Srážka vlaků v Pardubicích
Poškozený vagón druhý den po střetu
Čas	22.49 SELČ
Datum	5. června 2024
Místo	Pardubice
Souřadnice	50°1′53″ s. š., 15°46′30″ v. d.
Stát	Česko Česko
Železniční trať	Praha – Česká Třebová
Provozovatel	RegioJet ČD Cargo Správa železnic
Typ nehody	čelní srážka dvou vlaků
Příčina	projetí návěsti Stůj
Vlaky	RJ 1021, Nex 41340
Počet cestujících	cca 380[1]
Úmrtí	4
Zranění	22 (27)
Škoda	cca 110 milionů Kč[2]
Částečný průběh trati
Legenda
do Prahy do Hradce Králové a do Chrudimi 305,690 Pardubice hlavní nádraží 304,620 Pardubice centrum místo nehody do České Třebové

Srážka vlaků v Pardubicích nastala 5. června 2024 ve 22.49 hodin^[2] na kostěnickém zhlaví železniční stanice Pardubice hlavní nádraží, u tehdy nezprovozněné zastávky Pardubice centrum.^[3] Čelně se srazily expresní vlaky RJ 1021 a Nex 41340, následkem bylo poškození a vykolejení vlaků, 4 úmrtí a 27 evidovaných raněných z řad cestujících. Oba strojvedoucí nehodu přežili. Agentura ČTK označila nehodu za nejtragičtější čelní střet dvou vlaků v Česku za posledních téměř 30 let.^[4] Co do počtu obětí to byla nejhorší železniční nehoda od roku 2008.^[5]

Mezinárodní osobní expres RJ 1021 Praha hlavní nádraží – Košice dopravce RegioJet podle plánovaného řazení měl mít 15 vozů v řazení od vozu č. 15 (první za lokomotivou) v souvislém číslování k vozu č. 1 (poslední vůz), z toho prvních 6 vozů lůžkových nebo lehátkových.^[6] Vozy č. 10, 9 a 8 (6. až 8. vůz ve směru jízdy) podle jízdního řádu měly pokračovat jako vlak RJ 1222 až do ukrajinského Čopu.

Z fotografií nehody je patrné, že nejvíce poškozený první vůz byl označen číslem 12^[7] a druhý vůz byl označen číslem 11.^[8] Pro vůz č. 12, který byl v den nehody mimořádně zařazen jako první, byly v rezervačním systému nabízeny „Lůžko – vlastní kupé“ a „Lůžko pouze ženy“ – šlo o jediný vůz s výhradně ženskými kupé.^[6] První vůz řady Bcmz 59-70 utrpěl při nehodě fatální poškození rámu,^[9] poškozeny byly i dva další vozy stejné řady.

Vlak byl veden lokomotivou 388.205.^[10]

Vlak vyjel od nástupiště z 1. staniční koleje^[11] stanice Pardubice hlavní nádraží (pravidelný odjezd 22.47 h). Podle záznamů zabezpečovacího zařízení neměl u cestového návěstidla za nástupištěm návěst zakazující jízdu, ale zastavit měl poté u odjezdového návěstidla, které však minul bez zastavení.^[11] Strojvedoucí rozjel vlak na rychlost asi 60 km/h, pak si uvědomil svoji chybu a vlak zastavil rychlobrzdou na úseku asi 160 metrů.^[12] Mezitím však již vlak rozřízl výhybku (č. 15) v pokračování 1. staniční koleje a vjel do vlakové cesty postavené pro protijedoucí nákladní vlak,^{[13][14][2][11]} po vlakové cestě postavené pro nákladní expres přejel (výhybkami č. 10 a 8) z 1. koleje na 2. kolej a na ní se krátce poté s protijedoucím vlakem střetl.^[11]

Drážní inspekce odmítla předjímat, zda se jednalo o technickou závadu, lidskou chybu či o kombinaci obou faktorů, a oznámila, že šetření mimořádné události, jejích okolností a přispívajících faktorů si vyžádá několik měsíců.^[11]

Expresní nákladní vlak Nex 41340 Bratislava – Bremerhaven dopravce ČD Cargo byl vedený lokomotivou 363.529. Převážel různé zboží (mj. karbid vápenatý) v kontejnerech, na prvních dvou vozech byly prázdné kontejnery.^[15][3] Počet vozů nákladního vlaku zdroje zatím neuvedly. Vlak přijížděl po 2. koleji směrem z České Třebové (proti směru jízdy expresu RegioJet) a mířil do liché skupiny^[11] na sedmou kolej, která je v jižní části nádraží. Měl tak nádraží křižovat napříč, k čemuž dochází za relativně nízké rychlosti kolem čtyřiceti kilometrů za hodinu. V době srážky jel rychlostí cca 30–40 km/h.^[12] Z důvodu plánované opravy jedné výhybky ve 2. staniční koleji na přeloučském zhlaví nebylo možné ze žádné sudé koleje vyjet směrem na Přelouč a všechny vlaky vedené v tomto směru musely být vedeny lichými kolejemi.^[11]

Při nehodě došlo k vážnému poškození lokomotiv obou vlaků a osobních vozů soupravy osobního expresu – obzvlášť vážně byl poškozen lehátkový vůz (v rezervačním systému RJ uváděn jako lůžkový). Ten byl první za lokomotivou^[16] a došlo u něj ke zlomení vozové skříně.^[9] Na nákladním expresu se prázdný kontejner z prvního nákladního vozu nasunul na lokomotivu a zdemoloval její zadní část.^[10]

Hmotné škody Drážní inspekce na místě odhadla na více než 110 milionů korun (nákladní vlak 50 milionů, expres 60 milionů, trať 300 tisíc Kč).^[2]

Cestující ve vlaku byli zejména občané Slovenska a Ukrajiny, celkem při nehodě zemřeli 4 lidé (dvě ženy ze Slovenska a dvě z Ukrajiny)^[17] a podle prvotních zpráv dalších 22 osob bylo zraněno^[2][3] (v pozdějších zprávách bylo uváděno 27 zraněných podle počtu osob hospitalizovaných v nemocnicích). Strojvedoucí osobního expresu vyvázl bez zranění, strojvedoucí nákladního expresu byl lehce zraněn.^[16] Hasiči Správy železnic uvedli, že oběti na životech a nejhorší zranění byly u cestujících z prvního vozu osobního expresu, jednoho ze zraněných hasiči vyprošťovali více než hodinu.^[16] Slovenské ministerstvo zahraničí informovalo kromě dvou zemřelých slovenských občanek také o čtyřech zraněných Slovenkách, z nichž jedna byla do druhého dne z nemocnice propuštěna a tři zůstávaly v nemocnici ve stabilizovaném stavu.^[16] Nemocnice přijaly v souvislosti s nehodou 27 lidí. Do pardubické nemocnice sanitky přivezly 18 zraněných, do chrudimské nemocnice 3 zraněné, do hradecké fakultní nemocnice 6 lehce zraněných osob, z toho 4 děti.^[16] Do druhého dne byli všichni kromě 6 propuštěni, v době vyjádření mluvčí krajské nemocnice zůstávalo v péči pouze 5 pacientů v pardubické nemocnici a 1 v chrudimské, z toho u jednoho bylo předpokládáno propuštění během odpoledne.^[16] Zranění cestující utrpěli hlavně poranění hlavy, krční páteře, otřesy mozku a pohmožděniny.^[16] Do půlnoci na místo nehody dorazilo dorazilo 36 jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů.^[18]

Pardubice leží na prvním tranzitním koridoru, jezdí tudy prakticky všechny dálkové vlaky mířící z Prahy směrem na východ. Kvůli absenci objízdných tras zapříčiněných nepřetržitými výlukami na tratích Hradec Králové – Velký Osek (od 1. do 10. 6. výluka úseku Hradec Králové hl. n. – Chlumec nad Cidlinou), Brno – Havlíčkův Brod (dlouhodobá výluka Vlkov u Tišnova – Křižanov) a na trati Brno–Jihlava (1. etapa rekonstrukce úseku Brno hl. n. – Zastávka u Brna)^[11] byla osobní i nákladní doprava zcela paralyzována.^[19]

Kvůli nehodě až do 7:30 nejezdily žádné přímo dálkové vlaky spojující Čechy a Moravu. České dráhy na sociální síti X požádaly cestující, aby své cesty do nebo přes Pardubice minimálně 6. června odložili. RegioJet zrušil vlaky 1001 (Praha – Havířov), 1010 (Havířov – Praha) a 1012 (Košice – Praha), další vlaky jely se zpožděním. Leo Express uvedl, že omezení se dotkne spojů 1250, 1253, 1290, 1255, 1252, 412 a že pracuje na zajištění náhradní autobusové dopravy.^[19] Vlaky ČD EN 476 a EN 477 byly vedeny odklonem.^[20]

Z nákladních vlaků ČD Cargo jich 11 bylo v noci vedeno odklonem přes Hradec Králové, 9 vlaků bylo odstaveno a ráno byly postupně oživovány.^[21]

Ranní osobní vlaky 5001 a 5037 v úseku Kolín – Pardubice a 5030, 5000 a 5034 v opačném směru byly nahrazeny náhradní autobusovou dopravou, přičemž navazující vlaky na náhradní autobusy nečekaly. Vlaky linky R18 byly v úseku Praha – Choceň zcela odřeknuty. Vlaky linky R19 byly v úseku Přelouč – Choceň nahrazeny autobusy.^[22]

K částečnému obnovení provozu došlo v Pardubicích až ve čtvrtek v 7.30 ráno, a to pouze po jedné traťové koleji rychlostí 10 km/h.^[23] Od cca 10:30 h byl provoz obnoven a postupně se stabilizoval, bylo avizováno navýšení zpoždění vlaků při průjezdu místem o 10–30 min a vedení některých vlaků náhradními soupravami s nestandardním řazením vozů. V rámci PID bylo narušení provozu odhadováno do 17:00 hodin.^[22]

Na noc ze čtvrtka 6. června od 22 hodin do pátku 7. června 5:00 hodin byla v úseku naplánovaná úplná výluka kvůli urychlení prací na odklízení poškozených vozidel, opravě poškozené výhybky a opravě koleje, na níž došlo ke srážce. Vlaky byly vedeny odklonem přes Hradec Králové, kde byla kvůli tomu předčasně ukončena výluka.^[24]

Dne 9. června 2024 mělo původně dojít k zahájení provozu na zastávce Pardubice centrum.^[25] V důsledku odklízecích prací byl nakonec termín posunut nejprve o dva dny na 11. června,^[26] poté ještě o jeden den na 12. června.^[27]

Železniční stanice Pardubice hlavní nádraží prošla v letech 2020–2024 kompletní modernizací, při níž došlo k instalaci jednotného evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Dne 31. května 2024 se uskutečnila slavnostní akce k završení rekonstrukce hlavního nádraží, 9. června 2024 pak měl být zahájen provoz nové zastávky Pardubice centrum.^[11] Nový zabezpečovač však nebyl aktivní z důvodu přechodného stavu, který měl trvat do ledna 2025. Při modernizaci stanice byl rovněž odstraněn vlakový zabezpečovač LS,^[28] takže se strojvedoucí museli řídit pouze návěstidly. Z tohoto důvodu byla ve stanici snížena rychlost na 100 km/h.^[29] Správa železnic uvedla, že způsob řízení provozu po dobu výluk a stavebních prací v místě byl v souladu se zákonem o dráhách a příslušnou vyhláškou a jednalo se o zcela standardní postup.^[30]

Několik dopravců a strojvedoucích potvrdilo, že po rozsáhlé rekonstrukci za více než sedm miliard je stanice Pardubice hlavní nádraží dočasně hůře zabezpečena než před rekonstrukcí.^[31] Školitel a strojvedoucí David Philipp ze společnosti CityRail uvedl, že zabezpečovač mohl riziko nehody výrazně snížit. Případ Pardubic podle něj ukazuje, že strojvedoucím vytváříme ještě nebezpečnější prostředí, místo aby systém vedl k eliminaci lidských chyb.^[31] Prezident Federace strojvůdců Jaroslav Vondrovic uvedl, že fungující zabezpečovací zařízení by dalo strojvedoucím obou vlaků šanci včas zastavit.^[31] Člen správní rady Správy železnic Michal Šimek po nehodě uvedl, že tragédii vnímá jako chybu širšího rozsahu, která se týká více míst. Čekal však, že první taková nehoda bude spíše v úseku mezi Prahou-Smíchovem a Prahou-Radotínem. Podle něj nebylo šťastné udělat ostrý řez a přejít na ETCS k jednomu pevnému datu, za rozumnější by považoval ponechat po nějakou dobu smíšený provoz a nefixovat se na datum 1. ledna 2025.^[31]

Místo nehody navštívili ministr dopravy Martin Kupka a ministr vnitra Vít Rakušan.^[32] Premiér Petr Fiala označil srážku za velkou tragédii a vyjádřil soustrast rodinám zemřelých.^[33] Majitel RegioJetu Radim Jančura navštívil zraněné^[34] v nemocnicích v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi.^[24]

Drážní úřad dva dny po nehodě přislíbil vykonat v nejbližší době státní dozor u RegioJetu se zaměřením na nepovolené zásahy do konstrukce, korozi a dodržování intervalů údržby vozidel. Vzápětí společnost RegioJet oznámila, že téhož dne po důkladném zkoumání konstrukce vyřadila z provozu všechny lehátkové vozy řady Bcmz 59-70, kterých před nehodou provozovala 14.^[9] Podle RegioJetu vyšetřování ukázalo, že jedna z vozových sekcí vlaku se zlomila v místě, kde bylo zjištěno konstrukční poddimenzování pevnosti rámu. Podobný incident se již odehrál 20. dubna 2018 v Salcburku.

Dne 8. června 2024 České dráhy (ČD) uvedly, že v reakci na nehodu z preventivních důvodů provedou mimořádnou prohlídku svých 9 lehátkových vozů řady Bcmz od stejného výrobce (Jenbacher Werke), avšak protože prý pravidelně prochází řádnou údržbou, prošly i vyšší obnovou, koroze u nich byla odstraněna a problémová místa opravena během opravy vyšších stupňů u certifikovaných opravců, ČD vozy odmítly stáhnout z provozu a podrobily je stlačovací zkoušce, která podle nich prokázala dodržení norem.^[35]