PROFILPELAJAR.COM

Siger z Brabantu
Siger z Brabantu
Narození	1235; Brabantské vévodství
Úmrtí	10. listopadu 1284 (ve věku 48–49 let); Orvieto
Příčina úmrtí	bodná rána
Alma mater	Pařížská univerzita
Povolání	filozof, spisovatel a teolog
Nábož. vyznání	katolická církev
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siger z Brabantu (asi 1235–1240, Brabantské vévodství – asi 1280–1284, Orvieto) byl středověký filozof působící v Paříži na artistické fakultě, tehdy čelný stoupenec aristotelismu v Averroově interpretaci.^[1] Opíraje se o Averroovo řešení vztahu náboženství a filozofie, rozvinul Siger učení o dvojí pravdě.^[2]

Zastával názor, že existuje jediný nesmrtelný nadindividuální rozum, který se projevuje ve všech lidech, zatímco duše je smrtelná; že svět je věčný, a nikoli stvořený, a že nadpřirozené děje (zázraky) jsou nemožné. Přes tyto nauky odporující křesťanské ortodoxii, za něž byl kritizován soudobými církevními autoritami, Dante Sigera ve své Božské komedii umístil do ráje (Ráj 10,133–138).

Z dochovaných pramenů se zdá, že Siger zemřel násilnou smrtí rukou svého zešílevšího sekretáře.

Odkazy

Reference

↑ Frederick Copleston, A History of Philosophy, sv. 2, Continuum International Publishing Group, 1999, s. 435–440
↑ Sokolov.

Literatura

BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 4, Filosofie sklonku antiky a křesťanského středověku. Praha: Vokno, 1993. 254 s. ISBN 80-85239-24-8. [Kapitola „Latinský averroismus" je na str. 185–190.]
KUŤÁKOVÁ, Eva a kol. Slovník latinských spisovatelů. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1984. 718 s. cnb000024629. [Heslo „Sigerus de Brabantia" je na str. 566–568; autor Milan Mráz.]
PUTALLAZ, François-Xavier a IMBACH, Ruedi. Povoláním filosof: Siger z Brabantu a středověká universita. Překlad Martin Pokorný. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2005. 143 s. Oikúmené; sv. 117. ISBN 80-7298-141-2.
SOKOLOV, Vasilij, 1988. Středověká filozofie. Překlad : Vilém Herold a Václava Steindlová. 1. vyd. Praha: Svoboda. 476 s. Kapitola „Latinský averroismus. Siger Brabantský", s. 329–333.