Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
starověký kočovní lid původně žijící na sever od Ordoských krajů.
Altınobská horda (na přelomu 1. století) nacházela se v stepi severně od Černého moře.[8] Ve svých spisech se Tacitus zmiňuje, prý její území dosahovalo obrysů Kaspického moře.[pozn. 2]
byla řada vojenských vůdců a guvernérů původem z tureckých otroků v Chórezmu, kteří byli závislí na Samánovcých v Buchaře. Do druhé poloviny 10. století si vybudovali polo-nezávislé knížectví v Chórezmu.
Modrá horda z Bátúho ulusu zahrnovala oblasti mezi Balchašem a Uralem a
jihozápadní Sibiří a toky Amudarje a Syrdarje. Roku 1379 se tyto dvě hordy sloučili se Zlatou hordou[pozn. 27][46]
↑Na základě textových studií, Shiratori Kurakichi zastává myšlenku, že etnikum Kchang-ťüů bylo turkické, jiní učenci mají tendenci považovat je za íránské nebo dokonce tochařské.
↑Chuej-močínskypchin-jinemHui Mo, znaky基馬 nebo Ťie-maek království se nacházelo podél východního pobřeží Korejského poloostrova. Tvořili jej dva kmeny: Chuej a Mo. Chuej-mové byly pravděpodobně vstřebání do Siung-nuských říší (roku 160–490 Jüe-panské knížectví) známí pod názvem Čchu-mu-kunové
↑Vzhledem k relativně malým rozměrům a krátkou dobou trvání, čínské zdroje je tradičně nezahrnují do 16 království.
↑Vzhledem k nevraživosti Číňanů, byly deportováni do Pozdního Jenu jež kvůli těžkému čínskému vlivu byly následně asimilovaní. Čínské zdroje je tradičně nezahrnují do 16 království.
↑Zpočátku byly Se a Jenta dva samostatné kmeny. Se se objevil dříve jako Sin-liové.
↑Chazaři přejali rabinistickou formu judaismu (Talmud, Tfilin…) čili Talmudický judaismus.
↑Její turkický původ se uvádí jako jedna z možných teorií.
↑V Číně byly známy jako Kchang-ťüové, v Orchonských nápisech jako Kengereové, a na západě a v islámském světe jako Badžanakové (lat. Pacinacae, Besenyo, řecky Patzinacs, slovansky Pechenezi, Pechenegs), jejichž vlastní označení bylo Kangar[23]
↑Bílá horda byla pod správou Bátúova a jeho bratra Berkeova (mladší) -ulusu do roku 1378, jež se stala součástí Chanátu Zlaté hordy, tvoříc její pravé křídlo (západní část). Zahrnovala část současného Ruska, Ukrajiny, Běloruska, část Slovenska a úzký pás Polska. Roku 1245 na dolní Volze vzniklo její hlavní centrum Saraj Batú. Modrá Horda byla pod správou Bátúových bratrů Ordu Edženova (starší) a Šibanova (mladší)-ulusu do roku 1378, jež se stala součástí Chanátu Zlaté hordy, tvoříc její levé křídlo (východní část). Její hlavním centrem byl Syganak u Syrdarjy. Tyto ulusy se hromadně nazývají Džučiho ulusy
↑Původní kočovní konfederaci vládli mongolské elity, které byly později Turkizované. Turkizace je sociologický proces kulturní změny ve kterém se něco ne-turkické stává Turkizováno. Je to specifická forma kulturní asimilace, která často zahrnuje jazykovou asimilaci.
↑Vláda Báburské dynastie byla postavena na Turko-mongolském původe s přijetím perské kultury a jazyka.
Reference
↑Çeçen Anıl, Tarihte Türk Devletleri, publikace: Milliyet Kültür Yayınevi, str.5 (turecky)
↑CIA Factbook [online]. Cia.gov [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-20.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Tore Kjeilen. Turkey / Religions - LookLex Encyclopaedia [online]. Looklex.com [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-23.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Статистическая служба Баян-Улэгэйского аймака (монг.). 202.131.5.91 [online]. [cit. 15-04-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-06-2007.
↑ Archivovaná kopie. www.amar.org.ir [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04.
↑According to the constitution of the Autonomous Republic of Crimea, as published in Russian by its Verkhovna Rada, Russian and Crimean Tatar languages enjoy a "protected" (Russian – обеспечивается ... защита) status; every citizen is entitled, at his request (Russian ходатайство), to receive government documents, such as "Passport, Birth certificate and others" in Crimean Tatar. Конституция Автономной Республики КрымArchivováno 16. 5. 2014 na Wayback Machine.
↑JANSE, Mark; WORLD, Linguistic Bibliography and the Languages of the; TOL, Sijmen. Language death and language maintenance: theoretical, practical and descriptive approaches. Volume 240 of Amsterdam studies in the theory and history of linguistic science. Series 4, Current issues in linguistic theory. Redakce Janse Mark. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company, 2003. Dostupné online. ISBN90-272-4752-8.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑V. Zlatarski, Izvestieto na Mihail Sirijski za preselenieto na bylgarite. - V: Izbrani proizvedenija, I., S., 1972, s.52
↑Shiratori Kurakichi Shiratori Kurakichi Zenshü (Tokyo: Iwanami Shoten, 1970), 48. Původní publikace v Toyo Gakuhō 14, č. 2 (1925).
↑Sogdijci a Buddhismus, p. 5. Mariko Namba Walter. (2006) Sino-Platonic Papers No. 174. Nov 2006. Dept. of East Asian Languages and Civilizations, University of Pennsylvania.
↑Records of the Great Historian, Han Dynasty II", Sima Qian, translated by Burton Watson, Revised edition (1993) Columbia University Press, p. 234. ISBN0-231-08167-7
↑Christopher I. Beckwith., "Říše hedvábné stezky", 2009, Část první, Prinston University Press, 2009, p. 91
↑Christopher I. Beckwith., "Koguryo, jazyk ...", Leiden, Brill, 2004
↑Christopher I. Beckwith.,., "Metodické poznámky ...", Altaj Hakpo, 2007, 16:199-234
↑Christopher I. Beckwith.,.," ethnolinguistic História ...", Jornal Inner a Ďalekého východu, 2005, 2,2: 34-64
↑P.Golubovsky, Pechenegs, Torks, and Polovetses before Tatar invasion, SPb, 1884. p.55, in L.Gumilev, Ancient Türks, Ch.20 (In Russian)
↑Encyclopedia of European peoples, Vol.1, Ed. Carl Waldman, Catherine Mason, (Infobase Publishing Inc., 2006), 475; "The Kipchaks were a loose tribal confederation of Turkics...".
↑Vásáry, István, Cumans and Tatars: Oriental military in the pre-Ottoman Balkans, 1185–1365, (Cambridge University Press, 2005), 6; "..two Turkic confederacies, the Kipchaks and the Cumans, had merged by the twelfth century.".
↑ abM.A. Amir-Moezzi, "Shahrbanu", Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINKArchivováno 11. 3. 2007 na Wayback Machine.): "... here one might bear in mind that non-Persian dynasties such as the Ghaznavids, Saljuqs and Ilkhanids were rapidly to adopt the Persian language and have their origins traced back to the ancient kings of Persia rather than to Turkish heroes or Muslim saints ..."
↑Muhammad Qāsim Hindū Šāh Astarābādī Firištah, "History Of The Mohamedan Power In India", Chapter I, "Sultān Mahmūd-e Ghaznavī", p.27: "... "Sabuktegin, the son of Jūkān, the son of Kuzil-Hukum, the son of Kuzil-Arslan, the son of Fīrūz, the son of Yezdijird, king of Persia. ..."
↑Lewis, Bernard. "Istanbul and the Civilization of the Ottoman Empire", p29. Published 1963, University of Oklahoma Press. ISBN0-8061-1060-0.
↑Jonathan Dewald, "Europe 1450 to 1789: Encyclopedia of the Early Modern World", Charles Scribner's Sons, 2004, p. 24
↑K.A. Luther, "Alp Arslān" in Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK): "... Saljuq activity must always be viewed both in terms of the wishes of the sultan and his Khorasanian, Sunni advisors, especially Nezām-al-molk ..."
↑Encyclopaedia Britannica, "Seljuq", Online Edition, (LINK): "... Because the Turkish Seljuqs had no Islamic tradition or strong literary heritage of their own, they adopted the cultural language of their Persian instructors in Islam. Literary Persian thus spread to the whole of Iran, and the Arabic language disappeared in that country except in works of religious scholarship ..."
↑O.Özgündenli, "Persian Manuscripts in Ottoman and Modern Turkish Libraries", Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK)
↑M. Ismail Marcinkowski, Persian Historiography and Geography: Bertold Spuler on Major Works Produced in Iran, the Caucasus, Central Asia, India and Early Ottoman Turkey, with a foreword by Professor Clifford Edmund Bosworth, member of the British Academy, Singapore: Pustaka Nasional, 2003, ISBN9971-77-488-7.
↑Boris Grekov and Alexander Yakubovski, "The Golden Horde and its Downfall"
↑Golden Horde was also known as the Kipchak Khanate. It was established and initially ruled by the Chinggissid Mongols officering a predominantly Turkic army of Kipchak-Kumans, Bulgars, and Oghuz over a predominantly Turkic population. Grousset, R., The Empire of the Steppes, 1970, p.393, Rutgers University Press
↑The Islamic World to 1600: The Mongol Invasions (The Tamarind Empire) [online]. Ucalgary.ca [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-16.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Islamic World to 1600: Rise of the Great Islamic Empires (The Mughal Empire) [online]. Ucalgary.ca [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Abbas Amanat, The Pivot of the Universe: Nasir Al-Din Shah Qajar and the Iranian Monarchy, 1831–1896, I.B.Tauris, pp 2–3
↑Richard N. Frye and Lewis V. Thomas. The United States and Turkey and Iran, Harvard University Press, 1951, p. 217
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
_Autonomy.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
;_Flag_of_Turkmenistan_(1991%E2%80%931992).svg){kind=small}
;_Flag_of_Kazakhstan_(1991%E2%80%931992).svg){kind=small}
;_Flag_of_Kyrgyzstan_(1991%E2%80%931992).svg){kind=small}
