Mapa christianizace Ránů; hradiště a usedlosti (červené kulaté body), pohanské chrámy a svatyně (tmavě červené) do roku 1168 a ostatní lutické (zeleně) do roku 1128, křesťanské kláštery (černé křížky) zakládané od roku 1168 a větší německé osady (červené krychle) zakládané od roku 1168.
Náboženským centrem pohanských Ránů byl Svantovítůvchrám v hradišti Arkona, ale jeho věhlas dosahoval mnohem dál k okolním polabským kmenům a sousedům. Odtud pramenila také politická moc Arkony, přestože knížecím sídlem byla Korenica. Svantovítův velekněz byl fakticky nejmocnější osobou na ostrově, mocnější než samotný kníže, a k tomu disponoval také vojenskou silou v podobě početné družiny jezdců.
Svého rozkvětu dosáhla Arkona počátkem 12. století, kdy bylo jiné hradiště zvané Retra (Riedegost) vyvráceno křesťanskými vojsky a Lutický svaz se rozpadl. Po této události přešla veškerá náboženská a politická moc právě na Rujánu. Novým střediskem slovanského náboženství se stala Arkona a také tamní pohanský kult boha Svantovíta nabyl na významu tak, že zastínil všechny ostatní kulty v oblasti, včetně Rujevítova v Korenici, který je považován za výrazně starší.
Každý rok pořádal Svantovítův velekněz velkou náboženskou slavnost, během které se pokaždé ukryl za velký koláč a poté měli všichni účastníci prohlásit, že není vidět, tento mezi Slovany rozšířený rituál měl zajistit bohatou úrodu na další rok. Velekněz také dokázal věštit příští úrodu z rohu, který naplňoval vínem. Věštil výsledek příští bitvy nebo válečného tažení podle toho, jak mu posvátný kůň-bělouš přešlapoval přes zkřížená kopí. Často na něm za temných nocí jezdíval po krajině a každého rána bylo koně možno nalézt v jeho stáji zpoceného, vyčerpaného a špinavého. Z toho se usuzovalo, že se s ním Svantovít vrátil z vítězné bitvy. Když Ránové v boji zvítězili, přinášeli do chrámu bohatou kořist. Také vyslanci z křesťanských zemí museli napřed v chrámu obětovat, aby neurazili boha nebo své hostitele.
Zničení Svantovítova kultu s biskupem Absalonem, králem Valdemarem a vláčenou modlou boha po dobytí Rujány.
Ránové byli po své porážce dánským králem Valdemarem I. v roce 1168 donuceni přijmoutkřest. Dánové dobyli a připojili celou Rujánu ke svému království. Na místě bylo zřízeno vazalské Rujánské knížectví. Tímto datem zanikl také poslední organizovaný náboženský kult Slovanů. Svatyně byla vypleněna a Svantovítův idol (dřevěná socha) byl vláčen k potupě Slovanů před jejich zraky po městě, následně rozbit na kusy a ještě téhož dne večer spálen.
.svg){kind=small}
.jpg)
