia) je město na úrovni okresu na severovýchodě Německa, ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Leží 68 km severovýchodně od Rostocku na pobřeží Baltského moře při úžině Strelasund, která odděluje ostrov Rujána od pevniny; od roku 1936 překonává úžinu hráz se silničním a železničním mostem. Stralsund má 58 000 obyvatel (2004).

Město bylo založeno ve 13. století z osady pohanských Slovanů z Rujany (Rány) při průlivu Strelasund. Název osady i průlivu se traduje od 10. století, pochází ze slovanského jazyka Ránů a znamená střela. Tento význam je dokumentován i v městském znaku, který zobrazuje šíp. Střediskem slovanského osídlení byl mys Arkona a na něm stojící Jaromarsburg se svatyní boha Svantovíta. Christianizace pohanských Slovanů probíhala od 12. století. Městská práva Stralsundu udělil 31. října roku 1234 rujánský kníže Wizlaw I. (žil kolem 1180–1255/56). Pronikání Dánů do Stralsundu ve 12. století popsal letopisec Saxo Grammaticus. Ve vrcholném středověku se město stalo významným hanzovním městem a přístavem. S tím souviselo pronikání dánských a německých osadníků z Vestfálska. Město od roku 1325 patřilo k Pomořansku-Wolgastu a bylo po Lübecku nejvýznamnějším hanzovním městem v jižním Pobaltí. Četné ozbrojené konflikty s vládci Dánska vyvrcholily mírem ve Stralsundu v roce 1370. Po pádu hanzovní ligy význam Stralsundu poklesl. Město však nadále žilo hlavně z dálkového a místního obchodu a také ze stavby lodí.

Již v roce 1525 většina občanů Stralsundu konvertovala k protestantské víře a město udávalo tempo reformace pro celé severní Německo.

Stralsund během třicetileté války odolával obléhání katolických vojsk za pomoci armád Švédska a Dánska. Město bylo jediným severoněmeckým městem, které se dokázalo během třicetileté války ubránit vojsku Katolické ligy, vedenému Albrechtem z Valdštejna. Poté následovalo téměř 200 let příslušnosti k Švédskému království jako součásti švédského Pomořanska. Od 13. století ve městě existovala židovská komunita; počet jejích obyvatel zesílil v 18. století.

Vznikají manufaktury a první průmyslové podniky. Patřily k nim Schlütterova továrna na výrobu hracích karet, osm tabákových firem, tři výrobci mýdel a další. V roce 1815 se Stralsund stal součástí Pruska, královská čtvrť měla pět okrsků, patřila k nim mj. židovská čtvrť, která se začala rychle rozrůstat. Dvě ničivé povodně v 19. století vyvolaly dostavbu města k roku 1864.

Město bylo ve druhé světové válce aktivní základnou námořních sil NSDAP a po válce se dostalo do sovětské okupační zóny. Následně bylo až do roku 1989 součástí Německé demokratické republiky.

Stralsund je charakteristický množstvím dochovaných gotických cihlových staveb, nejvýznamnější jsou:

• Nikolaiskirche (kostel sv. Mikuláše) – gotické trojlodí se dvěma věžemi (barokní báň na jižní věži je z roku 1667); ve dvou chórových kaplích gotické fresky; čtyři gotické deskové oltáře, světoznámý orloj mistra Mikuláše z Lilienfeldu (1394)
• Marienkirche (Mariánský kostel) – první stavba datována k roku 1298, novostavba z roku 1382; bohaté vnitřní vybavení: tři pozdně gotické sochy, varhany z roku 1659; 104 metrů vysoká věž kostela poskytuje panoramatický výhled na město i na ostrov Rujánu.
• Jakobikirche (kostel sv. Jakuba Většího) - založen roku 1303; pomořanské východiště poutních cest do Santiaga de Compostella
• Katarinenkloster (klášter dominikánů s kostelem sv. Kateřiny) – založen roku 1251; kostel je raně gotické halové trojlodí, klášter zrušen v období reformace; nyní sídlo Mořského muzea
• Hl. Geist Kirche (kostel sv. Ducha) – pozdně gotická halová stavba z 15. století
• Johanniskloster (klášter sv. Jana s kostelem řádu františkánů) – založen roku 1253; kostel vyhořel roku 1624 a nebyl zcela obnoven, ve dvoře bývalý špitál; v klášteře sídlo Městského archivu
• Neuenkamp – dvůr bývalého kláštera cisterciáků, trojkřídlá gotická budova, písemně zaznamenaná k roku 1318; v baroku přestavěn na obytný dům.
• Radnice – gotická cihlová stavba ze dvou měšťanských domů, založena ve 2. polovině 13. století, uzavřena příčnou stavbou ze 14. století; cihlové zdivo a sochařská dekorace pocházejí převážně z 15. století; západní barokní rizalit nese švédský erb; renesanční schodiště z roku 1579 vede do barokního sálu (Löwenscher Saal)
• Městské opevnění – soustava hradebních zdí městského opevnění, bran s bastiony a s rybníky, budovanými od 13. do 18. století.
• Židovský hřbitov

Dne 27. června 2002 byla historická centra měst Stralsundu a Wismaru zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

• Das Meeres Museum (Mořské muzeum)
• Ozeaneum Stralsund (Akvárium) – otevřeno v roce 2008, je spojeno s Mořským muzeem
• Museum für Kunst und Kultur (Muzeum umění a kultury) – podle expozice nazývané také 3D Museum
• Valdštejnské dny – každoroční slavnost na paměť vítězství města nad vojskem Albrechta z Valdštejna^[1]

• Mikuláš z Lilienfeldu – hodinář a astronom, který ve Stralsundu sestrojil orloj podobný pražskému, datovaný letopočtem 1394
• Johannes Aepinus, původním příjmením Hoeck (1499–1553) – severoněmecký teolog a reformátor církve
• Lambert Steinwich (1571–1629) – německý právník, diplomat a politik, v letech 1616–1629 starosta Stralsundu; za Třicetileté války při obléhání Stralsundu roku 1628 vyjednával s velitelem císařské armády Albrechtem z Valdštejna
• Axel Oxenstierna (1583–1654) – švédský kancléř, v roce 1630 pomohl městu při jeho obléhání spojenými vojsky Katolické ligy vedenými Albrechtem z Valdštejna
• Carl Gustav Wrangel (1613–1676) – švédský polní maršál a v letech 1648–1676 generální guvernér švédského Pomořanska; měl zde Wrangelův palác.
• Nicodemus Tessin starší (1615 Stralsund–1681) – architekt a stavitel, činný ve Švédsku i ve Stralsundu
• Johann Fridrich Eosander von Göthe (1694 Stralsund–1756) – architekt pruských královských zámků v Berlíně, Charlottenburgu a Oranienburgu
• Hermann Friedrich Raupach (1728–1778) – hudební skladatel, žil v Hamburku, Paříži a Petrohradu
• Heinrich Heuser (1887–1967) – malíř, grafik, ilustrátor, filmový architekt, scénograf a kostýmní výtvarník, zakladatel Darmstadtské secese.

• Kiel, Německo
• Malmö, Švédsko
• Pori, Finsko
• Stargard, Polsko
• Svendborg, Dánsko
• Trelleborg, Švédsko
• Ventspils, Lotyšsko

• Stralsundský mír

• Georg PILTZ: Kunstführer durch die DDR. 7. vydání, Leipzig-Jena -Berlin 1979, s. 54-58.
• Otto Fock: Rügensch-Pommersche Geschichten aus sieben Jahrhunderten. Svazek 2: Stralsund und Greifswald im Jahrhundert der Gründung. Leipzig 1862, (dostupné online [2])

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stralsund na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města (německy a švédsky)
• Historic Centres of Stralsund and Wismar (UNESCO) (anglicky)

Města a obce zemského okresu Přední Pomořansko-Rujána
Ahrenshagen-Daskow Ahrenshoop Altefähr Altenkirchen Altenpleen Baabe Bad Sülze Barth Bergen auf Rügen Binz Born a. Darß Breege Buschvitz Dettmannsdorf Deyelsdorf Dierhagen Divitz-Spoldershagen Dranske Drechow Dreschvitz Eixen Elmenhorst Franzburg Fuhlendorf Gager Garz/Rügen Gingst Glewitz Glowe Göhren Grammendorf Gransebieth Gremersdorf-Buchholz Grimmen Groß Kordshagen Groß Mohrdorf Gustow Hugoldsdorf Insel Hiddensee Jakobsdorf Karnin Kenz-Küstrow Klausdorf Kluis Kramerhof Kummerow Lancken-Granitz Lietzow Lindholz Löbnitz Lohme Lüdershagen Lüssow Marlow Middelhagen Millienhagen-Oebelitz Neu Bartelshagen Neuenkirchen Niepars Pantelitz Papenhagen Parchtitz Patzig Poseritz Preetz Prerow Prohn Pruchten Putbus Putgarten Ralswiek Rambin Rappin Ribnitz-Damgarten Richtenberg Saal Sagard Samtens Sassnitz Schaprode Schlemmin Sehlen Sellin Semlow Splietsdorf Steinhagen Stralsund Süderholz Sundhagen Thiessow Trent Tribsees Trinwillershagen Ummanz Velgast Weitenhagen Wendisch Baggendorf Wendorf Wieck a. Darß Wiek Wittenhagen Wustrow Zarrendorf Zingst Zirkow