Tento seznam objektů karlovarských lázeňských lesů a parků je přehledný soupis existujících objektů v Karlových Varech – jedná se o altány, pavilóny, památníky, pomníky, kapličky, kříže, lavičky, vyhlídky ap. – z nichž se většina nachází na území lázeňských lesů a parků. Tyto dvě lokality, především pak karlovarské lázeňské lesy, jsou pojmem a neodmyslitelnou součástí lázeňského města Karlovy Vary a staly se významným činitelem samotné lázeňské léčby. Celková délka lesních vycházkových cest zde činí přes 100 km.^[1][2][3] Sady a parky zde rovněž poskytují součinnost lázeňské léčbě. Jsou propojeny 4,5 km dlouhou naučnou stezkou, která vede od Smetanových sadů přes sady Dvořákovy, dále nejstarším veřejným parkem města Skalníkovými sady přes menší park na Divadelním náměstí, sady Karla IV. a Goethovou stezkou až k sadům u Poštovního dvora a parku za přírodním divadlem.

Obě území byla až do ledna 2023 spravována dvěma příspěvkovými organizacemi – Správou lázeňských parků (spravovala sady, parky, hřbitovy, kolumbárium…) a Lázeňskými lesy Karlovy Vary (spravovaly lesy, vč. vycházkových cest, altánů, křížů, pamětních desek, obelisků …). Obě tyto organizace se spojily a od 1. února 2023 pokračují pod společným názvem Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary.

Tabulky níže zahrnují pět sloupců. První sloupec OBJEKT obsahuje název daného objektu a v závorce upřesňuje jeho rozlišení (event. další názvy objektu, minulé či jiné současné, jsou uvedeny v posledním pátém sloupci Popis a poznámky). Sloupec též odkazuje na samostatnou stránku objektu v České Wikipedii, pokud tato existuje nebo je předpoklad, že bude vytvořena. Ve druhém sloupci FOTOGRAFIE je umístěno foto představovaného objektu, pod nímž je pomocí ikonky odkaz na kategorii ve Wikimedii Commons, která obsahuje další existující fotografie objektu. Třetí odstavec POSTAVENO informuje kdy, pokud je datum známo, byl objekt postaven, případně uvádí datum přestavby, rekonstrukce či jiné důležité úpravy. Čtvrtý sloupec POLOHA popisuje, kde se objekt nachází, uvádí zeměpisné souřadnice, popřípadě nadmořskou výšku, a odkazuje na zobrazení místa na mapě (měřítko 1 : 10000). Též odkazuje na související stránky České Wikipedie. Poslední sloupec POPIS A POZNÁMKY je určen k uvedení základních informací z pohledu historie či provedení, nebo uvádí některé zajímavosti o daném objektu. Též odkazuje na existující související stránky České Wikipedie. Informace zde nejsou podrobné, protože většina uváděných objektů v tomto seznamu má na České Wikipedii samostatnou stránku, na kterou je odkazováno z prvního sloupce tabulky.

Z výše uvedeného důvodu, tedy že většina zmiňovaných objektů má své samostatné stránky a jsou na ně odsud přímé odkazy, seznam neuvádí Reference důsledně.

V části Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky není mnoho podrobnějších informací, protože nejsou běžně k dispozici potřebné doložitelné zdroje. Chatky jsou uvedeny na internetových stránkách spravovatele, tedy společnosti Lázeňské lesy Karlovy Vary, často však také pouze názvem a fotografií.^[4]

Pozn.: V tomto seznamu nejsou uvedeny karlovarské minerální prameny ani karlovarské kolonády.

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Diana /rozhledna/		1914	v lázeňských lesích 556 m n. m. na Výšině přátelství 50°13′8,51″ s. š., 12°52′20,41″ v. d.	počátek výstavby v roce 1913, slavnostní otevření 27. května 1914 (od počátku je vybavena elektrickou zdviží); za první republiky se jmenovala „Hanse Kudlicha“, po roce 1945 krátce „Benešova“; s městem je spojena lanovou dráhou kulturní památka, památkově chráněna od 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 15221/4-4129[5]
Doubská hora (Aberg) /bývalá rozhledna/		dřevěná 1845 kamenná 1862 nová 1905	610 m n. m. západně od lázeňského centra nad přehradou Březová 50°12′14,31″ s. š., 12°50′47,84″ v. d.	od roku 1845 zde stála dřevěná rozhledna s názvem „Aberg“, též „Aarberg“; roku 1862 byla postavena rozhledna kamenná, ta byla vzhledem k dezolátnímu stavu v roce 1904 stržena; nová rozhledna byla postavena roku 1905 dle architekta Ludwiga Schefflera; po roce 1945 byla přejmenována na „Gottwaldovu vyhlídku“; v roce 1995 byl objekt prodán soukromníkovi, který zde po rekonstrukci v roce 1997 otevřel hotel Aberg
Goethova /vyhlídka/		1888–1889	638 m n. m. na výšině nad městskou částí Hůrky 50°13′26,67″ s. š., 12°54′11,71″ v. d.	postavena podle projektu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera; původně se jmenovala „Stefaniewarte“ (podle Štěpánky Belgické), po vzniku samostatného Československa přejmenována na „Stifterovu rozhlednu“ (po Adalbertu Stifterovi), po druhé světové válce měla od roku 1945 název „Stalinova rozhledna“ (po J. V. Stalinovi) a název „Goethova vyhlídka“ získala v roce 1957 (po Johannu Wolfgangu von Goethe) kulturní památka, památkově chráněna od 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 15403/4-4131[6]
Karla IV. /vyhlídka/		1877	na Jižním vrchu 514 m n. m. mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění 50°12′58,7″ s. š., 12°52′49,79″ v. d.	nejstarší karlovarská rozhledna, novogotická stavba se dvěma vyhlídkovými ochozy; původně se jmenovala „Kaiser-Franz Josefs Höhe“ (po císaři Františku Josefovi I.); vznikla jako kopie vyhlídkové věže v severoněmeckém Schleswigu kulturní památka, památkově chráněna od 31. prosince 1981, rejstř. č. ÚSKP 21667/4-4130[7]

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Anny Fidlerové /pamětní kámen/		11. listopad 2019	v parku Anny Politkovské 50°13′42,38″ s. š., 12°52′21″ v. d.	vznikl v roce 2019 z iniciativy a zásluhou Rotary Clubu Karlovy Vary, byl slavnostně odhalen v den nedožitých stých narozenin Anny Fidlerové, 11. listopadu 2019[8]
Ludwiga van Beethovena /pomník/		1929	v parku před hotelem Richmond 50°12′58,71″ s. š., 12°53′26,45″ v. d.	postaven na místě pomníku císaře Františka Josefa I. autor díla Hugo Uher kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 29321/4-893[9]
Duch pramenů /reliéf/		1913	uzavřen v lázeňském komplexu Zámecké lázně 50°13′25,93″ s. š., 12°52′57,94″ v. d.	skalní reliéf představující tvář Ducha karlovarských minerálních pramenů autor díla Wenzel Hejda z Vídně[10] památka není volně přístupná
Antonína Dvořáka /pomník/		1974	uprostřed Dvořákových sadů v centru města 50°13′39,68″ s. š., 12°52′41,09″ v. d.	bronzová socha ve stylu realismu autor díla Karel Kuneš[11] první socha Antonína Dvořáka na území tehdejšího Československa, respektive na světě[12]
Jurije Gagarina /pomník/		1975 nově instal. 1992	před karlovarským letištěm v Olšových Vratech 50°12′4,32″ s. š., 12°54′47,41″ v. d.	karlovarská socha byla jediným Gagarinovým pomníkem odhaleným na území tehdejšího Československa autoři díla Antonín Kuchař a Gisela Zubrová-Kuchařová[13] socha stála původně před Vřídelní kolonádou Jurije Gagarina, od 1992 je před letištěm
Johanna Wolfganga von Goethe /busta/		1883 nově instal. 1952	při Goethově stezce nedaleko Galerie umění 50°13′4,14″ s. š., 12°53′2,38″ v. d.	původní pomník stával v již neexistující Puppově aleji před hotelem Pupp autor díla Adolf Donndorf 1952 nově instalován na novém podstavci při Goethově stezce kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 35444/4-894[14]
Galluse von Hochberger /busta/		1890	vnitřní nádvoří Vojenského lázeňského ústavu 50°13′37,22″ s. š., 12°52′45,65″ v. d.	pomník věnovaný karlovarskému lékaři Gallusi von Hochberger autor díla Tomáš Seidan[15] památka není volně přístupná
Hygie /socha/		1878	ve Vřídelní kolonádě 50°13′21,68″ s. š., 12°53′0,3″ v. d.	litinová socha v klasicistním slohu autor díla Vincenz Pilz[16] kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 40764/4-898[17]
Hygie /socha/		1955	ve Dvořákových sadech v Sadové kolonádě 50°13′38,22″ s. š., 12°52′44,38″ v. d.	pískovcová socha autoři díla Ludmila Vojířová a Antonín Kuchař[18]
Fryderyka Chopina /pomník/		1908	v lázeňských lesích při Chopinově cestě ve stráni nad hotelem Pupp 50°13′4,8″ s. š., 12°52′55,2″ v. d.	pamětní deska k uctění památky Chopinova pobytu v Karlových Varech v roce 1835 autor díla Antoni Popiel[19][20]
Jelen /plastika/		1849–1851	v zahradě za hotelem Richmond 50°13′0,48″ s. š., 12°53′30,42″ v. d.	litinová socha jelena v životní velikosti, objednal ji milovník zvířat baron August von Lützow[21] autor díla August Kiss[22]
Jelení skok /Kamzík na skále/		původní 1851 zničena 1984 nová 1986	v lázeňských lesích nad ulicí Stará louka 50°13′23,75″ s. š., 12°52′51,01″ v. d.	skála se sochou kamzíka je jedním ze symbolů města[23] autor původní sochy August Kiss, objednal baron August von Lützow autor současné sochy Jan Kotek[24]
Karla IV. /socha/		1739?	na průčelí Městské knihovny v ulici I. P. Pavlova 50°13′41,37″ s. š., 12°52′47,2″ v. d.	barokní sochu daroval městu apelační rada von Schuppig jako poděkování za lázeňskou léčbu[25] pravděpodobný autor díla byl O. J. Wenda ze Žlutic,?[26] event. je autor neznámý[27][28] kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19080/4-888[29]
Karla IV. /pomník/		1858	v sadech Jeana de Carro 50°13′24,74″ s. š., 12°53′8,28″ v. d.	pomník slavnostně odhalen 13. září 1858 během oslav 500. výročí založení města[30] autor díla Josef Max[30] kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 14564/4-889[31]
Karla IV. /socha/		1955	v parku před Císařskými lázněmi (Lázně I) v sadech Karla IV. 50°13′9,47″ s. š., 12°52′51,02″ v. d.	autor díla Otakar Švec[32](mimo jiné tvůrce Stalinova pomníku na pražské Letné)
Karla IV. /socha/		2022	na Divadelním náměstí 50°13′17,42″ s. š., 12°52′55,97″ v. d.	slavnostní odhalení 7. května 2022, autor díla Michal Gabriel[33]
Kniha /pomník/		1930	v lázeňských lesích při Sovově stezce 50°13′10,09″ s. š., 12°52′4,01″ v. d.	pomník ve tvaru rozevřené kamenné knihy s děkovným nápisem na počest A. M. Heinrichové[34][35]
Kočka /socha na sloupu/		1858	na vysokém sloupu umístěném na rondelu v sadech Jeana de Carro 50°13′26,07″ s. š., 12°53′6,1″ v. d.	plastika sedící kočky na pozemku vily Lützow, nechal ji zde umístit baron August Lützow autor sochy kočky August Kiss
Lví hlava /plastika/		1859	ve skále nad Slovenskou ulicí proti Galerii umění 50°13′5,23″ s. š., 12°53′10,96″ v. d.	skála se nachází na tehdejších Dorotiných nivách autor díla August Kiss[36]
Tomáše Garrigua Masaryka /pomník/		2007	na pěší zóně v centru města na nároží ulic T. G. Masaryka a Dr. Davida Bechera 50°13′46,19″ s. š., 12°52′13,78″ v. d.	bronzová socha v nadživotní velikosti autor Jan Kotek[37] v roce 2012 byl na podstavci dodatečně osazen nápis se jménem Tomáše Garrigua Masaryka[37]
Adama Mickiewicze /busta/		původní 1897 nová 1947	v parku před hotelem Richmond 50°13′1,75″ s. š., 12°53′21,9″ v. d.	bronzová busta na žulovém podstavci autor původního díla Tadeusz Barącz, autor nového díla Břetislav Werner[38] kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 17491/4-896[39]
Nový život /socha/		provedení 1974–1976 odhalení 1989	v parku Anny Politkovské 50°13′42,75″ s. š., 12°52′21,26″ v. d.	pískovcová plastika autoři díla akademičtí sochaři, manželé Antonín Kuchař a Erna Gizela Kuchařová-Zuberová[40]
Óda na Vřídlo /pamětní deska/		původní óda kolem 1500	u Mlýnského pramene v apsidě Mlýnské kolonády 50°13′29,53″ s. š., 12°52′56,6″ v. d.	text první básně oslavující karlovarské lázně a jejich minerální prameny[41][42]
Obětem 1. a 2. světové války /pomník/		2000	na prostranství u hotelu Thermal 50°13′45,3″ s. š., 12°52′28,96″ v. d.	pomník je též znám pod názvem „Oběti dvou válek“ či jen krátce „Oběti válek“ bronzová plastika autorem zvaná „Pieta“ autor díla Jan Kotek[43]
Panny Marie neposkvrněného početí /socha/		1704 obnova 2016	na návrší nad křižovatkou ulic Hřbitovní a 5. května v městské části Drahovice 50°13′46,45″ s. š., 12°52′50,41″ v. d.	barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno poblíž se nachází místo původně zvané Šibeniční vrch, kde odsouzení k popravišti stoupali právě kolem této sochy a mohli se zde před popravou pomodlit[44]
Petra Velikého /busta/		1877 ren. 2011	na skalisku u vyhlídky na Petrově výšině 50°13′22,25″ s. š., 12°52′45,76″ v. d.	pískovcová busta v nadživotní velikosti autor díla Tomáš Seidan[45] kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 24844/4-897[46]
Friedricha Schillera /pomník/		1909 ren. 1996	při Goethově stezce na začátku někdejší promenády k Poštovnímu dvoru 50°13′0,94″ s. š., 12°53′17,38″ v. d.	secesní kamenný pomník v podobě půlkruhově otevřeného sloupového altánu autor díla Friedrich Ohmann, autor reliéfu básníka Max Hiller[47] kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 44871/4-895[48]
Bedřicha Smetany /pomník/		1949 odhalení 1950	v parku u Poštovního dvora 50°12′58,41″ s. š., 12°53′20,86″ v. d.	na památku prvního českého koncertu v Karlových Varech, který se uskutečnil dne 19. července 1933 v Poštovním dvoře autor díla Josef Wagner kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 18594/4-892[49]
sv. Bernarda z Clairvaux /socha/		1706	na okraji Bernardovy skály u Mlýnské kolonády 50°13′33,3″ s. š., 12°52′51,79″ v. d.	barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno[50] kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 28332/4-875[50]
sv. Jana Nepomuckého /socha/		1728	na levé straně řeky Teplé na nábřeží Osvobození u Školní lávky 50°13′49,59″ s. š., 12°52′23,7″ v. d.	sochu darovala hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová, lázeňskému městu barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno[51] kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 45366/4-874[51]
sv. Jana Nepomuckého /socha/		1746	u kostela sv. Máří Magdaleny 50°13′21,68″ s. š., 12°53′3,26″ v. d.	světec v životní velikosti, výška 1,9 m barokní pískovcová socha, autorsky neurčeno[52] kulturní památka, památkově chráněno od 17. února 1972, rejstř. č. ÚSKP 38550/4-3979[52]
Vojákům americké armády /pomník/		1990	na prostranství u hotelu Thermal 50°13′45,65″ s. š., 12°52′30,32″ v. d.	uctění památky 1. pěší americké divize a 9. tankové americké divize 5. armádního sboru a 775 padlých amerických vojáků ve druhé světové válce[53]
Waldbrand /pamětní kámen/		1818	v lázeňských lesích při Jezdecké cestě 50°12′58,14″ s. š., 12°50′55,83″ v. d.	pamětní kámen v karlovarských lázeňských lesích u Jezdecké cesty připomíná velký požár lesa z 28. června 1818[54]

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Findlaterův /obelisk/		4. 8. 1804	v sedle pod Výšinou přátelství v lázeňských lesích 505 m n. m. při cestě od Myslivny na rozhlednu Diana (tzv. Stará slavkovská cesta) 50°13′14,26″ s. š., 12°52′29,09″ v. d.	nechala postavit karlovarská městská rada na památku skotského hraběte Jamese Ogilvie Findlatera, který dal na své náklady zřídit či rozšířit mnohé lesní promenádní cesty; ve stráni nad Teplou nechal vystavět vyhlídkový altán[55][56]
Otty I. /sloup/		1852	ve výšce 593 m n. m. na Ottově výšině (602 m n. m.) 50°13′37,49″ s. š., 12°53′31,03″ v. d.	žulový sloup byl vztyčen na počest řeckého krále Otty I. – navštívil Karlovy Vary v letech 1836–1865 celkem pětkrát[57]
Karla Filipa Schwarzenberga /pomník/		původní 30. 7. 1818 současný 1991	v parku za Poštovním dvorem na jižním okraji města 50°12′53,77″ s. š., 12°53′18,42″ v. d.	obelisk na počest vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska c. k. polního maršála knížete Karla Filipa Schwarzenberga, místo je též nazýváno zákoutí knížete Karla Schwarzenberga
Tereziin /obelisk/		1834	v lázeňských lesích v blízkosti lesní restaurace Jelení skok 50°13′22,25″ s. š., 12°52′45,76″ v. d.	obelisk připomíná návštěvu vévodkyně Marie Terezie Charlotty d’Angoulême, která navštívila lázně v dubnu roku 1833
Trojiční /sloup/		1716	na Tržišti 50°13′23,2″ s. š., 12°52′57,81″ v. d.	též „sloup Nejsvětější Trojice“, vrcholně barokní pískovcový sloup trigonální dispozice s vrcholovým sousoším a sochami světců autoři díla Oswald Josef Wenda ve spolupráci s Andreasem A. Ingrischem a Eliasem Dammem kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19913/4-873[58]
Vděčných Maďarů /obelisk/		1883	v jižní části města u silnice ve svahu pod hotelem Imperial 50°13′4,04″ s. š., 12°53′15,88″ v. d.	nechali vztyčit a věnovali lázeňskému městu vděční lázeňští hosté z Maďarska na počest karlovarských minerálních pramenů
Vévodů z Cambridge /sloup/		1834	u Mlýnské kolonády na Bernardově skále 50°13′32,7″ s. š., 12°52′51,72″ v. d.	upomínka na někdejší časté hosty Karlových Varů, vévodu a vévodkyni z Cambridge.
Karlovarského Wandererklubu /sloup/		původní 17. 5. 1874 přemístění 1932	v lázeňských lesích při Odpolední cestě 50°12′43,46″ s. š., 12°52′24,75″ v. d.	upomínka na první turistický klub Karlsbader Wanderer Club v českých zemích založený 25. března 1862.[59]

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Ave Maria /kaplička/		?	v lázeňských lesích při Odpolední cestě 50°12′58,41″ s. š., 12°52′28,5″ v. d.	z druhé strany Odpolení cesty stojí chata U Ave Maria (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“)
Ecce homo /kaple/		1897	v ulici I. P. Pavlova 50°13′52,1″ s. š., 12°52′25,02″ v. d.	též je někdy uváděna jako „kaple sv. Vavřince“ kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 19544/4-887[60]
Ecce homo /kaple/		1900	v lázeňských lesích pod Výšinou přátelství, 477 m n. m. 50°13′1,38″ s. š., 12°52′39,61″ v. d.	stojí u významné křižovatky několika lesních cest poblíž dřevěného Chopinova altánu, nachází se zde i kamenná Aranyho lavička kulturní památka, památkově chráněna od 19. ledna 2022, rejstř. č. ÚSKP 106803[61]
Lesní pobožnost		1910	v lázeňských lesích při Russelově cestě pod Russelovou skálou 50°13′2,1″ s. š., 12°51′59,97″ v. d.	stylizovaný oltář v podobě kamenné mohyly
Panny Marie Bolestné /kaple/		1689? 1700? 1885–1886 přestavba	v lázeňských lesích za hotelem Pupp 50°13′9,19″ s. š., 12°52′40,44″ v. d.	známa též pod názvem „Mariánská kaple“ původně barokní, později přestavěna v novogotickém stylu zřízena hraběnkou Terezií Šternberkovou, podle jiného zdroje hrabětem ze Sternbergu a jeho chotí
Sv. Anny /kaple/		18. století? nově 18. října 2007	na malém návrší při rozcestí ulic Zámecký vrch, Petra Velikého a jedné z cest karlovarských lázeňských lesů – Sovovy cesty 50°13′29,83″ s. š., 12°52′43,64″ v. d.	původní jméno „Schwarzova kaple“, na své náklady nechal postavit karlovarský občan Kašpar Schwarz kulturní památka, památkově chráněna od 5. února 1964, rejstř. číslo ÚSKP 18326/4-886[62]
Sv. Vavřince /kaple/		18. století obnova 1855 rek. 2010	v Tylově ulici jižně nad centrem města 50°13′13,94″ s. š., 12°52′59,07″ v. d.	výklenková barokní kaple
U Obrazu /kaplička/		1900	v lázeňských lesích u křižovatky lesních cest 50°12′30,07″ s. š., 12°51′24,17″ v. d.	stojí na bývalém poutním místě, nachází se zde též altán U Obrazu a historická kamenná lavička U Obrazu

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Bílý kříž /vzpomínkové místo/		?	v lázeňských lesích mezi Nerudovou a Rohanovou cestou na žulové skále u bezejmenné lesní stezky 50°13′19,04″ s. š., 12°51′54,17″ v. d.
Jánský kříž /vzpomínkové místo/		původní 1938 obnova 2001 sokl 2010	u rozcestí nad hájovnou v Drahovicích 50°13′50,55″ s. š., 12°54′48″ v. d.	kříž nechal v roce 1938 postavit lesník Josef Binder jako výraz díků za vyléčení; po druhé světové válce kříž zanikl, obnoven byl 7. září 2001, roku 2010 byla základna kříže zpevněna kamenným soklem[4]
Keglevičův kříž /vyhlídka/		původní 1795	v lázeňských lesích na vrcholu žulového ostrohu nad levým břehem řeky Teplé u hotelu Pupp 50°13′14,36″ s. š., 12°52′42,3″ v. d.	nechalo postavit město na náklady maďarského hraběte Sigmunda Keglewicze z Buzinu, velkoprobošta z Granu (Ostřihom)
Pamětní kříž v Drahovicích		1624	ve Hřbitovní ulici v Drahovicích poblíž sochy Panny Marie neposkvrněného početí 50°13′45,81″ s. š., 12°52′54,06″ v. d.	v centrálním registru kamenných křížů evidován pod č. 1037 původní kříž vznikl roku 1624, roku 1965 zničen vandaly (jeho torzo uvádí horní obrázek); stávající pamětní kříž postaven roku 2000
		2000
Petrova vyhlídka		1877	v lázeňských lesích na Petrově výšině 489 m n. m. západně nad centrem města 50°13′21,92″ s. š., 12°52′45,91″ v. d.	upomínka na ruského cara Petra I., který v lázních dvakrát (1711 a 1712) pobýval
Rohanův kříž /vyhlídka/		1878	v lázeňských lesích na malém pahorku nad Sokolským vrchem 50°13′31,12″ s. š., 12°52′3,04″ v. d.	vztyčen jako poděkování vzácnému lázeňskému hostu knížeti Camilu Rohanovi (1800–1892) vytvoření a umístění kříže financovala neteř knížete Rohana
Smírčí kříž č. 0004		17. století? 18. století?	u cesty Na Milíři na pozemku hotelu Bellevue přibližné 50°13′13,4″ s. š., 12°53′23,8″ v. d.	v centrálním registru kamenných křížů evidován pod č. 0004 kulturní památka, památkově chráněn od 5. února 1964, rejstř. číslo ÚSKP 32854/4-900[63]
Smírčí kříž č. 0005		1467? 1567?	v lázeňských lesích u Staré slavkovské cesty poblíž Findlaterova obelisku nedaleko stanice lanové dráhy Jelení skok 50°13′14,26″ s. š., 12°52′29,09″ v. d.	v centrálním registru kamenných křížů evidován pod č. 0005 kulturní památka, památkově chráněn od 3. února 1992, rejstř. číslo ÚSKP 19874/4-4760[64]
Tři kříže /vyhlídka/		1640?	v lázeňských lesích na vrcholu Tříkřížového vrchu 50°13′38,25″ s. š., 12°53′11,47″ v. d.	Tříkřížový vrch – původní název Buková hora tři velké dřevěné kříže byly vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace ve městě a kraji
U Křížku /vzpomínkové místo/		?	v lázeňských lesích na buku u rozcestí lesních cest 50°12′20,07″ s. š., 12°51′7,25″ v. d.	na témže rozcestí stojí chata U Křížku (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“) a též lavička U Křížku (viz kapitola „Lavičky a sedátka“)
U Křížku /vzpomínkové místo/		?	v lázeňských lesích při Tuhnické cestě u vyhlídky Na Skalce 50°13′10,63″ s. š., 12°50′27,28″ v. d.	poblíž stojí chata Na Skalce (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“)
Zákoutí bratří Russellů /vzpomínkové místo/		1849?	v lázeňských lesích při Russelově cestě nad Lesní pobožností 50°13′2,27″ s. š., 12°51′58,46″ v. d.	místo je pojmenováno po bratrech Russellových, Arthurovi a Odovi, synovcích britského šlechtice a státníka Johna Russella; kdysi zde bývala vyhlídka, ta však již ztratila svůj význam díky vzrostlému lesnímu porostu[65] (poznámka: Anglické příjmení Russell je správně psáno s dvojitým „l“. Pokud se vyskytuje v německých či českých pramenech, je většinou psáno s jednoduchým „l“)[65]
		?

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Básníků /altán/		?	v lázeňských lesích pod Vítkovou horou u Beethovenovy cesty 50°12′25,78″ s. š., 12°53′26,89″ v. d.	otevřený litinový altán, zdoben litinovými květy a hroznovými listy v minulosti znám pod názvy „Heroldovo zátiší“, „Železný altán“ či „chata Lesníků“
Beethovenův /altán/		současný 1984	v lázeňských lesích na rozcestí Okružní a Beethovenovy cesty 50°12′44,24″ s. š., 12°53′2,61″ v. d.	otevřený altán, stavbu navrhl zaměstnanec Lázeňských lesů Karlovy Vary, truhlář a tesař Jan Radosta; původní altán postaven v upomínku na karlovarský koncert skladatele Ludwiga van Beethovena
Bellevue /altán/		původní 1834 přestavba 1885	na návrší 450 m n. m. v parku městské části Drahovice 50°13′46,59″ s. š., 12°52′41,8″ v. d.	otevřený kruhový altán, původně vyhlídkový na otevřeném návrší
Camera obscura /altán/		nový 1997	v lázeňských lesích na plošině bývalé Rudolfovy výšiny na Tříkřížovém vrchu 50°13′41,06″ s. š., 12°53′4,54″ v. d.	dřevěný vyhlídkový altán na místě původního z 19. století (promítány světelné obrazy krajiny)
České sedátko /altánek/		počátek 19. století (do roku 1810)	nad Slovenskou ulicí u řeky Teplá 50°13′5,71″ s. š., 12°53′10,85″ v. d.	nechal postavit skotský hrabě lord James Ogilvie Findlater vyhlídkový altánek je znám též pod názvem „Paraplíčko“
Diana /restaurace/		1914	na vrcholu Výšiny přátelství, 556 m n. m. 50°13′7,6″ s. š., 12°52′17,56″ v. d.	projekt vypracoval architekt Anton Breinl, pracovník městského stavebního úřadu, při zpracování zakázky spolupracoval s místním architektem a stavitelem Heinrichem Johannem Viethem[66]
Dorotin /altán/		1791 rek. 1989	nad Slovenskou ulicí u řeky Teplé 50°13′4,19″ s. š., 12°53′14,07″ v. d.	byl též nazýván „chrámek kněžny Kuronské“; empírový sloupcový altán, nejstarší v Karlových Varech, nechal postavit hrabě Kristián Filip Clam-Gallas pro vévodkyni Dorotheu Kuronskou kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 34295/4-879[67]
Dorotka /pavilon/		?	nedaleko hotelu Richmond v ulici U Imperiálu nad bývalými Plynnými a slunečními lázněmi (Lázně VI) 50°13′6,02″ s. š., 12°53′18,55″ v. d.	v suterénu vyvěrá pramen Dorotka, není využíván k léčebným účelům, je součástí sítě monitorovacích stanic plynu v západočeském regionu
Fibichův /altán/		? rek. 1996	v lázeňských lesích u křižovatky lesních cest (Sovova, Rohanova, Doubská, Jezdecká (v oboře), Lesmistrova a Nerudova) 50°13′6,68″ s. š., 12°51′38,65″ v. d.	jeden z největších lesních altánů v lázeňských lesích
Findlaterův /altán/		1801	v lázeňských lesích ve stráni na úbočí Jižního vrchu 50°12′56,76″ s. š., 12°52′46,85″ v. d.	romantický antický sloh, průchozí zděná sloupová stavba, na zakázku skotského hraběte lorda Jamese Ogilvie Findlatera, nejstarší altán na území lázeňských lesů kulturní památka, památkově chráněno od 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 25325/4-878[68]
Chopinův /altán/		?	v lázeňských lesích na rozcestí cest v sedle pod Výšinou přátelství 50°13′0,59″ s. š., 12°52′39,32″ v. d.	typický lázeňský altán, dřevěná profilovaná konstrukce v jeho blízkosti se nachází kaple Ecce homo z roku 1900 (viz kapitola „Kaple a kapličky“) a Aranyho lavička (viz kapitola „Lavičky a sedátka“)
Jungmannův /altán/		2014	v lázeňských lesích nad přehradou Březová na kamenném vrcholku 535 m n. m. 50°11′59,97″ s. š., 12°50′34,53″ v. d.	postaven v rámci česko-bavorského projektu Příroda spojuje jednoduchý dřevěný vyhlídkový altán, u altánu se nachází dřevěná zvonička
Aloise Kleina /altán/		1997	na levém břehu řeky Teplé v parku před hotelem Richmond 50°13′0,01″ s. š., 12°53′23,76″ v. d.	osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu nad vývěrem minerálního pramene Štěpánka
Kristýna /altán/		2004	v lázeňských lesích na skalním ostrohu západně nad centrem města 50°13′23,79″ s. š., 12°52′47,79″ v. d.	osmiboký altán otevřený k přístupové cestě od restaurace Jelení skok k altánu se váže legenda o Kristýně
Libušina /chata/		1959	v lázeňských lesích pod Vítkovým vrchem u Beethovenovy cesty 50°12′32,9″ s. š., 12°53′7,9″ v. d.	otevřená dřevěná chata s výraznou protáhlou sešikmenou střechou
Mayerův /gloriet/		1804	na skalním ostrohu u Jeleního skoku nad lázeňským centrem města 50°13′21,72″ s. š., 12°52′47,66″ v. d.	osmiboký dřevěný vyhlídkový altán, znám rovněž pod názvem „vyhlídka Jelení skok“ pojmenován po svém zakladateli, karlovarském rodákovi a vídeňském obchodníkovi Mayerovi
Na Výšině /altán/		?	v lázeňských lesích při Okružní cestě 50°12′8,33″ s. š., 12°52′33,19″ v. d.	dřevěný osmiboký sloupový altán, původní název „altán Nad Březovou“ v blízkosti se nachází Waltrova chata
Panorama /altán/		1844?	v lázeňských lesích ve stráni Bukové hory poblíž úpatí Tříkřížového vrchu 50°13′33,86″ s. š., 12°53′5,08″ v. d.	historická vyhlídka na mohutných základech
Pramene Svoboda /pavilon/		1877	v centru lázeňské části města mezi budovou Lázní III a Mlýnskou kolonádou 50°13′33,85″ s. š., 12°52′50,81″ v. d.	osmiboký dřevěný altán nad pramenem Svoboda
Přátelství /chata/		?	v lázeňských lesích u cesty Přátelství 50°12′56,05″ s. š., 12°52′5,05″ v. d.	větší vycházková chata s dlouhou lavicí
Rusalka /chata/		původní 1810 přestavba 1906 rek. 2008	v lázeňských lesích ve svahu 554 m n. m. nad levým břehem řeky Teplé 50°12′49,97″ s. š., 12°52′9,45″ v. d.	stavba se zastřešenou vyhlídkovou terasou a sloupovou předsíní původní altán s názvem „Belveder“ nechal postavit 1810 hrabě Chotek, 1906 byl vystavěn dnešní altán s názvem „Maurigova chata“, později přejmenován na chatu Rusalka
Rybářská bašta /altán/		původní 2003 přestavba 2015	v lázeňských lesích na břehu rybníka Linhart 50°12′42,65″ s. š., 12°50′57,12″ v. d.	slouží jako turistický přístřešek i k pořádání společenských akcí v přírodě
U Obrazu /altán/		1894	v lázeňských lesích na bývalém poutním místě u rozcestí tří lesních cest (cesta Přátelství, pěšina Karla Čapka a bezejmenná pěšina od Březové) 50°12′29,36″ s. š., 12°51′23,7″ v. d.	dřevěný vycházkový bohatě zdobený altán; nechala postavit karlovarská městská rada nachází se zde též kaplička U Obrazu a lavička U Obrazu
U Tří křížů /altán/		původní 2000 přestavba 2006	v lázeňských lesích 554 m n. m. na vrcholu Tříkřížového vrchu 50°13′37,73″ s. š., 12°53′10,98″ v. d.	zastřešený dřevěný vyhlídkový altán postavený na střeše betonové pozorovatelny z druhé světové války, též je nazýván „vyhlídka Tři kříže“
Vídeňské sedátko /altán/		1840	na severní straně areálu hotelu Imperial[69] 50°13′8,37″ s. š., 12°53′8,99″ v. d.	zděný rondel postavený z iniciativy donátorů ze Společnosti lázeňských hostů z Vídně[70]
V sadech Karla IV. /altán/		?	v sadech Karla IV. 50°13′9,44″ s. š., 12°52′49,09″ v. d.	dřevěný altán

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Bezejmenná /chata/		1981	v lázeňských lesích při Okružní cestě 50°11′46,03″ s. š., 12°53′6,69″ v. d.	byla postavena na místě původního objektu
Čapkova /chata/		1983	v lázeňských lesích u Slovenské ulice poblíž Gejzírparku 50°12′34,78″ s. š., 12°52′17,49″ v. d.
Doubská /chata/		1981	v lázeňských lesích u rozcestí Doubské cesty s Tuhnickou 50°12′44,98″ s. š., 12°50′15,22″ v. d.
Drahovice /chata/		1983	v lázeňských lesích poblíž myslivny v Drahovicích 50°13′51,54″ s. š., 12°54′8,1″ v. d.
Ferdy Mravence /altán/		1. 6. 2001	v lázeňských lesích na úpatí severního svahu Tříkřížového vrchu 50°13′46,39″ s. š., 12°53′38,4″ v. d.	dětské lesní hřiště s altánem Ferdy Mravence v Drahovicích bylo postaveno na místě, kam si chodily hrát děti z mateřské školy;[4] realizátor, společnost Lázeňské lesy Karlovy Vary, předal dětem hřiště symbolicky na den dětí dne 1. června 2001[71]
Gogolova /chata/		?	v lázeňských lesích pod Goethovou vyhlídkou 50°13′34,84″ s. š., 12°53′57,92″ v. d.
Hubertus /chata/		původní 1961 nová 1982	v lázeňských lesích poblíž střelnice Policie České republiky 50°14′9,93″ s. š., 12°55′9,83″ v. d.
Jezdecká /chata/		1983	v lázeňských lesích u Jezdecké cesty 50°13′2,62″ s. š., 12°50′58,64″ v. d.
Kazatelna /vyhlídková chata/		?	v lázeňských lesích nad údolím řeky Teplé 50°12′42,6″ s. š., 12°51′59,07″ v. d.
Křižíkova /chata/		1975	v lázeňských lesích u Křižíkovy cesty 50°13′15,66″ s. š., 12°52′2,5″ v. d.	postavena na místě původního objektu
Lesní pobožnost /chata/		?	v lázeňských lesích u zátiší Lesní pobožnost 50°13′1,88″ s. š., 12°52′0,89″ v. d.	v roce 1990 po vichřici ležel na její střeše strom v roce 1994 financovalo opravu chaty vydavatelství Promenáda[4]
Luční bouda /chata/		?	v lázeňských lesích u Sovovy cesty 50°12′48,36″ s. š., 12°51′22,29″ v. d.
Myslivců /chata/		1983	v lázeňských lesích u Jungmannovy cesty 50°11′58,99″ s. š., 12°51′55,65″ v. d.	přenesena z jiného místa
Na Hřišti /chata/		1975	v lázeňských lesích u louky (bývalé volejbalové hřiště) nad Galerií umění 50°12′52,63″ s. š., 12°53′9,69″ v. d.	postavena na místě původního objektu, po dokončení bylo k dispozici ohniště, dřevěné posezení a několik dřevěných lůžek na slunění stojí u Branaldovy cesty u tzv. „Slunečních lázní“
Na Rozcestí /chata/		1975	v lázeňských lesích u Okružní cesty na rozcestí s cestou vedoucí do Hájů 50°11′35,58″ s. š., 12°53′16,98″ v. d.
Na Skalce /chata/		1981	v lázeňských lesích u Tuhnické cesty 50°13′10,64″ s. š., 12°50′26,56″ v. d.	chata u vyhlídky s výhledem na Dvory, na karlovarské dostihové závodiště
Na Výsluní /chata/		?	v lázeňských lesích u Jungmannovy cesty 50°12′11,8″ s. š., 12°51′14,84″ v. d.
Na Zátiší /chata/		1982	v lázeňských lesích u Okružní cesty 50°12′6,1″ s. š., 12°52′47,31″ v. d.	chata byla postavena na místě staršího objektu[4]
Nad Lomem /vyhlídkový přístřešek/		?	v lázeňských lesích nad lomem při cestě z Doubí směrem sv. Linhart 50°12′28,94″ s. š., 12°50′15,85″ v. d.	vyhlídka je též zvána „Nad Doubím“
Nad Roklí /chata/		1981	v lázeňských lesích u Beethovenovy cesty 50°12′41,86″ s. š., 12°53′39,05″ v. d.	postavena na místě původního objektu
Pod Ottovou výšinou /vyhlídkový přístřešek/		?	v lázeňských lesích pod Ottovou výšinou 50°13′38,67″ s. š., 12°53′32,53″ v. d.	s výhledem přes Drahovice na Krušné hory na Ottově výšině se nachází pomník řeckého krále Otto I.
Pod Střelnicí /chata/		?	v lázeňských lesích poblíž střelnice Policie České republiky 50°14′11,17″ s. š., 12°54′57,81″ v. d.	pod mysliveckou střelnicí se v 80. letech 20. století často procházeli návštěvníci nedalekého penzionu Hubertus, a i proto se u zdejší hlavní cesty nově postavila typizovaná chata určená pro veřejnost[4]
Russelův srub		?	v lázeňských lesích u Russelovy cesty 50°13′1,94″ s. š., 12°51′47,68″ v. d.
Smrkový srub		?	v lázeňských lesích u rozcestí Lesmistrovy cesty s cestou V Rokli 50°13′22,42″ s. š., 12°51′35,61″ v. d.
U Ave Maria /chata/		?	v lázeňských lesích u Odpolední cesty 50°12′58,41″ s. š., 12°52′28,5″ v. d.	kaplička, kamenný blok s deskou, na níž je nápis Ave Maria, stojí z druhé strany cesty (viz kapitola „Kaple a kapličky“)
U Černé Marie /chata/		1975	v lázeňských lesích u Beethovenovy cesty 50°12′59,8″ s. š., 12°53′44,26″ v. d.
U Křížku /chata/		?	v lázeňských lesích na rozcestí několika cest pod horou Aberg 50°12′20,07″ s. š., 12°51′7,25″ v. d.	stojí poblíž zajímavé lavičky (viz kapitola „Lavičky a sedátka“), pojmenována je podle křížku (viz kapitola „Kříže a křížky“)
U Letiště /chata/		?	v lázeňských lesích u Okružní cesty poblíž rybníka Kolovák 50°11′47,86″ s. š., 12°54′9,94″ v. d.	stojí v místě chráněného území lesních mravenců
U Libosadu /přístřešek/		?	v lázeňských lesích u Sovovy stezky 50°13′9,73″ s. š., 12°51′44,46″ v. d.	stojí poblíž lesovny Diana a obory Linhart
U Myslivny /chata/		1983	v lázeňských lesích u sanatoria Myslivna poblíž Sovovy stezky 50°13′17,62″ s. š., 12°52′32,63″ v. d.
U Russelovy cesty /přístřešek/		?	v lázeňských lesích u rozcestí Sovovy a Russelovy cesty 50°12′54,77″ s. š., 12°51′32,55″ v. d.	přístřešek u krmítka pro zimní přikrmování volně žijícího drobného ptactva s instrukcemi společnosti Lázeňské lesy Karlovy Vary
U Vojty /altán/		1981	v lázeňských lesích u cesty na Goethovu vyhlídku 50°13′23,63″ s. š., 12°54′39,47″ v. d.	původní název byl „chata Na Hůrkách“; v roce 1993 z chaty zbyla jen kostra a část střechy, roku 1994 byla v rámci sponzorské akce na záchranu altánů opravena, v roce 2002 ji zrekonstruovala firma Stasko a došlo k přejmenování[4]
V Sedle /chata/		?	v lázeňských lesích v sedle pod Ottovou výšinou 50°13′37,09″ s. š., 12°53′36,83″ v. d.	na Ottově výšině se nachází pomník řeckého krále Otto I.

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Allschlaraffia /lavička/		1935 2000 úprava	za letním kinem 50°12′52,65″ s. š., 12°53′17,15″ v. d.	nechali zřídit členové spolku Allschlaraffia, Caroli Thermae (Reych 206)[72]
Aranyho /lavička/		1906	v lázeňských lesích v sedle pod Výšinou přátelství na rozcestí několika lesních cest, mj. Odpolední horní, Chopinovy a Findlaterovy 50°13′1,18″ s. š., 12°52′39,4″ v. d.	postavena na počest významného hosta, maďarského básníka Jánose Aranyho; u téhož rozcestí stojí dvě další zajímavosti – kaple Ecce homo a Chopinův altán
Básníků /lavička/		1807	v lázeňských lesích za Letním kinem 50°12′51,89″ s. š., 12°53′1,69″ v. d.	původní název Dichterbank (něm.) originální lavička, kde se scházeli karlovarští romantičtí literáti, již nestojí; na místě byla instalována běžná parková lavička
Exnerova (U Křížku) /lavička/		1912	v lázeňských lesích u rozcestí lesních cest zvaného „U Křížku“ 50°12′19,23″ s. š., 12°51′7,6″ v. d.	kámen původní, dřevěné prvky nové; lavičku nechal postavit milovník a častý (69x) návštěvník Karlových Varů Wilhelm Exner (1840–1931), významný technik, vysokoškolský pedagog a politik, v druhé polovině 19. století též poslanec Říšské rady;[73] na blízkém stromě je zavěšen křížek (viz kapitola „Kříže a křížky“) poblíž stojí chata „U Křížku“ (viz kapitola „Typizované či jednodušší chaty, sruby a přístřešky“)
Friedricha Wilhelma III. /vyhlídka/		1820	v lázeňských lesích vysoko nad hotelem Pupp u Chotkovy pěšiny 50°13′6,28″ s. š., 12°52′35,45″ v. d.	Dnes již zarostlou vyhlídku věnovali Karlovarští osobě, kterou si velmi oblíbili pro její majestát, sympatické vystupování a vstřícnost k běžným lidem – pruskému králi Friedrichu Wilhelmovi III. Stalo se tak v létě 1820 při králově třetím a zároveň posledním pobytu v Karlových Varech.[74]
Hagenova (U Obrazu) /lavička/		1919 2009 úprava	v lázeňských lesích u rozcestí několika lesních cest, mj. cesty Přátelství a pěšiny Karla Čapka 50°12′29,71″ s. š., 12°51′24,65″ v. d.	poblíž stojí kaplička U Obrazu a altán téhož jména navržena karlovarským sochařem Hugo Uherem a vytvořena karlovarským kameníkem Petrem Wolffem; městu věnoval vděčný návštěvník lázní Louis Hagen z Kolína nad Rýnem[75]
Lavička Václava Havla /pamětní místo/		2015	v sadech Karla IV. 50°13′9,65″ s. š., 12°52′48,52″ v. d.	jako součást projektu „Lavička Václava Havla“ byla tato karlovarská odhalena 5. července 2015 při oslavách 50. ročníku filmového festivalu autor díla Bořek Šípek
Páralovo sedátko /stůl se dvěma lavicemi/		koncem 20. století	v lázeňských lesích poblíž chaty Rusalka 50°12′49,96″ s. š., 12°52′6,85″ v. d.	chata Rusalka byla oblíbeným místem spisovatele Vladimíra Párala; sedátko zde bylo vybudováno na spisovatelovu počest a připomíná jeho lásku, obdiv a úctu ke karlovarským lesům
P. M.Loria /sedátko/		2. pol. 19. století	v lázeňských lesích při cestě kdysi zvané Jubilejní promenáda	sedátko si nechal ve skále vytesat milánský obchodník s nemovitostmi P. M. Loria; v Karlových Varech se léčil v letech 1868, 1869, 1871, 1872, 1885 a 1891[76]
Schwabeho /lavička/		1937	v lázeňských lesích při Odpolední horní cestě ve výklenku opěrné zdi 50°13′1,4″ s. š., 12°52′32,95″ v. d.	kamenná lavička postavena v roce 1937 snad kameníkem Peterem Wolffem s nápisem „DOKTOR GUSTAV SCHWABE • 1854 – 1937 • ZUM GEDENKEN“[77]
U kostela svatého Lukáše /lavička/		?	u kostela svatého Lukáše 50°13′29,97″ s. š., 12°52′46,59″ v. d.	lavička stojí na pravé straně přístupového schodiště
U kostela svatého Lukáše /lavička/		?	u kostela svatého Lukáše 50°13′29,97″ s. š., 12°52′46,59″ v. d.	lavička stojí na levé straně přístupového schodiště
U Lesní pobožnosti /lavička/		?	v lázeňských lesích na zátiší Lesní pobožnost 50°13′2,1″ s. š., 12°51′59,97″ v. d.	levá boční lavička oltáře Lesní pobožnosti
U Lesní pobožnosti /lavička/		?	v lázeňských lesích na zátišíLesní pobožnost 50°13′2,1″ s. š., 12°51′59,97″ v. d.	pravá boční lavička oltáře Lesní pobožnosti
Wolfova /lavička/		1908	v lázeňských lesích 50°13′7,84″ s. š., 12°52′32,21″ v. d.	lavičku zdobí reliéf vlka a německý nápis „Wolf's Ruhe“ nechal postavit Adolf Wolf, velkoobchodník a obchodní rada z Mnichova[78] je zmiňována pod různými názvy – Wolfova lavička, Vlčí lavička, Wolfovo sedátko, Wolfovo odpočívadlo, lavička s vlčicí…

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Doubská /studánka/		?	na okraji lesa (místo není součástí karlovarských lázeňských lesů) pod cestou z Doubí k Svatošským skalám, 430 m n. m. 50°12′15,38″ s. š., 12°48′58,23″ v. d.	voda vyvěrá ve svahu mezi kameny a dále teče k řece Ohři; v místě byly původně pastviny, políčka a sady, v terénu jsou znatelné terasy a zbytky přerostlých ovocných stromů prorostlé náletovými dřevinami[79]
Jelení pramen /studánka/		2003	v lázeňských lesích na okraji lesa u Goethovy stezky, 400 m n. m. 50°13′5,72″ s. š., 12°52′53,67″ v. d.	prostá podzemní pitná voda[80]
Lesní vřídlo /studánka/		?	v lázeňských lesích u Sovovy stezky, 505 m n. m. 50°12′44,43″ s. š., 12°51′15,91″ v. d.	voda není pitná[81]
Podševcovská /studánka/		?	v lázeňských lesích u Sovovy stezky, 510 m n. m. 50°12′50,11″ s. š., 12°51′24,23″ v. d.	voda není pitná[82]
Pod Ottovou výšinou /studánka/		?	na okraji lázeňských lesů v ulici Tyršova, 473 m n. m. 50°13′27″ s. š., 12°53′29,19″ v. d.	voda neteče vždy; když teče, dává pitnou prostou vodu[83] Tato voda však, jakož i voda jiných zdrojů stejného typu, může být kdykoliv náhodně kontaminována, a proto není k pití doporučována.
Stříbrná /studánka/		?	v lázeňských lesích nad lesní cestou v Drahovicích 50°13′51,38″ s. š., 12°54′18,25″ v. d.	vývěr vody na bezejmenné vodoteči[4]
Tůňka /studánka/		?	v lázeňských lesích u Tuhnické cesty, 457 m n. m. 50°12′53,36″ s. š., 12°50′27,66″ v. d.	voda není pitná[84]
V Rokli /studánka/		?	v lázeňských lesích u cesty V Rokli, 400 m n. m. 50°13′31,1″ s. š., 12°51′28,84″ v. d.	užitková voda[85]
Živá voda /studánka/		2000 nově zpřístupněn	v lázeňských lesích u altánu Básníků při Beethowenově stezce, 556 m n. m. 50°12′25,72″ s. š., 12°53′26,22″ v. d.	roku 2000 byl u altánu Básníků nově zpřístupněn zdroj pramenité vody; úpravu zdroje financovala společnost Imperiál a. s., ředitel firmy Jiří Milský pak společně se spisovatelem Vladimírem Páralem pokřtili tento vývěr[4]; byl nazván Živá voda, ale navzdory svému názvu není pitný[86] zdroj je též nazýván „Pramen života“

OBJEKT	FOTOGRAFIE	POSTAVENO	POLOHA	POPIS A POZNÁMKY
Čertovo kopyto /skála/		?	v lázeňských lesích (474 m n. m.) na Jezdecké cestě 50°13′9,3″ s. š., 12°50′53,77″ v. d.	vrchol skály v zemi; viditelnou částí je zaoblený kámen téměř trojúhelného tvaru o stranách 2 až 2,5 metru se zřetelnými stopami připomínajícími kopyto čerta[87]
Na Jungmance /zvonička/		2014	v lázeňských lesích (535 m n. m.) při Jungmannově cestě 50°11′59,97″ s. š., 12°50′34,53″ v. d.	dřevěná zvonička postavena pro radost a štěstí všech kolemjdoucích, ti si mohou na zvon zazvonit; vznikla při výstavbě Jungmannova altánu v rámci česko-bavorského projektu Příroda spojuje
Parnas /skála/		1798 (deska s básní)	v lázeňských lesích ve svahu nad Goethovou stezkou 50°13′2,74″ s. š., 12°52′59,94″ v. d.	na skále je umístěna pamětní deska s básní od francouzského emigranta A. du Faye[2]
Skála kněžen /pův. Fürstinnenstein/		1834	na okraji lázeňských lesů na malém lesním prostranství za pomníkem Friedricha Schillera 50°13′0,38″ s. š., 12°53′16,93″ v. d.	na skále bývala umístěna mramorová pamětní deska, která připomínala dvě významné návštěvy tří urozených dam z rodu někdejší panovnické dynastie Württemberků, Paulinu, královnu württemberskou, Amalii, vévodkyni saskou a dědičnou princeznu sasko-altenburskou, a Marii, arcivévodkyni rakouskou[88] deska byla odstraněna po roce 1946

• BURACHOVIČ, Stanislav. Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím. 1. vyd. Karlovy Vary: ALHA, 1997. 93 s. ISBN 80-902369-0-1. 
• AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. 
• REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. 
• Karlovy Vary – Lázeňské vycházky. 3. vyd. Karlovy Vary: Turistické informační centrum Karlovy Vary 23 s. ISBN 978-80-86457-77-2. 

• Vyhlídky, altány, chaty, kříže, památníky, studánky, památné stromy… Archivováno 24. 6. 2019 na Wayback Machine. – internetové stránky Lázeňských lesů Karlovy Vary, autor Pavel Reiser [cit. 2019-08-08]